V Německu podle šéfa kontrarozvědky roste počet pravicových extremistů. Vliv na radikalizaci má i pandemie onemocnění COVID-19
V Německu roste počet krajně pravicových radikálů a s rostoucím počtem extremistů se zvyšuje i jejich ochota k násilí. V rozhovoru s médii skupiny Funke to řekl šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang, jehož instituce funguje jako německá civilní kontrarozvědka. Příznivců krajní pravice v Německu podle výročních zpráv BfV přibývá každý rok, svůj podíl na tom má i pandemie nemoci covid-19. Naopak počty levicových radikálů se nijak zásadně nemění.
“Konkrétní čísla ještě zmiňovat nemohu,” řekl Haldenwang. “Tendence je ale jasná. Počet pravicových extremistů stoupá a s nimi i připravenost k násilí,” uvedl s tím, že problémem je další radikalizace sympatizantů krajní pravice a odpůrců karanténních omezení.
“U pravicových extremistů, kteří tíhnou k násilí, a u radikalizovaných kruhů protestujících proti covidovým opatřením nelze vyloučit žádný scénář,” řekl Haldenwang. Poznamenal, že mezi debatováním o násilných akcích a skutečnými násilnými akcemi je sice rozdíl, ale tento rozdíl je možné snadno překročit. Jako příklad zmínil zářijový případ ze západoněmeckého města Idar-Oberstein, kde muž odmítající nosit roušku zastřelil zaměstnance čerpací stanice. Muž vystřelil poté, co mu pokladník nechtěl prodat pivo, protože neměl chráněné dýchací cesty.
“Takové iracionální výbuchy násilí ze zloby či pocitů bezmocnosti nejsou v budoucnu nepravděpodobné,” řekl Haldenwang.
Šéf kontrarozvědky také poukázal na to, že v Německu se sice již nekonají masivní demonstrace proti karanténním omezením, jako tomu bylo loni v Berlíně či Stuttgartu, počet protestů se ale zvýšil a rozšířil po celém Německu. Demonstrace se konají často bez ohlášení a spontánně. Cílem hněvu odpůrců protiepidemických opatření jsou mimo jiné odborníci, zdravotníci, politici a novináři.
Terčem neohlášených demonstrací se nedávno stala saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má v této spolkové zemi na starosti také zdravotnictví a boj s pandemií. Demonstranti se po setmění s loučemi sešli před domem Köppingové, což politici včetně kancléře Olafa Scholze kritizovali jako nepřípustné. Podobné akci čelil na počátku roku i saský premiér Michael Kretschmer, kterého skupina protestujících zaskočila při odklízení sněhu před jeho domem. Radikální odpůrci očkování proti covidu-19 také na šifrované komunikační síti Telegram diskutovali o možné Kretschmerově vraždě. Policie následně několik podezřelých zadržela.
Německé ministerstvo vnitra dlouhodobě označuje krajně pravicovou scénu za největší hrozbu pro bezpečnost země. Podle výroční zprávy BfV, která vyšla letos v červnu, evidovaly úřady v roce 2020 v Německu 33.300 pravicových radikálů, z nichž 13.300 bylo ochotno uchýlit se k násilí. Levicových extremistů je v Německu podobný počet, jejich ochota k násilnostem je ale nižší.
Nebezpečí podle Haldenwanga představují také islámští radikálové. Řekl, že v nadcházejícím roce by mohlo vězení opustit mnoho lidí, kteří si odpykávají trest po návratu z řad teroristické organizace Islámský stát (IS). “Musíme vědět, co se ve věznicích děje a které další osoby se radikalizují,” dodal s tím, že řada navrátilců od IS se svých radikálních postojů nevzdává.
