V Británii usvědčili členy romské rodiny z ČR z otročení a obchodování s lidmi
Pětice členů romské rodiny z České republiky byla ve Velké Británii usvědčena z
otročení a obchodování s lidmi. Gang dvou mužů a tří žen ve věku 28 až 37 let
lákal do země české občany, kterým následně vyhrožoval a nutil je pracovat a žít
v otřesných podmínkách. Jak již server
Romea.cz informoval v roce 2015 lidé z České republiky byli nuceni spát v
garáži, na zemi nebo v kredenci pod schody a byla jim zabavována většina platu.
"Vybírali si lidi ve městech a na ulicích v České republice a slibovali jim
nový život ve Spojeném království," řekl podle
iDNES.cz pro
BBC
vyšetřovatel Stuart Cavin.
Podle místního deníku
The Plymouth Herald pětici obviněných tvoří Růžena Tancošová, Petr Tancoš,
Nela Dzurková, Martin Tancoš a Kateřina Kurejová. U soudu tvrdili, že jen
pomáhali krajanům usadit se na ostrovech a zařídit práci nebo otevřít bankovní
účty.
Ve skutečnosti s nimi členové gangu zacházeli jako s otroky a většinu jejich
mzdy si nechávali pro sebe. Oběti musely pracovat 12 hodin denně, šest dní v
týdnů, v továrnách, myčkách aut nebo jako novodobí otroci v různých domácnostech
v Devonu a Cornwallu.
Josef Bukovinský, kterému se podařilo uprchnout, již dříve uvedl, že pracoval
v továrně až šedesát hodin týdně. Růžena Tancošová, u níž bydlel, kontrolovala
jeho bankovní účet a přidělovala mu 10 liber jednou za tři až čtyři měsíce.
Tancošová a její sestry ho nutily také krást. "Šel jsem do obchodu, naplnil
vozík a prošel kolem pokladen bez placení," uvedl pro The Herald Bukovinský.
Rodina mu vyhrožovala bitím a pětatřicetiletý Tancoš ho několikrát zfackoval.
Policii na stopu otrokářů přivedly až dvě z obětí, kterým se podařilo
uprchnout a kontaktovat úřady v roce 2014. Policie odhaduje, že v průběhu let si
skupina přišla na statisíce liber.
Na vyšetřování zločinu obchodování s lidmi se
specializuje i romský policista Petr Torák, který působí přes deset let v
Anglii. Podle Toráka se v roli oběti nucených prací nejčastěji setkává s muži ve
středním věku, kteří nemají ve své původní zemi oporu v podobě rodiny či
sociální sítě, často jsou na ulici, bez práce a perspektivy, že se jejich
situace může změnit k lepšímu. Proto často kývnou na nabídku snadného výdělku,
jisté práce a ubytování, někdy třeba jen za stravu.
K Torákovi se dostávají také případy vykořisťovaných Romů. „Pokud jde o oběti
z řad Romů, většinou to jsou mladí muži často z osad a ghett, kteří byli
naverbováni přímo na místě,“ říká Torák a zároveň ale poznamenává, že Romové
jsou i v řadách vykořisťovatelů, jak ostatně dokazuje aktuální případ.
