Tisíce stoupenců Stepana Bandery prošlo Kyjevem
Několik tisíc ukrajinských extremistů si 1. ledna pochodňovým pochodem v Kyjevě
připomnělo 106. výročí narození Stepana Bandery – vůdce Ukrajinské povstalecké
armády. Mezi účastníky shromáždění byli vidět i příznivci neonacistického
uskupení Pravý sektor nebo radikální fotbaloví fanoušci. Kontroverzní postava z
dob druhé světové války dlouhodobě rozděluje Ukrajince i svět. Proti heroizování
Bandery je například i část Polska nebo Ruska.
Na pochod kyjevskou hlavní třídou se vydalo až pět tisíc lidí. Na Majdanu pak
uspořádali "lidový sněm", kde provolávali hesla, jako Hrdinové neumírají,
umírají nepřátelé!, Sláva národu, smrt nepřátelům či Bolšánům provaz, oligarchům
nůž do žeber…
Pochod pořádala krajně pravicová, nacionalistická strana Svoboda, která
požaduje, aby byl Banderovi přiznán titul ukrajinského národního hrdiny, který
mu v roce 2010 udělil prezident Viktor Juščenko, ale jeho nástupce Viktor
Janukovyč mu jej vzápětí odebral. "Současná vláda se dostala k moci i díky
Banderovým sloganům, tak se má řídit jeho myšlenkami," konstatoval lídr Svobody
Oleh Ťahnybok.
Celý pochod se odehrál bez větších incidentů. Pouze skupinka neonacistů z
Pravého sektoru napadla štáb ruské výrazně proputinské televize Lifenews,
rozbila mu kameru a štáb zadržela. Reportérku Žannu Karpenkovou neonacisté
povalili na zem a připravili ji o mobil.
Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo "mezinárodní novinářské společenství,
ochránce lidských práv a protifašistické organizace", aby zareagovali na
napadení ruských novinářů. Incident podle ruské diplomacie představuje "do nebe
volající pronásledování" a "porušení svobody slova", napsal server Newsru.com.
Kyjevská policie už oznámila, že zatkla a obvinila podezřelého z útoku na ruský
televizní štáb.
"Ruské státní televize včerejší události kolem připomínky Banderova výročí na
Ukrajině jako každé podobné příležitosti opět využily k tomu, aby znovu
zdůrazňovaly fašistickou podstatu současného ukrajinského politického vedení,
jež ostatně k moci letos brzy na jaře přišlo jen a jen díky násilnému puči,"
popsal 2. ledna
situaci Libor Dvořák z Českého rozhlasu.
VIDEO
Stepan Bandera – obdivovaný i nenáviděný
Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace
ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na
polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na
doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem. V té době se
OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele jednoho z nich. Krátce po
zahájení německého útoku na SSSR se také podílel na vyhlášení ukrajinského státu
a tento krok odmítl přes nátlak odvolat.
Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho
hnutí ale i nadále fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská
povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde
s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny,
přičemž údajně zahynulo až 150 000 lidí. Po obratu ve válce se stala hlavním
soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.
Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech
až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší
Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru
Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan
Stašinskij.
Začátkem 60. let sám Stašinskij uprchl na Západ. Západoněmecký nejvyšší soud
ho odsoudil pouze jako pomocníka s tím, že skutečnými pachateli jsou "vysoce
postavení původci zločinu" v Moskvě.
Zdroj: Česká televize
