Symbol otrokářství. Virginie odstraní šest metrů vysokou sochu konfederačního generála Leeho
Vláda amerického státu Virginie nechá ve středu odstranit z prostranství v Richmondu přes šest metrů vysokou jezdeckou sochu konfederačního generála Roberta Leeho. Podle guvernéra Ralpha Northama se jedná o největší sochu, která znázorňuje osobnost spjatou s otrokářskou Konfederací v tomto státě, uvedla agentura AP. Po část trvání americké občanské války byl Richmond hlavním městem Konfederace.
Podle guvernéra Northama je odstranění díla důležitým krokem, který ukazuje, jaké hodnoty vyznává jeho vláda. Northam oznámil úmysl sochu odstranit již vloni v červnu, jen pár dnů po smrti Afroameričana George Floyda, která podnítila demonstrace proti rasismus v celých Spojených státech. Na konci loňského roku nechal guvernér odstranit sochu generála Leeho ze sídla amerického Kongresu. Nahradilo jí dílo připomínající Barbaru Johnsovou, která v 50. letech minulého století bojovala za zlepšení podmínek na segregované černošské střední škole ve městě Farmville.
Záměr vlády odstranit sochu v Richmondu ale přes rok blokovaly dvě žaloby, které podaly odpůrci stěhování sochy. Minulý týden však nejvyšší soud ve Virginii podání zamítl a uvolnil tak cestu k odebrání sochy.
Socha byla umístěna v Richmondu před zhruba 130 lety. Vzhledem k jejímu významu a velikosti se očekává, že na její odstranění se bude dívat velký počet lidí. Po soše zůstane i masivní podstavec, pro který vláda teprve hledá využití.
Památky připomínající osobnosti Konfederovaných států amerických, které se při občanské válce z let 1861 až 1865 odtrhly od zbytku americké Unie, se staly znovu středem pozornosti americké veřejnosti v souvislosti s masivním protestním hnutím proti zakořeněnému rasismu v americké společnosti a policejní brutalitě namířené na příslušníky etnických menšin. Demonstrace v desítkách měst vypukly poté, co černoch George Floyd na konci května loňského roku zemřel po tvrdém zásahu bělošského policisty v Minneapolis.
Vnitroamerický konflikt v 19. století vznikl z velké části kvůli sporům o otroctví, jehož zachování hájily právě jižanské státy shromážděné v Konfederaci. Zachovávání jejích symbolů proto nejen američtí černoši pokládají za schvalování rasismu, útlaku a obhajobu otroctví. Zastánci je naopak považují za symbol regionální jižanské kultury a svébytného způsobu života.