Slovenská etnografka Zuzana Kumanová: Existuje množství mýtů o Romech. Jedním z nich je, že všichni žijí v osadách
Sociální zaostávání, nižší vzdělání a nakonec problémy s prací. V prostředí romského etnika se to jeví jako začarovaný kruh. Etnografka a historička Zuzana Kumanová se ve svém výzkumu zabývá kulturou a dějinami Romů. Věnuje se i tématu romského holocaustu. Začátkem ledna převzala od bývalého prezidenta Andreje Kisky státní vyznamenání. Rozhovor s ní, včetně videa, přinesl server Dobré noviny.sk.
Romové podle této etnografky preferují pojmenování Rom. “V roce 1971 se konal první mezinárodní kongres Romů v Londýně. Samotná romská reprezentace už tam požádala evropskou veřejnost, aby akceptovala pojmenování Rom, romský,” připomněla Zuzana Kumanová.
Pojmenování Rom je endoetnonym, tedy vychází “z nitra”. “Pojmenování Cikán přichází” z venku “. Na našem území však dostalo pejorativní nádech, protože se používá ve smyslu lhát (cigánit), klamat, být nečestný,” vysvětlila.
Na našem území jsme termín Rom začali používat po roce 1989, důsledněji po roce 1991. Byla přijata Zásada vládní politiky k Romům. Těmito dokumenty byli Romové zrovnoprávnění jako národnostní menšina.
Podle Atlasu romských komunit žije na Slovensku přibližně 400 000 Romů. Zhruba 40% z nich žije v osadách. “Vždy je důležité vzít v úvahu rozdíly, které jsou mezi romskou komunitou a majoritou. Také je třeba říci, že ani romské osady nejsou homogenními komunitami. Jsou lidé, kteří se navzdory vícegenerační chudobě snaží, jsou zaměstnaní, posílají děti do školy. Na druhé straně, zde žijí lidé, kteří rezignovali na osud, “konstatovala Kumanová.
Několik let dozadu dělaly různé instituce průzkum, jak to vypadá například s dávkou v hmotné nouzi. Největší skupinou příjemců dávek v hmotné nouzi nejsou podle ní vícečetné romské rodiny, ale jednotlivci. Z toho vyplývá, že Romové nejsou těmi, kteří by nejvíce benefitovali na sociálním systému. Jsou to lidé, kteří by rádi nastoupili do práce, rádi by se vzdělávali, ale prostředí vícegenerační chudoby jim neumožňuje, aby dokázali samostatně vstoupit na trh práce bez pomoci, kterou by potřebovali.
Práce Zuzany Kumanové si všiml i bývalý prezident Andrej Kiska. Udělil jí státní vyznamenání, Pribinův kříž I. třídy, za mimořádné zásluhy o sociální rozvoj Slovenské republiky v oblasti etnografie a historie.
“Byla jsem velmi potěšena, protože si všiml práce na projektu Ma bisteren! Jde o projekt, který spolu s kolegy realizujeme od roku 2005. Věnuje se tématu připomenutí romského holocaustu. Snažíme se odkrývat bílá místa, připomínat všechny perzekuce, jimž byli Romové vystaveni, “dodala s tím, že se jim podařilo osadit už osm památníků na místa, kde došlo k přímé likvidaci romských komunit.
