Situace evropských Romů se po pandemii ještě více zhoršila. Podle Die Presse za to může skrytý rasismus

Krize ohledně šíření pandemie COVID-19 dopadá i na Romy v Evropě. Pandemie výrazně prohlubuje dosavadní problémy s přístupem ke vzdělání, práci nebo ke zdravotním službám. Podle deníku Die Presse za tuto situaci může kromě pandemie COVID-19 také hluboce zakořeněný odpor většinové populace vůči Romům. Informuje o tom Český rozhlas Plus.

Když Noah Leidinger v únoru během výkonu své civilní služby v zahraničí poprvé překročil hranice romského ghetta v bulharské Sofii, nemohl uvěřit vlastním očím. „Poměry v podobných ghettech jsem sice znal z vyprávění a fotek, ale vidět to v realitě je opravdu úplně jiná zkušenost,“ popisuje svůj zážitek Leidinger.

Romové, kterých je v Evropě deset až dvanáct milionů, jsou nejvíce znevýhodněnou sociální menšinou prakticky v e všech členských státech, zejména pak ve východní Evropě a na Balkánu. Romové spadají až na konec žebříčku v poskytování vzdělání, zdravotní péče nebo zaměstnání. Jak dokládají podle Die Presse mnohé výzkumy, může za tuto skutečnost hlavně hluboce zakořeněný odpor majority vůči Romům.

Pandemie koronaviru tyto problémy ještě více prohloubila. Ukazuje to v dubnu zveřejněná studie Evropské sítě romských organizací, známé pod zkratkou ERGO. Výzkum, který si nechaly vypracovat Evropská unie a německé ministerstvo zahraniční, se opírá o více než 1 500 rozhovorů s Romy v sedmi unijních státech, Turecku a šesti zemích na Balkáně. Většina dotázaných uvedla, že nemá spolehlivý přístup k pitné vodě, plynu, elektřině, internetu a komunálním službám.

Kvůli chybějícímu internetu nemohli také žáci chodit do škol, a tak promeškali i celý rok školní docházky. „Když žijete s devíti dětmi v chatrči, na digitální výuku můžete zapomenout,“ popisuje zkušenost s romskými dětmi v Sofii Leidinger. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že ghetta oficiálně neexistují. Tamní lidé ale někdy nemají ani adresu a nemohou tedy dostávat například sociální dávky.

Podle deníku Die Presse nicméně Evropská unie pro zlepšování situace Romů nepodniká dostatečně účinné kroky. V roce 2011 sice přijala strategický rámec pro romskou menšinu, k viditelně pozitivnímu výsledku to ale nevedlo. „Cíle této strategie nebyly naplněny v žádné z politických oblastí,“ kritizovala ve své zprávě Nadace Open Society Foundations.