Romové kvůli ruské agresi prchají i do Moldavska. Nemají osobní dokumenty, podle ERRC jsou diskriminováni

Cristina a Larisa jsou jedny z více než 800 Romů, kteří uprchli z Ukrajiny a ocitli se v uprchlickém středisku ve sportovní aréně Manéž v moldavském hlavním městě Kišiněvě. O svých traumatizujících zážitcích a diskriminaci po cestě do bezpečí podaly svědectví některé prchající Romky zpravodajskému serveru Al Jazeera.

Cristina ztratila všechen svůj majetek po bombovém útoku na svůj dům v Charkově. Nezbývalo jí než vzít své děti a uprchnout z Charkova. Teď sedí na běžecké dráze ve sportovní hale bez dokumentů a neví, co s ní a jejími dětmi bude dál.

“Padají-li bomby na váš dům a slyšíte salvy děl z tanků. Co uděláte jako první? Popadnete doklady nebo své děti?“ uvedla pro server Al Jazeera Cristina.

Cristina putovala z Charkova do Lvova a pak k moldavské hranici, kde čekala čtyři dny ve stanu v zimě, bez jídla a vody, aby mohla vstoupit na moldavské území. Tvrdí dokonce, že byla ona i další Romové ze svých stanů ukrajinskými  pohraničníky vyháněni.

Mnoho Romů nemělo vůbec doklady, jiní je ztratili během války. „Ale to nejtěžší je rozdělení rodin, rodina je pro nás to nejcennější, co máme,“ říkají Romové ve svém svědectví.

Další romská žena na útěku, Larisa, vypráví, jak ji ukrajinští příslušníci s nabitými puškami pronásledovali.

“Spali jsme s dětmi čtyři noci na prknech mezi loužemi v chladném neosvětleném sklepě v Charkově. Můj syn měl horečku,“ vypráví Larisa, další Romka na útěku z Ruskem okupované Ukrajiny.

Ve Lvově, kam Larisa se svou rodinou nakonec dorazila, „bylo tolik uprchlíků, že jsme nemohli sehnat dost chleba, abych nakrmila svou rodinu,“ říká Larisa. Na nádraží ztratila manžela, už se jí nepodařilo ho najít. Na hranicích zajistili jejího syna a odvedli ho do ukrajinské armády.

“Chápu, že takový je zákon, ale já nemohu žít bez manžela a syna. Jak mám žít, co mám dělat? Jak můžu žít bez svých dětí?,“ pláče Larisa.

Ve sportovní hale Manéž se těsní velké širší romské rodiny, některé čítají až 50 osob. Pro svůj velký počet je pro takové rodiny nemožné sehnat v Moldavsku ubytování. Hluboké rodinné vazby charakteristické pro tuto ukrajinskou romskou komunitu jim podle nich neumožňují opustit své rodinné příslušníky v místech bojů.

Podle dobrovolníků se moldavské úřady rozhodly oddělit z lingvistických, kulturních a logistických důvodů romské uprchlíky od etnických Ukrajinců, aby zabránily napětí mezi oběma skupinami a aby mohly lépe pokrýt jejich specifické potřeby.

Uprchlíci jsou od moldavských hranic sváženi do budovy Moldexpa, bývalého dějiště mezinárodní výstavy a donedávna testovacího střediska na COVID. Z Moldexpa, což je hlavní přijímací středisko pro uprchlíky, kde jsou uskladněné potraviny, oblečení a další dary, jsou uprchlíci převáženi autobusy do jiných středisek, jako je třeba Manéž.

Moldavské úřady podle serveru Al Jazeera vypracovaly plán přesídlení pro romské uprchlíky, který nebude od nich vyžadovat doklady. Moldavský poslanec Dorian Istratii, který koordinoval činnost uprchlického střediska Manéž, informoval Al Jazeeru, že moldavská vláda pracuje na tom, aby romské uprchlíky bez dokladů přijala rumunská vláda.

“Poskytujeme autobusy, které je převezou k vlaku do Rumunska. Tam budou zaregistrováni jako uprchlíci a dostanou azyl,“ uvedl poslanec.

Situaci v Moldavsku sleduje Evropské centrum pro práva Romů

Situaci romských uprchlíků v Moldavsku sleduje Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Jeho zástupci už v Moldavsku navštívili tři přijímací střediska, která jsou vyhrazena téměř výhradně k ubytování romských uprchlíků a malého počtu ostatních menšin. V žádném z těchto středisek nebyla zjištěna přítomnost neromských etnických Ukrajinců.

Monitoring ERRC zjistil, že moldavské úřady vyvážejí v autobusech co nejrychleji stovky romských uprchlíků k rumunským hranicím, kdy Romové nejsou informováni, jak probíhá imigrační proces, a jsou často odmítnuti, protože nemají správnou dokumentaci. Děti, které jsou doprovázeny dospělými, kteří nejsou jejich rodiči, často nesmějí hranice do Rumunska překročit, a jejich rodiče jsou často obviňováni z obchodováni s dětmi.

Jiní prostě nemají pasy nebo v mnoha případech vůbec žádné doklady a musejí zůstat v přijímacích střediscích, nemohou vycestovat za svými příbuznými v Evropské unii a nemohou se vrátit do svých domovů v Ukrajině, uvádí zpráva ERRC a vyvrací tak informace moldavského poslance pro server Al Jazeera.

Monitoring ERRC v Ukrajině dále potvrdil, že na hraničních přechodech v jihozápadních oblastech Zakarpatska je lidem bez dokladů totožnosti odepřeno zemi opustit. V tomto regionu žije největší romská populace v zemi a mnoha Romům hrozí ztráta státní příslušnosti nemají-li doklady totožnosti.

Zpráva ERRC uvádí, že všechny státy, které mají hranice s Ukrajinou, jsou vázány Konvencí OSN z roku 1951 a Konvencí o absenci státní příslušnosti z roku 1954, které zavazují státy přijímající uprchlíky k povinnosti, zajistit jim doklady nahrazující pasy. Toto právo je dále zaručeno podle Článku 14 Všeobecné deklarace lidských práv a Článku 18 Charty základních práv Evropské unie. Pohraniční orgány nemají právo odmítnout azyl, ať je to Rom nebo Nerom, čistě na základě toho, že nemají doklady totožnosti. Právo na azyl předpokládá, že v době války není pravděpodobné, že by uprchlíci šli žádat o cestovní doklady na úřad vydávající cestovní pasy. Takže, jak se říká ve zprávě ERRC, vzhledem k tomu, že všechny úřady vydávající pasy jsou na Ukrajině zavřené, rovněž tak ukrajinské velvyslanectví v Kišiněvě, nemají tito Romové žádnou možnost si opatřit platné doklady.

ERRC upozorňuje, že rozhodnutí Evropské unie ze dne 4. března aktivovat Mechanismus dočasné ochrany zaručuje každému, kdo prchá před konfliktem, vstup do Evropské unie. Tento mechanismus umožňuje pohraničním orgánům zmírnit kontroly, i když se jedná o lidi bez dokladů totožnosti, a nabádá členské země, aby vydávaly prohlášení o příchodu a/nebo dočasné cestovní doklady lidem bez dokladů (v souladu se závazky obsažené ve smlouvách OSN).

V současné době se zdá, že toto zmírnění není v případě romských uprchlíků uplatňováno na hranicích s Moldavskem, uvádí závěrem monitorovací zpráva ERRC.