Pravicoví extremisté si v Berlíně hrají na policii - šíří strach a úřady jsou bezradné
Nosí červené reflexní vesty s nápisem „Schafft Schutzzone“ (Vytváříme ochranné zóny) a tvrdí, že se v přistěhovaleckých čtvrtích snaží zajistit pořádek. „Přirovnávat nás k teroristům je naivní. Provádíme hlídky a rozhlížíme se kolem, abychom zajistili bezpečnost,“ říká jeden z nich v reportáži televize Deutsche Welle. Statistiky ale ukazují, že se kriminalita v Německu snižuje a počet policistů v ulicích je naopak na vysoké úrovni. Tématem se zabývá iRozhlas.cz.
„Hej, ty!“ křikne člen hlídkující skupiny Oliver Niedrich na dvě ženy tmavé pleti, které poblíž barokní katedrály v centru Berlína žebrají o peníze. Věří, že jde o kapsářky, přestože pro to nemá jediný důkaz. Niedrich se za dvojicí žen rozeběhne, než se k nim ale stihne dostat, odcházejí pryč. Svým výkřikem a následným pronásledováním nicméně upoutá pozornost nervózních kolemjdoucích i strážníků, kteří hlídkují poblíž.
„Policie si občas přijde pro vysvětlení, ale nám to nevadí,“ říká Niedrich poté, co policisté zkontrolují jeho doklady totožnosti a nechávají ho odejít. Je si totiž dobře vědom toho, že pokud nepoužije násilí nebo se nebude snažit někoho zatknout, nejedná nijak protiprávně.
Niedrich je jedním z dvacítky mužů „občanské hlídky“, která v současnosti operuje v centru německé metropole. Oblečení v červených vestách s nápisem „Schafft Schutzzone“ (Vytváříme ochranné zóny) obvykle hlídkují ve skupině po dvou až třech lidech, nejčastěji v těch částech Berlína, v nichž podle jejích členů bují zejména drobná kriminalita.
Přestože zkratka jejich názvu připomíná notoricky známé, nacistické jednotky SS, Niedrich jakékoliv spojování se symbolem Hitlerova Německa odmítá.
„Osobně mi vůbec nezáleží na tom, jak nám říkají… Děláme to z přesvědčení a považujeme to za rozumnou věc. Jestli je to ‚krajně pravicový extremismus‘, je mi to jedno,“ tvrdí člen berlínské hlídky.
Schafft Schutzzone je přímo napojená na německou ultrapravicovou Národnědemokratickou stranu (NDP), která je označována za neoficiální nástupkyni Německé říšské strany a která před německými soudy už dvakrát odolala pokusům o její zrušení.
Lidové milice nejsou v Německu ničím novým. Objevovaly se už po znovusjednocení země začátkem devadesátých let, kdy regionální vlády východoněmeckých států využívaly podobné občanské iniciativy k udržení pořádku ve městech.
Příliv žadatelů o azyl v roce 2015 ale do problematiky vnesl novou dynamiku, upozorňuje pro Deutsche Welle Berndt Wagner – ředitel neziskové organizace EXIT Deutschland, která pomáhá lidem vystoupit z neonacistických skupin. „Lidi děsí vyhlídka na zvýšenou kriminalitu páchanou cizinci, přestože se zdá, že se kriminalita naopak snížila,“ popisuje Wagner.
Podle vládních statistik se celoněmecká úroveň kriminality v roce 2018 snížila o 3,5 procenta – zejména pokud jde o sexuální útoky, krádeže a podvody. Jen v Berlíně klesl počet krádeží o 26 procent. Krajní pravice se nicméně snaží využít strachu z přistěhovalců, který v německé společnosti sílí zejména v posledních čtyřech letech.
