Populistická a protiimigrační Alternativa pro Německo se po volbách hádá, zda výsledek kolem deseti procent je úspěch

Poslanecká frakce protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) má za sebou bouřlivé ustavující zasedání, na kterém zákonodárci ve středu jednali o osudu dvou svých kolegů. Včera spory pokračovaly při volbě spolupředsedů frakce, kterými se i přes námitky některých členů stali volební lídři Alice Weidelová a Tino Chrupalla, který je zároveň spolupředsedou strany. Vedení strany, kterou tvoří dvojice Chrupalla a Jörg Meuthen, navíc nemá shodný názor na volební výsledek. Výhrady má také mládežnická organizace AfD.

AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, získala v nedělních parlamentních volbách 10,3 procenta hlasů, což bylo o 2,3 procentního bodu méně než před čtyřmi lety. Strana podle Chrupally, který je řazen k národně pravicovému proudu AfD, ve volbách ukázala, že se stala zavedenou politickou silou. “Dosáhla stabilního výsledku,” řekl. Naopak Meuthen, který je na poměry AfD považován za umírněného, kritikou nešetřil.

“Výsledek nesmí být ospravedlňován podle vzoru starých stran,” řekl Meuthen na společné tiskové konferenci s volebními lídry Chrupallou a Weidelovou. Tato dvojice s Meuthenovým hodnocením nesouhlasila a Weidelová prohlásila, že si výsledek zošklivit nenechá. “Od nikoho,” dodala.

Odlišný postoj k hodnocení výsledku souvisí nejen s tím, že strana o část voličů skutečně přišla, ale i s výběrem volebního dua. Meuthen chtěl místo Weidelové, která je rovněž vnímána jako zastánkyně národně pravicového proudu, vyvážit Chrupallův vliv umírněnější Joanou Cotarovou z Hesenska, což se mu nepodařilo.

Výrazně bouřlivější než tisková konference Meuthena a Chrupally bylo ale středeční ustavující zasedání poslanecké frakce AfD. Strana má nyní místo dosavadních 94 poslanců už jen 83 křesel, z nichž 25 obsadí nováčci. Deník Die Zeit poznamenal, že skupina je sice menší, ale o něco radikálnější. Nově se poslancem za AfD stal například bývalý profesionální voják Hannes Gnauck, kterého vojenská kontrarozvědka MAD označuje za extremistu. Gnauck má kvůli své sporné minulosti zakázáno nosit v Německu uniformu a do prostoru kasáren smí vstupovat jen na výslovné pozvání.

Jedním z dalších nováčků je Matthias Helferich ze Severního Porýní-Vestfálska, který kvůli narážkám na nacismus čelí dokonce v rámci strany podezření z radikalismu a ještě během kampaně mu AfD pozastavila stranické funkce. Helferich se kdysi na chatu označil za přátelskou tvář nacionálního socialismu a za demokratického Rolanda Freislera. Freisler byl nechvalně známý nacistický soudce, který poslal na smrt řadu odpůrců Adolfa Hitlera a který se osobně zúčastnil konference ve Wannsee, kde nacistické špičky koordinovaly likvidaci Židů v Evropě.

Helfericha kvůli kontroverzní minulosti jeho kolegové ve frakci nechtějí, což vyústilo jeho odchodem ze sálu. Podle poslanců AfD se nyní Helferich, který se k incidentu nevyjádřil, chce ve frakci ucházet o status hosta.

S problémy se ve středu potýkal také cellista Matthias Moosdorf ze Saska, který nakonec místo ve frakci získal. Moosdorfa spolustraníci podle německých médií označují za kverulanta. Ostře mimo jiné kritizoval Alexandera Gaulanda, který dosud frakci s Weidelovou vedl. Gaulandovi vytýkal tvrdohlavost a přílišné pochopení pro radikální výpady příznivců strany.

Středeční debata byla podle portálu Der Spiegel natolik prudká, že poslanci ze sálu vykázali své spolupracovníky. Spory také vedly k odkladu volby předsedy frakce. Gauland se již neucházel o post, který zastával s Weidelovou, nahradit se ho rozhodl Chrupalla. Hladkému znovuzvolení Weidelové se snažila zabránit stranická opozice, která navrhovala funkci omezit na jednu osobu. Nakonec dnes ale frakce rozhodla, že zůstane u dvojice spolupředsedů, kterými se stali Chrupalla s Weidelovou.

Ke klidu ve straně nepřispěla ani Mladá alternativa pro Německo (JA), která je mládežnickou organizací AfD. Šéf JA Carlo Clemens v reakci na volební ztráty prohlásil, že strana potřebuje jasnější program, nové tváře, sympatičtější kandidáty a výhledově i generační obměnu, aby přilákala mladší voliče. “S průměrným věkem 51,8 roku měla AfD ve spolkových volbách nejstarší kandidáty,” řekl Clemens. Dodal, že volební výsledek sice není žádnou katastrofou, ale spokojená s ním strana být nemůže.