Obrat v Německu: Slavné Muzeum klobás se na místo bývalého koncentračního tábora stěhovat nebude

V Německu se zvedla vlna nevole poté, co ve středu 30. ledna zveřejnilo oblíbené durynské Muzeum klobás své plány přestěhovat se do většího areálu nedaleko města Mühlhausen, kde byla v letech 1944 až 1945 pobočka koncentračního tábora Buchenwald. Nacisté zde věznili téměř 700 židovských vězeňkyň z Polska a Maďarska, po zrušení tábora jich většina zemřela v koncentračním táboře v Bergen-Belsenu. O dva dny později vydalo Muzeum tiskové prohlášení, ve kterém se spolu s investorem veřejnosti omlouvají a deklarují úmysl najít pro stavbu jiné místo.

„Omlouváme se všem, kteří vnímali naše činy jako zlehčování nebo relativizování zločinů národního socialismu, a jejichž ideologické a náboženské cítění jsme zranili. Hlásíme se k odpovědnosti za tuto temnou kapitolu německých dějin. Na místě bývalého tábora žádné muzeum klobás nevznikne, a pokud bychom měli všechny informace dříve, nedošlo by ani k deklaraci našich úmyslů na tiskové konferenci,“ stojí v prohlášení na webových stránkách Muzea.

Německá média upozorňují na to, že pobouření vyvolala vedle samotného úmyslu vybudovat zábavní a gastronomický areál v místě s tak pohnutou minulostí, především vyjádření investora a jeho šéfa marketingu, kteří události z let 1944 – 1945 bagatelizovali.

“Klobásový zážitkový svět, to by opravdu nešlo,” řekl Benjamin-Immanuel Hoff, durynský ministr kultury z Die Linke a zároveň již několik dní pověřený spolkový komisař proti antisemitismu. „Byla to lekce pro každodenní nutnost si historii uvědomovat,“ řekl Hoff po vyjednáváních. „Předpokládám, že problém je definitivně vyřešen a bude nalezeno jiné umístění.“

Historik Frank Baranowski, který se historii tábora Buchenwald dlouhodobě věnuje, se vyjádřil pro Thüringer Allgemeine. Tábor se jmenoval Martha II podle písmene M, které symbolizovalo Mühlhausen. Existoval i tábor Martha I, kde byli vězněni muži. V táboře Martha II bylo až 700 židovských vězeňkyň ve věku 15 až 33 let především z Polska a Maďarska. Byly nuceny k práci pro Gerätebau GmbH dceřinou solečnost Ruhlaer Uhrenfabrik Thiel. “Tábor byl koncentrační tábor Buchenwald v malém se stejně strašnými životními podmínkami. Jen s tím rozdílem, že vězeňkyně potřebovali na práci, a proto je nenechávali jen tak umřít,” uvedl Baranowski.