Obhájci německé neonacistky požadují maximálně 10 let vězení. Obžaloba za rasově motivované vraždy ale žádá doživotí

Maximálně desetileté vězení požaduje pro jedinou přeživší členku německé neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) Beatu Zschäpeovou obhajoba. Třiačtyřicetiletá žena se podle ní nepodílela na deseti převážně rasově motivovaných vraždách z let 2000 až 2007, za kterými NSU stála. Obžaloba takový pohled odmítá a už loni pro Zschäpeovou požadovala doživotí. Rozsudek v jednom z nejsledovanějších procesů od znovusjednocení Německa by měl padnout v příštích měsících.

Zschäpeová podle obžaloby spolu s Uwem Mundlosem a Uwem Böhnhardtem v roce 1998 vytvořila teroristickou buňku, která zavraždila po celém Německu devět lidí tureckého a řeckého původu a jednu německou policistku. Trojici, která většinou používala zbraň české výroby, jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank.

Mundlos a Böhnhardt se zabili v roce 2011, když jim policie náhodou přišla na stopu, a tak je Zschäpeová jedinou členkou skupiny, která stanula před soudem. Rodačka z východoněmecké Jeny tvrdí, že se na vraždách, ani bombových útocích nepodílela a dozvěděla se o nich vždy teprve po činu.

Z tohoto důvodu jsou její obhájci přesvědčeni, že by měla být souzena jen kvůli spolupachatelství loupežných přepadení a za žhářství, protože po objevení Mundlose a Böhnhardta v listopadu 2011 zapálila společný byt ve východoněmeckém Zwickau (Cvikov) nedaleko českých hranic, který pak explodoval.

“Pochopitelné přání dovést zodpovědné ke spravedlnosti a potrestat je za jejich odporné činy neospravedlňuje to, aby byla moje mandantka jako jediná přeživší takzvaného tria učiněna zodpovědnou za činy obou zemřelých,” prohlásil dnes její advokát Mathias Grasel. “Právní stát bude muset vydržet to, že jsou zločiny, za něž už skuteční pachatelé nemohou být potrestáni,” řekl také.
Obžaloba roli Zschäpeové vidí výrazně jinak. Žena podle ní byla integrální a rovnocennou členkou teroristické buňky a spolupachatelkou všech jejích trestných činů. “Obžalovaná se dobrovolně a zcela vědomě rozhodla pro život v ilegalitě. Rozhodla se pro cestu k teroru,” prohlásila už dříve státní zástupkyně Anette Gregerová.

Kdy soud o Zschäpeové rozhodne, zatím není přesně jasné, mohlo by se tak ale stát v příštích měsících. V nejbližší době má závěrečnou řeč přednést další trojice obhájců Zschäpeové, s nimiž se ale v průběhu procesu rozkmotřila. Po nich ještě se závěrečnými řečmi vystoupí obhájci čtveřice spoluobžalovaných, kteří podle vyšetřovatelů NSU napomáhali. Poté by mohl rozsáhlý proces, který začal v květnu 2013, konečně skončit.