Nechutné plány v Německu: Oblíbené muzeum klobás se chystá stěhovat na místo bývalého koncentračního tábora
V Německu se zvedla vlna nevole poté, co ve středu 30. ledna zveřejnilo oblíbené durynské Muzeum klobás své plány přestěhovat se do většího areálu nedaleko města Mühlhausen, kde byla v letech 1944 až 1945 pobočka koncentračního tábora Buchenwald. Nacisté zde věznili téměř 700 židovských vězeňkyň z Polska a Maďarska, po zrušení tábora jich většina zemřela v koncentračním táboře v Bergen-Belsenu.
Durynské uzeniny jsou v Německu vyhlášené a tzv. Thüringer Rostbratwurst (durynská klobása) se těší stejné oblibě jako v Čechách plzeňské pivo. Muzeum v durynské vesničce Holzhausen bylo otevřeno v roce 2006 jako první svého druhu a vyhledá jej v posledních letech na 50 000 návštěvníků ročně. Prostory muzea už takovému objemu návštěvníků nestačí, a tak se zrodil nápad přestěhovat muzeum “ze srdce Durynska do srdce Německa”, jak uvádí tisková zpráva Muzea.
Podle serveru Bild.de byl z 25 zájemců vybrán investor Jan Kratochwil (36), který jako novou lokalitu nabízí svůj pozemek u středoněmeckého Mülhausenu. Pozemek i s budovami bývalého pobočného tábora Buchenwaldu s krycím jménem Martha II vlastní Kratochwil už od roku 2008. Nyní zde na 16 hektarech chce postavit do roku 2020 zábavní centrum s novým Muzeem klobás, ale i s hotelem, divadlem a dalšími prvky. Uvažuje i o ruském kole.
K historii místa se pro Bild.de vyjádřil investorův šéf marketingu Christian Fröhlich, který si prý nechal udělat rešerši v městském archivu. “Žádný pobočný tábor Buchenwaldu zde nebyl. Vězni zde nanejvýš nocovali, ale nepracovali zde.” Kratochwil dokonce doplnil, že “existují výpovědi, že zde ti lidé byli rádi.”
Tisková mluvčí buchenwaldského koncentračního tábora Rikola-Gunnar Lüttgenauová tvrzení investorů odmítá a považuje je za velice znepokojivé. Další užívání pozemku bývalého tábora nelze podle ní vyloučit, dá se ale ospravedlnit pouze v případě, že dějiny místa budou jasně tematizovány.
Historik Frank Baranowski, který se historii tábora Buchenwald dlouhodobě věnuje, se vyjádřil pro Thüringer Allgemeine. Tábor se jmenoval Martha II podle písmene M, které symbolizovalo Mühlhausen. Existoval i tábor Martha I, kde byli vězněni muži. V táboře Martha II bylo až 700 židovských vězeňkyň ve věku 15 až 33 let především z Polska a Maďarska. Byly nuceny k práci pro Gerätebau GmbH dceřinou solečnost Ruhlaer Uhrenfabrik Thiel. “Tábor byl koncentrační tábor Buchenwald v malém se stejně strašnými životními podmínkami. Jen s tím rozdílem, že vězeňkyně potřebovali na práci, a proto je nenechávali jen tak umřít,” uvedl Baranowski.
Jednatel Muzea Thomas Mäuer reagoval na informace o bývalém táboře překvapeně. Prý v Mühlhausenu během jednání několikrát byl a věděl, že se jedná o bývalé vojenské území, ale že má místo až takovou historii, se dozvěděl až na středeční tiskové konferenci, kde bylo stěhování Muzea zveřejněno. Umí si představit, že by v areálu vznikl i prostor, který by se historii místa věnoval. “Dějiny nemůžeme ignorovat,” dodal.
Předseda durynské židovské obce profesor Reinhard Schramm nyní podle Thüringer Allgemeine jedná s vedením města Mühlhausen o realizaci areálu na jiném území ve městě. “Zde zřejmě někdo nepochopil, co to znamenalo být vězněn v koncentračním táboře.”
