Na Romy v Bulharsku tvrdě dopadla opatření proti koronaviru. Romské čtvrti byly uzavřeny, Romové nemohli nakupovat potraviny a přišli o práci

Koronavirová opatření v Bulharsku jsou pro mnoho tamních Romů velkou překážkou. Uzavření osad, odříznutí od obchodů a možnosti zaměstnání často Romy finančně devastuje. Už před pandemií koronaviru bylo mnoho rodin v osadách na pokraji chudoby. Během lockdownu se ale situace zhoršila a mnoho rodin se muselo omezit ve všech aspektech jejich života. Popisuje situaci bulharských Romů server Politico.

Na vlastní kůži pocítila následky koronavirové pandemie například Krasimira Alexandrova, která žije na okraji Sofie v romské čtvrti Fakulteta. Na počátku března byla Alexandrova se svým autistickým vnukem na rutinním vyšetření, kde byla následně obviněna z toho, že autismus vnuka jen předstírá a byla ji odebrána finanční podpora na léčebné výlohy. Alexandrova se tedy musela spolehnout jen na svou práci v hlavním městě, kde si přivydělává jako uklízečka. O několik týdnů později se prokázalo, že jedna její kolegyně je pozitivní na COVID-19, což vedlo zaměstnavatele k propuštění veškerého personálu.

Pandemie zasáhla bulharské Romy velmi tvrdě. Když počty nakažených začaly koncem března stoupat, úřady začaly postupně uzavírat romské osady a čtvrti. Romská čtvrť Fakulteta byla zcela uzavřena, bylo zakázáno ji opouštět a u východů stála vojenská policie.

Podobné romské osady a čtvrti jsou na městskou infrastrukturu napojeny jen okrajově a často zde také chybí obchody s potravinami nebo lékárny. Lidé tak nemohli nakupovat základní potraviny a museli si vystačit s minimem, které měli doma. Tato omezení ještě více prohloubila rozdíly mezi Romy a majoritou v Bulharsku a to již nyní téměř 75% romské populace v Bulharsku žije na hranici chudoby.

„Rodiny, které dříve měly alespoň jídlo pro své děti, jsou dnes na pokraji vyhladovění,“ tvrdí podle serveru Politico Sarah Perrine, ředitelka neziskové organizace Trust for Social Achievement, která spolupracuje s romskými rodinami v Bulharsku.

Úřady tvrdily, že opatření jsou nezbytná kvůli vyšší koncentraci případů v romských osadách. Zastánci práv Romů ale tvrdí, že k tomu nejsou žádné důkazy a že takovéto utlačování Romů je způsobeno nesnášenlivostí vůči Romům.

Navíc je mnoho Romů v Bulharsku zaměstnáno načerno. Když došlo k uzavření oblasti, jediná možnost, jak se dostat do práce přes policejní kontroly byla ta, že se dotyčný prokázal smlouvou od zaměstnavatele. Většina tamních Romů ale smlouvu nemá a tak přišli o práci.

Podobná opatření se ovšem nerealizoval jen v Bulharsku. „Romové čelili často velmi tvrdým a mnohem intenzivnějším opatřením než ostatní lidé. A to nejen v Bulharsku ale i v Itálii nebo na Slovensku,“ řekl pro politico.eu Jonathan Lee, manažer komunikace Evropského centra pro práva Romů (ERCC). Dodal také, že s Romy uzavřenými ve čtvrtích bylo často jednáno agresivně a násilně.