Finančník, miliardář a filantrop, zakladatel nadace Open Society George Soros
včera oslavil 85. narozeniny. Místo odpočinku se však nadále věnuje svým projektům a podniká kroky k založení
Evropského romského institutu (ERI). Jeho nová iniciativa již vyvolala bouřlivou
diskusi. Část aktivistů a odborníků založení nové instituce vítá, zbytek se
proti ní ostře vymezuje. George Soros je pravděpodobně nejznámější a určitě také nejkontroverznější
finanční spekulant na světě.
Génius, podivín i provokatér – to jsou pojmy často
spjaté s jeho jménem. Jeho život s jistotou nelze označit jako obyčejný nebo
fádní. Narodil se 12. srpna 1930 v Budapešti do židovské rodiny. Jeho původní jméno je
György Schwartz, otec Tidavar si však ze strachu z nacismu změnil v roce 1936
jméno na Soros. I přesto se v době, kdy nacisté v Maďarsku exportovali Židy do
koncentračních táborů, museli skrývat pod falešnými identitami.
Dva roky po osvobození země rudou armádou uprchl do Británie. Tam absolvoval
London School of Economics, kde studoval ekonomii a filosofii. Na studia si
přivydělával například jako číšník. Poté v roce 1956 odešel do
USA, aby – jak sám veřejně říká – vydělal dost peněz na Wall Street. Pracuje
jako makléř a posléze jako analytik finančních trhů. Záhy zjistil, že je lepším
finančníkem než filozofem.
V roce 1970 zakládá se společníkem Quantum Fund, jeden z prvních hedge fondů.
Během deseti let se jim navrátilo přibližně 4000 % vkladu, což je základem Sorosova
bohatství. Čím rozhodně světově proslul a co mu dokonce vysloužilo přezdívku "Muž, který
zruinoval Banku Anglie", byla devalvace libry v roce 1992. Událost se zapsala do
dějin ekonomie jako tzv. „černá středa“ a Soros si vydělal za jediný měsíc více
než miliardu dolarů. Člověk však není tvor neomylný a to platí i pro Sorose. I
když má nálepku protřelého obchodníka, finanční ztráty se mu nevyhnuly. V roce
1997 předpověděl chybně pád internetových akcií a ztratil
tak 700 milionů dolarů.
V 80. letech Soros přesouvá svou pozornost k mecenášským aktivitám. Už koncem
70. let poskytuje stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském městě v
Jihoafrické republice, tehdy trpící pod apartheidem. Poté se zaměřuje na
komunistické země ve střední Evropě, v nichž díky nadaci podporuje opoziční
uskupení, včetně Charty 77. V roce 1991 Soros v Praze zakládá Středoevropskou
univerzitu (CEU), ale česká vláda se později odmítla podílet na jejím
financování. Dnes univerzita sídlí v Budapešti.
Cílem jeho filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na
respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva. Jeho
peníze tak po nemalých částkách míří na charitu, slouží k podpoře lidských práv
či k financování projektů v zemích třetího světa. V České republice jeho peníze
prostřednictvím grantů rozděluje Open Society Fund Praha. Dlouhodobě Soros
pracuje na zlepšení postavení Romů. Spolufinancuje například Dekádu romské
inkluze 2005-2015.
Spolu s Radou Evropy podniká kroky k založení Evropského
romského institutu (ERI). Ten by měl mít podle něj vzdělávací funkci a připomínat dědictví
Romů. Svou činností by měl institut usilovat o vzdělávání širší veřejnosti
ohledně bohatosti a velikosti kultury Romů i jejich úspěchů. Z institucionálního
hlediska by měl institut fungovat jakožto politický poradce Rady Evropy a
členských států ve snaze o ustavení partnerského vztahu s podobnými místy po
celém světě. Pojem ERI bývá v poslední době hodně skloňován, má své příznivce i
odpůrce. S ostrou kritikou přišel například profesor romistiky na univerzitě v
Manchesteru Yaron Matras.
George Soros je potřetí ženatý, v roce 2013 si vzal o 40 let mladší konzultantku
v oblasti vzdělávání a zdravotní péče. Celkem má 5 dětí. Časopis Forbes odhaduje
jeho jmění na 24 miliard dolarů. Je také minoritním vlastníkem fotbalového klubu
Manchester United. Z chudého mladíka se stala nakonec investorská elita a filantrop, který je i ve svém věku neustále aktivní a s
oblibou komentuje vše od politiky až po finanční trhy.
