George Soros oslavil 90. narozeniny. V celé řadě zemí podporuje kromě jiného i zlepšení postavení Romů ve společnosti
Finančník a filantrop George Soros oslavil ve středu 12. srpna 90. narozeniny. Americký investor s maďarskými kořeny se ale vymyká vžité představě o bezskrupulózním finančním žralokovi. Jeho peníze totiž z nemalé části míří na charitu, slouží zejména k podpoře lidských práv, Soros v celé řadě zemí podporuje také zlepšení postavení Romů ve společnosti.
Narodil se v budapešťské židovské rodině jako György Schwartz. V šestnácti letech opustil rodnou zemi a odešel do Británie. Zpočátku se živil manuálními pracemi, posléze vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik.
Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva.
Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. Prostřednictvím fondu dokázal Soros po desítky let zhodnocovat peníze investorů, sám pak vydělal miliardy. Jako investor Soros vyhledával slabiny a nerovnováhy a dokázal jich využít. Jeho “majstrštyk” přišel v září 1992, kdy vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný měsíc celou miliardu dolarů.
Časopis Forbes ve svém posledním žebříčku odhadl jmění amerického finančníka na 8,3 miliardy dolarů, což z něj dle časopisu činí 162. nejbohatšího člověka.
V 80. letech začal Soros přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám. Stáhl se z vedení fondu a soustředil se na práci jakéhosi filozofa-vizionáře, jak na poli investic (začal se orientovat spíše na měnové spekulace), tak na poli charitativním.
Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva. Peníze z charity míří například na projekty v zemích třetího světa.
Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském Městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77.
Dlouhodobě Soros pracuje také na zlepšení postavení Romů. V roce 2011 v rámci toho zavítal i do Česka, zajímal se o to, jak zde vypadá výuka Romů. Navštívil tehdy Základní školu Havlíčkovo náměstí (dnešní Základní škola Cimburkova), která jako první v Praze zavedla přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a zajistila romské asistenty.
V roce 1991 Soros v Praze založil Středoevropskou univerzitu (CEU). Česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování, škola město opustila a přesídlila do Budapešti. I odtud se ale nakonec přesunula, předminulý rok oznámila stěhování do Vídně. Krok univerzity následoval poté, co maďarská vláda odmítla podepsat dohodu o setrvání univerzity v Budapešti, jež škole garantovala univerzitní svobodu. V roce 2017 na univerzitě studovalo téměř 1500 studentů ze 117 zemí světa.
Soros svůj majetek neváhá využít například také k finanční podpoře politických kandidátů, naposledy takto podpořil více než půl miliony dolarů (11,7 milionu korun) uchazeče o post amerického prezidenta Joea Bidena. Současného prezidenta USA a Bidenova soupeře Trumpa na zmiňovaném fóru v Davosu označil za podvodníka a sebestředného člověka s narcistní povahou, který chce, aby se svět točil kolem něho.
“Mohl jsem být zabit nacisty. Mohl jsem promarnit svůj život za komunistů. To je to, co mě vedlo k myšlence otevřené společnosti,” vysvětlil Soros, proč se rozhodl zaměřit dobročinnost právě směrem, na který jej ještě za dob studií navedl filozof a pedagog Karl Popper.
