Bývalý šéf xenofobního serveru a bývalý poradce Trumpa chtěl spojit populisty ve volbách do evropského parlamentu. Nedaří se mu to zatím
Ambiciózní plány hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona na spojení všech
nacionalistických a populistických sil v Evropě se hroutí. Jeho kampaň by totiž
ve většině zemí, kde se chtěl angažovat, včetně České republiky, mohla být
označena za nelegální, napsal britský list The Guardian. Bannon uvažuje o
spojení všech nacionalistických, xenofobních a populistickcých stran v rámci
svého uskupení s názvem Hnutí (The Movement), které by podle něj mělo usilovat o
hlasy při volbách do Evropského parlamentu v květnu příštího roku.
Bannon patřil k nejbližším spolupracovníkům Donalda Trumpa během prezidentské
kampaně a prvních měsíců v úřadě. Po Trumpově volebním vítězství v Bílém domě
zastával funkci strategického poradce. Z té byl po mnoha kontroverzích odvolán
loni v srpnu v době, kdy Trump čelil silné kritice kvůli reakci na násilnosti ve
Virginii vyprovokované bělošskými rasisty.
Před spojením s Trumpem vedl Bannon extremistický a xenofobní
zpravodajský web Breitbart News. Podle agentury Reuters udělal ze svého
informačního portálu tribunu neonacistů, bílých rasistů a antisemitů.
V poslední době strávil Bannon dlouhé měsíce přesvědčováním evropských stran,
aby se připojily k jeho hnutí Movement. Jak nicméně list The Guardian zjistil, v
devíti ze 13 zemí, ve kterých chtěl vést svou kampaň, by nemohl vyvíjet svou
činnost, nebo by mohl pracovat jen omezeně. Vyplynulo to z informací místních
volebních úřadů a ministerstev. Bannon v reakci na tato zjištění připustil, že
vše již řeší s právníky. “Myslím ale, že v některých oblastech existuje určitá
flexibilita,” dodal bývalý Trumpův stratég a příznivce krajní pravice.
Jak poznamenal britský deník, Bannonovo zapojení do evropské politiky
přichází v období zvýšené citlivosti, pokud jde o zahraniční zásahy do voleb.
Stále se například řeší, jak velký vliv mělo Rusko na americké prezidentské
volby v roce 2016 či na britské referendum o vystoupení z Evropské unie. Bannon
nicméně v rozhovoru s The Guardian srovnávání jeho hnutí se zásahy v jiných
státech odmítl. “Je to naprosto odlišné od Ruska či Číňanů, nebo jiných lidí,
kteří se snaží mít vliv, protože já jsem soukromá osoba. Nejsem spojen s Bílým
domem.”
Bývalý investiční bankéř, jehož jmění se odhaduje na 50 milionů dolarů (1,1
miliardy Kč), si své akce v Evropě financuje téměř sám. Již dříve odhadl, že do
květnových voleb utratí mezi pěti a 15 miliony dolarů (113 až 342 milionů Kč).
Zmínil rovněž, že mu pomohou i blíže neurčení dárci, které “opravdu zajímá, co
se děje v Evropě”. Na dotaz, jestli některý z těchto dárců pochází z Ruska,
odvětil: “Půjde jen o Evropany a mě.” V plánu má poskytovat nacionalistickým a
ultrakonzervativním evropským stranám mimo jiné speciální analýzy, rady v
oblasti sociálních médií či pomoc s výběrem vhodných volebních kandidátů.
V mnoha evropských zemích by ale takováto pomoc ze zahraničí mohla být
označena za nelegální. Poskytování podobných služeb politickým stranám je
zakázáno ve Francii, Španělsku, Polsku, České republice, Maďarsku i Finsku. V
Německu a Rakousku jsou pak dary ze zahraničí omezené.
Vznik populistické aliance již odmítli například zástupci protiimigrační
Alternativy pro Německo (AfD) nebo předsedkyně francouzského krajně pravicového
Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová, která přitom
Bannona letos pozvala na sjezd své strany. Americký krajně pravicový politik
nicméně o uplynulém víkendu oznámil, že hodlá v kampani k volbám do Evropského
parlamentu v příštím roce spolupracovat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Budapešť prý už několikrát navštívil a s Orbánem se osobně setkal.
Letos v září navštívil Bannon Česko a na zámku v Lánech se setkal s
prezidentem Milošem Zemanem. “Byla to výměna názorů na dění v EU, na vztahy k
Rusku nebo k Číně. Pan prezident zdůraznil, že v současné době je klíčový boj
proti mezinárodnímu terorismu,” sdělil tehdy ČTK ke schůzce Zemana s Bannonem
mluvčí prezidenta. Bannona doprovázel poslanec německé protiimigrační
Alternativy pro Německo (AfD) a český rodák Petr Bystroň.
