Bývalý prezident Klaus vystoupil v Berlíně před politiky xenofobně-populistické AfD. Shodl se s ní ve stěžejních bodech

Český exprezident Václav Klaus v prostorách německého parlamentu vystoupil s projevem před politiky xenofobně-populistické Alternativy pro Německo (AfD). Nejsilnější opoziční strana, jejíž části kvůli pravicově radikálním tendencím sleduje kontrarozvědka, Klause pozvala u příležitosti německého předsednictví Evropské unii, které odstartuje dnes.

“Jak všichni víme, převezme Německo za pár hodin formální (nebo nominální) předsednictví Evropské unie. Ale jen to nominální předsednictví. Pro lidi v ostatních, zejména menších členských zemích EU má Německo permanentní předsednictví,” prohlásil Klaus, podle něhož není tento okamžik důvodem k oslavám.

Dnešní Evropská unie se podle devětasedmdesátiletého exprezidenta, který ke členům AfD hovořil v budově zvané Paul-Löbe-Haus ležící vedle historické stavby Spolkového sněmu, ukázala jako špatná cesta, která nevede ke svobodě, demokracii a přátelské spolupráci evropských zemí.

Naopak, aktuální program hospodářské obnovy po koronavirové krizi navržený Evropskou komisí v objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), který počítá se společným ručením za peníze půjčené na finančních trzích, je podle Klause jasným ohrožením existence národních států v Evropě a dnešní formy evropské integrace. Pandemie je podle bývalé hlavy státu jen záminkou pro prosazení tohoto plánu, ve skutečnosti jde o další krok k evropské unifikaci.

Klaus také tradičně kritizoval multikulturalismus, feminismus či “globalismus” a zároveň radikální změny, které přicházejí v době pandemie. “Co v posledních týdnech zažíváme – to přepisování historie a ničení památníků a soch důležitých osobností našich národů, které tu ještě nikdy nebylo – je tichá revoluce, která nás zničí. Věřím, že to vše AfD ví stejně dobře jako já, snad ještě mnohem lépe,” podotkl také.

Klaus na pozvání protiimigračního uskupení v Německu vystupuje opakovaně. Formace se v posledních pěti letech probojovala jak do Spolkového sněmu, tak i do parlamentů všech 16 spolkových zemí.

Německé úřady před radikálními částmi AfD přitom stále častěji varují. Například v polovině června začala kontrarozvědka ve východní spolkové zemi Braniborsko sledovat zdejší AfD, protože je “částečně úzce provázána s pravicově extremistickými strukturami”.

Na celostátní úrovni už v březnu spolková kontrarozvědka rozhodla o sledování národoveckého Křídla (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že jde o uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen. Jeho vedoucí politiky kontrarozvědka považuje za pravicové extremisty.