Americká diplomacie Česku vytýká diskriminaci Romů a korupci
Česká republika se nadále potýká se sociální diskriminací Romů, stigmatizací osob nakažených virem HIV či s korupcí. Vyplývá to z nové výroční zprávy amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě.
Segregace, vyloučené lokality i nízká důvěra vůči Romům
Dokument k celosvětovému dění obecně uvádí, že úroveň lidských práv se zhoršuje, ohroženy jsou především základní svobody, jako jsou vyjadřování či shromažďování. Tradiční každoroční zpráva, která vychází nejen z loňských dat, ale také z událostí roku 2015, český politický systém označuje jako stabilizovanou demokracii, kde jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pod účinnou kontrolou civilních úřadů. Pokud jde o volby v Česku, americká diplomacie o nich hovoří jako o svobodných a spravedlivých. Washington však Praze každoročně vytýká problém se začleňováním početné romské menšiny, kterou odhaduje na 300.000 lidí. Nedostatečné zapojení Romů vidí Spojené státy i v politickém životě, ačkoli v zemi existují i romské strany. “Žádní Romové nezasedají v parlamentu, ve vládě či u nejvyššího soudu, romští kandidáti neuspěli ani v regionálních volbách,” uvedla zpráva.
Zpráva si všímá též pravicových extremistů a některých z jejich nedávných incidentů. Zmiňuje například útok hackerů na stránky Českého helsinského výboru či výzvy k násilí na jednotlivcích z neziskových organizací. V hledáčku výroční zprávy se ocitly též ze zahraničních účtů spravované stránky extremistů, jejichž součástí jsou mj. seznamy romských aktivistů.
Závažnost sociálního vyloučení zpráva dokládá například rozšiřováním takzvaných vyloučených lokalit a ghett, kde žije odhadem třetina Romů, nebo loňským výrokem vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše, že romský koncentrační tábor v Letech na Písecku byl ve skutečnosti pracovním zařízením. Babiš se později od těchto slov distancoval. Američané rovněž konstatovali, že vysoký počet romských dětí navštěvuje speciální základní školy, čímž prakticky vznikl segregační vzdělávací systém.
Zpráva zmiňuje též kauzu ze srpna loňského roku, kdy ozbrojený muž vtrhl do objektu, v němž se v tu chvíli nacházely děti z romského tábora Idy Kelarové. “V únoru dostal zubař, který odmítl ošetřit romského muže a jeho dceru, soudně nařízeno se písemně omluvit a uhradit finanční kompenzaci,” uvádí zpráva další konkrétní případ. Připomíná i průzkum Evropské komise, podle něhož by pouhým devětadvaceti procentům Čechů nevadilo pracovat s Romem a jen jedenáct procent rodičů by neřešilo, že má jejich dítě partnerský vztah s Romem či Romkou
Špatná úroveň detenčních zařízení, korupce a domácí násilí
Česko by podle představ USA mělo učinit pokrok také v dalších oblastech, jako jsou například přeplněné věznice či dlouhé zadržování migrantů a žadatelů o azyl v detenčních střediscích. Zpráva nicméně uznává, že situace v zadržovacích centrech se zlepšila, a to díky výraznému poklesu migrantů z oblastí Blízkého východu, Afriky a Asie. V souvislosti s migrační krizí, která se týká především bohatších evropských zemí, informovala americká zpráva s odvoláním na nevládní agentury o nárůstu počtu nenávistných projevů vůči migraci. “Politici včetně prezidenta, vicepremiéra, poslanců, senátorů a regionálních politiků napříč politickým spektrem používají protipřistěhovaleckou rétoriku, ve které jsou muslimové hlavním terčem,” napsalo americké ministerstvo zahraničí.
Jako dlouhodobý problém vnímá zpráva problém korupce, která zasahuje i do policejních struktur. Dokument jako příklad zmiňuje případ někdejšího ředitele litoměřické věznice Tomáše Líbala, kterému soud kvůli uplácení a vydírání uložil tříletou podmínku. Americká zpráva dále uvádí, že v Česku působí řada místních i mezinárodních nevládních organizací a že do jejich práce vláda nezasahuje, naopak s nimi spolupracuje. Český úřad veřejného ochránce práv, který vede Anna Šabatová, má podle hodnocení Američanů zajištěnou apolitickou pozici a také potřebné zdroje.
Třicetistránková zpráva se obšírně věnuje i otázce rovnosti pohlaví a uznává, že české ženy se plně účastní politického života. Za skrytý problém Američané považují násilí vůči ženám, které se odehrává za zdmi domácností. Mnohé ženy, především pak z řad přistěhovalců, se kvůli obavám z odsuzování od společnosti či strachu ze ztráty imigračního statusu rozhodnou takové případy nehlásit, a to včetně znásilnění, ačkoli české zákony násilí a znásilňování trestají několikaletým odnětím svobody. Jako přetrvávající problém označuje zpráva zneužívání a týrání dětí. Dokument se odvolává na studie nevládních organizací, které odhadují, že nějakou formu násilí každoročně zažije 40.000 dětí. Američané nicméně poznamenali, že dítě je automaticky považováno za oběť domácího násilí i tehdy, když samo není terčem fyzických útrap, ale cílem bití je například matka.
Zprávu o stavu lidských práv ve světě zveřejňuje americké ministerstvo zahraničí každoročně. Letos však publikaci nepředstavil ministr zahraničí osobně, jako je tomu tradičně zvykem, což vyvolalo kritiku nevládních organizací i některých zákonodárců, kteří se obávají, že Spojené státy nehodlají pokračovat v hlasité kritice nedemokratických praktik.
