AI: Svět zažívá nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války. Světoví lídři ostudně selhali.

Svět nyní zažívá nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války a politici nesou značný díl viny na tom, že se zatím nenašel způsob, jak milionům běženců lépe pomoci. Uvedla to v dnes zveřejněné zprávě mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Podle šéfa AI Salila Shettyho světoví lídři co se týče reakce na obrovskou vlnu uprchlíků "ostudně selhali" a jejich nečinnost vedla k tomu, že na útěku před krvavými konflikty zemřely tisíce civilistů.

"Jsme svědky nejhorší uprchlické krize naší epochy, během níž se miliony žen, mužů a dětí snaží přežít brutální války a zacházení pašeráků lidí a vlád prosazujících své sobecké zájmy namísto projevení základní lidské solidarity," uvedl Shetty.

Zpráva už ve svém názvu hovoří o tom, že panuje jakási "tajná dohoda", v jejímž rámci se téma uprchlíků odsouvá stranou a neřeší. Za nejkřiklavější případ označuje uprchlíky před konfliktem v Sýrii, kde podle AI běženci nezískali "žádnou smysluplnou mezinárodní podporu". Před válkou už utekly čtyři miliony Syřanů a břemeno péče o ně nesou z 95 procent sousední státy. Například v Libanonu už tvoří uprchlíci pětinu populace.

Organizace upozorňuje i na tíživou situaci v Africe, kde jsou na útěku před konflikty v Nigérii, Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Burundi přes tři miliony lidí. V jihovýchodní Asii už se letos pokusilo v cestě za lepším životem 25.000 uprchlíků překonat Bengálský záliv, ve Středozemním moři už při plavbě z Afriky do Evropy zemřelo 1865 lidí.

"Krize v Evropě a jihovýchodní Asii ukázaly, že vlády dokážou ignorovat své právní závazky a humanitární požadavky," uvedla Amnesty International s tím, že pokud by státy reagovaly lépe, mohlo by být mrtvých uprchlíků mnohem méně.