AFP: Dospělí Romové ve škole usilují o lepší budoucnost

Třiasedmdesátiletá Vinitka Načevová se sklání nad školní lavicí v chátrající
škole v romském ghettu a snaží se naučit číst a počítat. Seniorka využívá
programu financovaného evropskými fondy, který má přispět k odstranění
analfabetismu mezi Romy, píše agentura AFP.

"Moc ráda chodím každé odpoledne do školy. Dopoledne pracuji na zahrádce,"
svěřuje se obyvatelka obce Berkovica na severozápadě Bulharska. Jejím jediným
problémem je neléčený šedý zákal, který jí brání dobře vidět na tabuli.

Největší počet dospělých žáků, hlavně Romů, chodí do základní školy. Ze 7158
zapsaných do národního programu nazvaného "Nová naděje na úspěch" je 4677 Romů.

Program byl zahájen letos a kurzy se mají konat vždy v létě. Zájem žáků
chodit do těchto kurzů má podpořit stipendium čtyři leva denně (zhruba 50
korun), upřesňuje koordinátorka programu z ministerstva školství Milena
Ivanovová.

Měsíčně tedy dostanou 80 leva, což je dvojnásobek sociální podpory. Když už
ale jednou začnou chodit do školy, "nejsou peníze jejich hlavní motivací", říká
Kaťja Georgievová, ředitelka školy v Berkovici, kde je do letních kurzů zapsáno
116 žáků.

"Hlídala jsem svoje bratry a sestry, než jsem se v patnácti letech vdala,"
řekla devětadvacetiletá Sofka Asenovová. "Sama mám dvě děti a rozhodně chci, aby
chodily do školy. Kdybych já studovala, nebyla bych nezaměstnaná," svěřuje se.

"Romové, kterých je v Bulharsku kolem 700 000, tedy téměř deset procent
obyvatelstva, jsou masově nezaměstnaní a žijí v bídě. Při posledním sčítání v
roce 2011 se jich dvanáct procent přiznalo k analfabetismu. Celkově je mezi
bulharským obyvatelstvem půl procenta negramotných.

"Trvalým problémem u Romů jsou předčasné sňatky, které brání mladým dívkám
získat vzdělání," říká ředitelka. Sofka chce jít ke zkoušce počátkem podzimu,
aby získala vysvědčení o absolvování základního vzdělání. Pokud uspěje, dostane
55 leva (necelých 700 korun).

Vousatý Rom Petar Todorov si chce dokončit základní vzdělání, aby mohl dostat
řidičský průkaz. "Sbíral jsem jahody v Itálii a teď jedu do Řecka sklízet olivy.
Ale bez řidičského průkazu mám svázané ruce," řekl. 

Ve škole se učí, jak si zlepšit každodenní život, zdůrazňuje Georgievová,
která vyučuje biologii. "Seznamuji je s antikoncepcí a s hygienou," dodává.

"Díky škole jsem si už mohla sama napsat žádost o sociální podporu," chlubí
se třiačtyřicetiletá Slavka Ivanovová, matka šesti dětí. Než se naučila psát,
platila vždy jedno leva (dvanáct korun) úředníkovi za to, aby za ni vyplnil
formuláře. A ten ji často urážel.

Podpora v nezaměstnanosti 40 leva (téměř 500 korun), kterou pobírá, je
podmíněna tím, že bude čtrnáct dní v měsíci na půl úvazku pracovat jako
hospodyně. Má také právo na 35 leva na nezletilé dítě. Aby vyšla s penězi,
prodává byliny a houby, které nasbírá v lese. "Nikdy se nenajíme dosyta,"
posteskla si.

V celé čtvrti s 2500 obyvateli byla odpojena elektřina, protože lidé
neplatili faktury. "Stěží přežíváme. Jak máme ale posílat děti do školy ve
městě, vždyť je třeba je obléci, obout, jinak jim budou nadávat do špinavých
Cikánů," vysvětluje. Většina romských dětí chodí do zchátralé školy v ghettu.

Všichni Romové ale nejsou chudí. Jsou mezi nimi i obchodníci nebo lichváři,
kteří posílají své děti do města a poskytují jim tak větší šanci na lepší
budoucnost, vysvětluje Georgievová. Tyto děti ale podle ní jen zřídka získají
středoškolské vzdělání.