William Lazarus Bila: Vlna protiuprchlických nálad zasáhla i Romy
Jsem naštvaný a zklamaný. I přesto, že nedávné referendum v Maďarsku o kvótách na rozdělování migrantů mezi členské země
Evropské unie bylo neplatné, nezúčastnil se ho totiž potřebný počet voličů, a referendum tudíž nemá žádný smysl, se
Maďarský premiér a jeho souputníci již snaží svou prohru otočit a tvrdí, že referendum bylo pro ně úspěšné.
Toto musíme v Evropě zastavit.
Podle Deutsche Welle celkem 147 představitelů romské samosprávy odsoudilo
kvóty a vyzvalo lidi, aby v referendu hlasovali proti nim. Jak může někdo z
maďarských Romů takovou výzvu schvalovat, vystupovat proti migrantům, považovat je za
nebezpečí a podporovat rasistickou antiimigrační ideologii? Vzbuzuje to
přinejmenším rozpaky. Podle mého názoru je to ostudné, morálně
odsouzeníhodné, pokrytecké, ignorantské a naprosto protievropské. Ladž.
Nepřijatelné. Dá se takové jednání pochopit nebo omluvit? Pojďme se na to
podívat podrobněji.
Svoboda pohybu evropských občanů, volný pracovní trh, volný pohyb zboží,
služeb a kapitálu, to je základní stavební kamen Evropské Unie. Romové toto vše
využívají a mohou odejít ze zemí, kde jsou nezaměstnaní a diskriminovaní, mohou
vzít svůj život do vlastních rukou. Mnoho Romů ve východní Evropě je finančně
podporováno příbuznými, kteří žijí a pracují v Severní Americe nebo v západní
Evropě. Proč by někdo z nás měl bránit ostatním lidem dělat vlastně to samé? Kde je
naše solidarita s ostatními Romy a naše solidarita s uprchlíky ze zemí, jako je
třeba Sýrie? Chtějí stejnou věc jako my: Bezpečnost a právo žít své životy bez
pronásledování.
My Romové si přeci uvědomujeme rasismus a diskriminaci nejen vůči nám, ale i
vůči všem nově příchozím do Evropy. Trápí nás to. Jak to, že se chováme stejně a
zaplétáme se do této hry proti uprchlíkům? To není solidarita. To není chování
racionálně uvažujících dospělých. Víme přeci, že až populisté přestanou útočit
na syrské žadatele o azyl, budeme na řadě my. Proč se máme podílet na stejné
diskriminaci, kterou jsme zažili a zažíváme? Pro se zapojujeme do hledání
dalších obětních beránků? Chceme změnit chování ostatních k nám, chceme být
přijímáni, ale pokud to samé neděláme ani my, jak můžeme očekávat změnu
myšlení u ostatních?
Od romských představitelů, kteří vydali výzvu k hlasování proti kvótám, je to
krátkozraký oportunismus (Pozn. redakce: přizpůsobení se vnějším
okolnostem, příležitostem a výhodám). Podporou
referenda zcela promarnili svou příležitost. Po boku se svými utlačovateli,
zřejmě doufají v nějakou odměnu v budoucnosti, jenže takto to nefunguje.
Neexistuje žádný důvod věřit takovým slibům.
Kdo jsou takoví lídři a proč to říkají? Opravdu mluví za relevantní část Romů
v Maďarsku? Existují nějaké zvláštní okolnosti k větším obavám než v minulosti?
Mohla by být situace Romů ještě horší? Co je vedlo k takovému postoji? Vidí
vůbec ten paradox v podpoře antievropského Orbána, když právě Evropská unie
stojí na straně Romů a snaží se pro ně dosáhnout pozitivní změny také v Maďarsku?
Evropa rozdělená do národních států, to pro Romy není dobrá budoucnost.
Vlna protiuprchlických nálad mezi maďarskými Romy není nic ojedinělého.
Podobná situace je v České republice, na Slovensku, v Polsku, v Německu, ve
Francii a v dalších zemích. Existují romské skupiny, které zcela podlehly
islamofobii, i přesto, že v Evropě žijí i Romové, kteří jsou muslimové. Takové
postoje můžeme omluvit třeba jistou neznalostí, ostatně od druhých se učíme
celý život. V první řadě bychom měli pochopit své vlastní jednání. Měli bychom
poznat situci, kdy je někdo někým označen jako "ten jiný".
Nemůžeme přeci podporovat populismus, nacionalismus nebo jakoukoliv fobii,
která o někom říká, že je méně než ostatní lidé. Nesnášenlivostí a nadřazováním
se nad druhé může být zasažen každý člověk, ale pokud vidíme, že se to stává i
uvnitř naší komunity, bylo by neomluvitelné o tom mlčet. Musíme se ozvat. Právě
teď.
