VIDEO: Jak se pozná, že vakcína funguje a proč je očkování tak důležité? Pro ROMEA TV vysvětluje lékařka Marie Nejedlá
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, v nichž na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.
Ve třetím videu vysvětluje, jak se zkoumá účinnost vakcíny a přibližuje, proč je očkování proti onemocnění COVID-19 důležité, proč bychom ho neměli podceňovat a kde hledat ověřené zdroje informací.
„U všech vakcín bylo prokázáno, že jejich podání vyvolává tvorbu protilátek. To bylo ověřováno účinností vakcín, což se dělá tak, že se třeba dvacet tisíc lidí – dobrovolníků – oočkuje očkovací látkou a dalším dvaceti tisícům se podá placebo. Ti ale neví, že nedostali očkování, aby nemohli výsledek testu ovlivnit,“ přibližuje lékařka.
Po té se zkoumá, kolik lidí onemocnělo ve skupině očkovaných a kolik v té druhé, kontrolní skupině. Z těchto dat se pak vypočítává účinnost.
„Nejúčinnější by bylo, kdyby se k tomu vyjádřil někdo, kdo sám toto onemocnění prodělal nebo někdo, koho připravilo o nějaké příbuzné, o rodiče, a proto varuje před podceněním této nemoci,“ odpovídá Nejedlá na otázky ohledně zlehčujících a nepravdivých zpráv, které o koronaviru mezi lidmi kolují.
Zdůrazňuje zejména význam ověřených zdrojů informací, mezi které řadí Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav, praktické lékaře, Českou lékařskou komoru či pacientské svazy.
Lékařka také vysvětluje, že nežádoucí příznaky, pokud se u někoho objeví, trvají po očkování obvykle zhruba 2 až 3 dny a poté vymizí. „Jde o to, že onemocnění samotné napáchá v organismu mnoho nedozírných škod, ani se ještě všechny úplně neznají,“ přibližuje. Poslední dobou se podle ní navíc objevují také případy, kdy i u lidí, kteří měli lehký průběh, zůstává v organismu mnoho dlouhodobých následků – poškození různých orgánů.
Lidem, kteří COVID-19 prodělali, se vakcína podává nejdříve po třech měsících. Důležité je totiž její načasování kvůli hladině protilátek, které se v organismu po prodělání nemoci vyskytují.
