Valeriu Nicolae: Jak se vyhnout dalšímu selhání – Romský summit EU – problémy a řešení

Největší problémy v procesu sociálního začleňování Romů se týkají
neschopnosti, nekompetence a nedostatku politické vůle na úrovni národních vlád.
Existují sice způsoby, jak se k těmto problémům postavit, ale vzhledem k silnému anticiganismu a korupci je to mnohem komplikovanější proces, než je řešení
stávajících problémů v rámci Evropské komise (EK). EK potřebuje na jednotlivé
státy vyvinout tlak v souvislosti s reformami, ale pakliže v první řadě neprojde
svou vlastní proměnou, nezíská k tomu potřebnou legitimitu.

Hlavní problém: Pojítkem všech problémů týkajících se Evropské komise a
sociálního začleňování Romů je skutečnost, že nad činností Evropské komise pokud
se týká sociálního začleňování Romů neexistuje žádný dohled. Stávající vedení
pro romské otázky v rámci komise je směšné, protože ani komisařka Redingová ani
vedoucí Útvaru pro romské otázky (Head of the Roma Unit) se nemohou prokázat
žádnými akademickými ani skutečnými praktickými zkušenostmi s Romy. Kabinet
Redingové byl a je odborných znalostí o Romech zcela prostý.

Řešení: Financovat silnou organizaci, která bude hlídacím psem občanské
společnosti schopným tlačit Evropskou komisi k odpovědnosti. Namísto plýtvání
velkých částek peněz na nápady, které často bývají ubohé nebo dokonce i zcela
pitomé, by měli donoři zajistit existenci právě takové organizace. Například ERRC
toto měla dělat už celé roky.

Příklad: Organizace, jakou je i ERRC, by měly využívat své právníky, dostupné
zdroje a legislativu k tomu, aby EK donutily odpovědět mezi jinými i
následující otázky:

1. Jaké nezbytné podmínky vedly k zaměstnání osob, které nesou zodpovědnost za
   sociální začleňování Romů v rámci Evropské komise. Kdo byli lidé v týmech, kteří
   tyto osoby přijímali, a z jakého pověření ve vztahu k sociálnímu začleňování
   Romů se v každém případě vycházelo. Zveřejněte jejich životopisy.
2. Jaká byla konkrétní činnost, výdaje a výsledky komisařky Redingové vztahující
   se k romským otázkám.
3. Jaké jsou celkové výdaje Útvaru pro romské otázky za rok. Kolik peněz
   utratila Evropská komise na akce týkající se Romů. Jaké byly konkrétní výsledky.
4. Jaká kriteria hodnocení se užívají pro osoby, které se v rámci Evropské
   komise zabývají Romy.
5. Požádejte komisy, aby odhalila celkové množství grantů zacílených na Romy,
   jakož i hodnocení těchto grantů.

Problém: Fondy EU, které se týkají Romů, představují katastrofální selhání –
ohromné plýtvání veřejnými penězi. Ano, objevily se určité úspěchy, ale většina z
nich jsou pouhými náhodami či výjimkami. Celkový výsledek pro obyčejné členy
romských komunit, celkový nárůst anticiganismu v Evropě a utopené
finance z fondů EU, kterých by se mohlo využít pro sociální začleňování Romů, jsou všechno
jasné důkazy selhání. Členské státy nabízejí vůči svým romským obyvatelům i
nadále jen velmi malou či vůbec žádnou odpovědnost. Aktivní občanství včetně
zaujímání odpovědnosti za sociální začleňování v rámci romských komunit téměř
neexistuje.

Řešení: Ustavit finanční mechanismus pro Romy EU, který se zaměří na propagaci mezi řadovými členy konkrétních komunit. Vytvoření takového mechanismu
potřebuje využít některé ze stávajících oddaných profesionálů z komise a také
nějaké odborníky se skutečnými praktickými znalostmi z romských komunit. Členské
státy s významnými populacemi Romů by měly věnovat nějaké procento svých
příspěvků do rozpočtu EU na tento finanční mechanismus. Tyto peníze by měly být
využity na financování strategií Romů. Přispět by měly i členské státy, které si
stěžují na potřebu větší pozornosti romským otázkám. Existuje mnoho
precedentních příkladů.

Problém: Mezi nabubřelými a často i pošetilými proslovy úředníků v Bruselu a
základními skutečnostmi existuje propastný rozdíl. Tento rozdíl se odráží také
ve výrazné propasti mezi cíly projektů financovaných z fondů EU, jejich výsledky
a potřebami reálných komunit.

Příklad: Odborník z rumunské Národní agentury pro Romy odhadl, že počet
pracovních smluv na dobu neurčitou (což jsou obvyklé dlouhodobé smlouvy v
Rumunsku) s Romy, k jejichž uzavření došlo v návaznosti na školení hrazené z
peněz EU, je nižší než 300. Počet všech školených lidí je přes 50 000. To
představuje 0,6 % úspěchu anebo závratných 99,4 % neúspěchu.

Řešení: V zemích, které mají významnou populaci Romů, (na dobu neurčitou)
zaměstnat v rámci představování EK místní odborníky, kteří budou schopní EK řádně zastoupit v diskusích s členskými státy. Jejich
další zaměstnání hodnotit na základě zlepšení výsledků užití peněz EU v rámci
komunit.

Dalším důležitým problémem zůstává syndrom intelektuální horizontální páteře
(intellectual horizontal spine syndrome, IHSS), který ovlivňuje většinu občanské
společnosti placené EK. Riziko představují úředníci EK, kteří se soustředí pouze
a jen na svou vlastní kariéru, a někteří nezávislí romští odborníci, kteří jsou
placení EK nebo usilují o to z ní placeni být.

Tento syndrom nutí lidi, aby trávili většinu svého profesního života plazíce se
na všech čtyřech. Přísné sledování běžných mezivládních institucí zvané Směrnice
LSD/2000 (Directive LSD/2000) – lépe známé jako Směrnice mlácení prázdné slámy
(Lip Service Directive) – dosvědčilo, že hlavním projevem tohoto syndromu, je
prapodivná schopnost přijmout jakožto perlu moudrosti jakoukoli neschopnost,
která se naskytne od donora, nadřízeného či nějaké celebrity.

Nucené vnášení selského rozumu nebo vertikální páteře prostě nestačí k tomu,
abychom se tohoto syndromu zbavili. Mohla by to ale udělat silná a odvážná
organizace, která by fungovala jakožto hlídací pes. Konečně právě to je definicí
organizace v normální občanské společnosti, a nikoli bezpáteřní nebo nemocí
stižení patolízalové. Bohužel právě ty druhé organizace jsou těmi, které s
úspěchem čerpají fondy EU.

PS: Evropská komise mi zamítla účast na romském summitu EU z důvodu mých
nehorázných a opakovaných porušení Směrnice mlácení prázdné slámy. Skutečností
však zůstává, že jsem jediným romským odborníkem, který za své znalosti získal
oficiální oprávnění od Komise v osmi oblastech vztahujících se k sociálnímu
začleňování. Jsem také oblastním ředitelem největší organizace, která v dané
oblasti funguje na úrovni běžných občanů.