Tomáš Ščuka: Uprchlíci, diktát Bruselu, nepřizpůsobiví. Předvolební kampaň je plná emocí a vyvolávání strachu. Romové jděte volit!
Rivalita do politiky jistě patří. Ovšem i ta by měla mít v politice své mantinely. V probíhajících předvolebních debatách mě chybí naprostý základ. Tím je slušnost. Časy, kdy nás v těchto debatách zajímaly politické programy stran, schopnost argumentace a rétoriky jednotlivých lídrů, pestrý výběr osobností na kandidátkách či otvírání důležitých společenských témat se zdají býti minulostí. Naopak jsme svědky překřikování a neschopnosti nechat domluvit druhého. Jde o velmi osobní kampaně soupeřů s cílem vymývat mozky co nejširší mase občanů. Prostřednictvím sociálních sítích se to i některým subjektům daří.
Klíčová témata – uprchlíci, diktát Bruselu a nepřizpůsobiví občané se těmto hráčům podařilo nastavit jako hrozby, které nás (občany) ohrožují na každodenním životě. Je tomu skutečně tak?
Z veřejně dostupných zdrojů, si každý z nás může tyto informace ověřit:
Začnu-li otázkou zneužívání sociálních dávek, zjistíme, že dle údajů z MPSV dochází ke zneužívání dávek ve velmi nízké míře. Kromě toho představují sociální dávky ve státním rozpočtu jen zlomek celkových sociálních výdajů státu.
U nelegální migrace do Evropy, v porovnání s lety 2015 a 2016 se vstupy dramaticky snížily. Vedle toho připravuje EU společné migrační a azylové politiky na kterých se členské státy shodnou.
V televizních debatách jsem nezpozoroval jakýsi protipól v němž by se lídr nebál vyzdvihnout roli Evropské unie či se snažil lidem vysvětlit, jak je to ve skutečnosti s těmi migranty a nepřizpůsobivými občany.
Navzdory hlasitým euroskeptikům věřím, že dovede každý z nás objektivně zhodnotit členství ČR v EU. Jsme součástí velkého demokratického projektu, který ač není bezchybný přináší možnosti, z nichž každá země prosperuje. Jen pro informaci, na dostavbu dálnice D1 přispěla EU 80 % z celkových nákladů.
Bohužel politika zastrašování ovlivňuje lidské emoce. U vybraných skupin obyvatel jako jsou – senioři, nízkopříjmové rodiny/jedinci pak výše uvedená témata fungují jako strůjci neúspěchu a každodenních problémů. Je velká škoda, že zbývající (snad stále) demokratické subjekty nemají dostatek odvahy vystupovat proti těmto mýtům a uvádět informace na pravou míru. Namísto toho vedou kampaň proti jedné osobě a v podstatě se svými výstupy stávají součástí této emoční hry.
V televizních debatách jsem nezpozoroval jakýsi protipól v němž by se lídr nebál vyzdvihnout roli Evropské unie či se snažil lidem vysvětlit, jak je to ve skutečnosti s těmi migranty a nepřizpůsobivými občany. Ve veřejném prostoru tak zůstává diskurs v podobě hrozeb, které občanům žádný jiný kandidát nevyvrací!
Zajímalo by mě, zda má alespoň jeden ze subjektů ve svém programu boj proti segregaci romských dětí ve vzdělávání? Neměla by existující segregace ve školství být klíčovým tématem demokratického subjektu? Děti, které do těchto škol nastupují si nesou do své budoucnosti handicap s názvem nízké uplatnění na trhu práce! Ekonomicky tato praxe devastuje absolventy těchto škol, jejich rodiny i celou společnost.
Ta odvaha i vůle, byť jedné politicky výrazné osoby mě zde citelně chybí. Vždyť je to logické, své postoje člověk formuje na základě informací, které se k němu dostanou.
Včera by Václav Havel (za mě opravdový demokrat) oslavil 85 let. Přesně jeho vlastnosti, coby politika, byly o odvaze a vůli otevírat i společensky méně zajímavá témata. Děkujeme!
Ve volbách si přeji změnu a svůj hlas určitě využiji. I přes mé obavy výše. Optimismus potřebujeme!
Romale, Romňale využijte svého práva a běžte k volbám. Palikerav tumenge.
