Terezínská tryzna 2018: Šiřitelé nenávisti tancují na hrobech obětí holocaustu. Konexe žádají odvolání ředitele památníku

Delegace SPD Tomia Okamury, projev předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky, na hlavní tribuně stojící Jaroslav Foldyna, nepřítomnost židovských rabínů a bez romské vlajky na stožáru, tak vypadala v neděli proběhnuvší Terezínská tryzna. Organizace Konexe považuje průběh tryzny za znesvěcení místa a bude požadovat odvolání ředitele Památníku Terezín. Média o průběhu informovala vesměs neutrálně, bez jakéhokoliv kontextu a mě se honí v hlavě jeden citát: “Pravda vytržená z kontextu je největší lež.”

“Hrůzy nacismu musíme stále připomínat a říkat o nich budoucím generacím. V hlavním projevu letošní Terezínské tryzny to řekl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Za současné zlo označil antisemitismus,” uvedla ve své zprávě ČTK, kterou převzala celá řada médií.

Druhá světová válka a nacismus má být podle Vondráčka mementem. Mladší generace by si podle šéfa Sněmovny měly uvědomit i to, že demokracie, ve které žijeme, není samozřejmostí. “Druhá světová válka nám ukázala, že vždy budeme žít jednou nohou nad propastí,” řekl Vondráček. Varoval také před antisemitismem, který je podle něj jedním z projevů zla. “V různých částech světa, v různých formách, v různé povaze stále přežívá, zejména pak ve státech a částech světa, kde svůj vliv má radikální islamismus,” doplnil Vondráček.

V roce 2016 Vodička štval proti uprchlíkům, letos bojoval proti xenofobii

ČTK informuje o projevu předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky, který zdůraznil, že věří v to, že demokracie bude i nadále pevnou pojistkou proti selhání politiků. “Chvíle piety jako je ta dnešní, jsou potřebným ohlédnutím za vším, co naši vlast, ale i další země v minulosti oslabovalo i posilovalo, co jim ubližovalo, ale na druhé straně bylo i vkladem pro budoucnost. Nesmíme dopustit zasévání zla, nenávisti, opovržení, neúcty, xenofobie,” uvedl Vodička.

Zprávu ČTK asi nemá cenu kritizova, je to klasický “četkařský” popis akce. Ale ostatní média by nám už ten kontext opravdu měla přinést.

Například by měla připomenout projev Jaroslava Vodičky na stejné tryzně v roce 2016, protože pak by se v celé nahotě ukázalo, že právě Vodička je jedním z těch, který v české společnosti zasévá zlo, nenávist a xenofobii.

“S obavami se ptáme, vedeni mnohdy zkreslujícími informacemi především médií veřejné služby, co miliony především ekonomických migrantů, kteří prchají za pohodlnějším životem, ne s touhou bránit svou vlast. Prchají, aby vytěžili náš léta a prací generace před námi budovaný evropský sociální a ekonomický systém. Ne proto, že doma žijí v nesvobodě, a pokud tak třeba žijí, nechtějí za změny ku prospěchu svých lidí bojovat. Mladí zdraví muži s novými mobily v rukou, v kožených bundách za tisíce, se srdceryvnými fotkami topících se bárek na moři vyrobených mnohdy i samotnými zločinnými převaděči,” uvedl v roce 2016 doslova Jaroslav Vodička.

Je selháním pořadatelů tryzny, že takovému člověku dávají při této příležitosti prostor a je jedním z hlavních řečníků tryzny. Jaroslav Vodička nemá na Terezínské tryzně co dělat.

Nenávst šířící Okamura v první řadě, radost ředitele památníku nad jeho přítomností

Za naprosto skandální pak považují, že v první řadě na hlavním podiu seděl Tomio Okamura, který se neštítil několikrát popírat utrpení Romů  v koncenračním táboře v Letech u Písku během druhé světové války. Ostatně proti jeho výrokům protestoval i současný ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.

“Ředitel Památníku Terezín PhDr. Jan Roubínek rozhodně odsuzuje prohlášení členů strany SPD z posledních dní, která zpochybňují historická fakta, spojená s tzv. cikánským táborem v Letech u Písku, a relativizuje jeho úlohu v genocidě Romů v letech nacistické okupace, kdy došlo k vyvraždění téměř celé romské populace na území českých zemí. Ředitel Památníku Terezín se staví za kolegy z Muzea romské kultury v Brně a z Židovské obce v Praze, kteří tyto výroky již jasně odsoudili. Je politováníhodné, že zmíněná tvrzení byla vyřčena právě ve dnech, kdy jsme si připomínali Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti!” napsal v tiskovém prohlášení v únoru 2018.

Bylo to potom, co Okamura v den památky obětí holocaustu v horečce blouznil o táboře v Letech. Ve videorozhovoru ve volebním štábu tehdy nově zvoleného prezidenta Miloše Zemana na otázku redaktorky Daniely Drtinové z DVTV, zda zpochybňoval koncentrační tábor v Letech, odpověděl: “Tak teď nevím o co přesně jde, ale ten tábor v Letech, je teda pravda že se na mě obrátila řada židovských obětí, já mám mezi židy spoustu kamarádů, právě obětí z Osvětimi a říkali mi, proč v České republice stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech jako vyhlazovací tábor v Osvětimi.”

“Já když jsem se podíval na citát prezidenta Klause v této věci, a podíval jsem se na knihu akademie věd “Tábor Lety, fakta a mýty”, kde je například napsáno, že ten tábor nebyl oplocen a že tam měli v podstatě volný pohyb ty lidi,” prohlásil lživě Okamura. Na další otázku redaktorky, zda to znamená, že tam ti lidé genocidně neumírali, Okamura už neopdověděl a začal vulgárně urážet médium, pro které Drtinová pracuje.

Nebylo to poprvé, kdy Tomio Okamura zpochybňoval utrpení Romů během druhé světové války. V létě 2014 Okamura plivl na oběti tábora v Letech u Písku, když ve vyjádření pro politický bulvár ParlamentniListy.cz o táboře mluvil jako o lži a mýtu. Okamura tvrdil, že v táboře nebyl nikdo zabit a vězni umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života.

Na Okamuru bylo za tyto slova podáno trestní oznámení. Policie sice zjistila, že prohlášení Okamury je populistické, ale nejedná se o trestný čin. Právnička z organizace IN IUSTITIA Klára Kalibová tehdy uvedla, že  je smutným obrazem praktického výkonu spravedlnosti, že popírání romského holocastu není vnímáno stejně závažně jako popírání holocaustu Židů.

Stejně jako Vodička, ani Tomio Okamura, který zlehčuje utrpení obětí druhé světové války, nemá na Terezínské tryzně co dělat a je zarážející, že ředitel památníku účast xenofobních a nenávist šířících politiků z SPD vítá. “Pokud tu byli, jsem strašně rád. Ať přijdou i příští rok,“ uvedl pro Litměřický deník Jan Roubínek.

Roubínek ve svém projevu vítal všechny oficiální hosty, Okamuru však nepřivítal. Říkal jsem si: “Alespoň něco.” Ale bohužel, vše je jinak. Nepřivítat Tomia Okamuru nebyl Roubínkův záměr. Jak píše Litoměřický deník, to, že jméno Okamury ani SPD při jmenování významných hostů na mikrofon neřekl, nebyl podle něj záměr, ale shoda okolností. “Nemůžu číst každého,” řekl ředitel Památníku Terezín.

Po tryzně se pak na hřbitově Okamura vesele fotil se svými fanoušky a na svém oficiálním facebookovém profilu nezapomněl přirovnat islám k nacistické ideologii Adolfa Hitlera.

Foldynův homofobní výrok a sto tisíc zatčených homosexuálů nacisty

Další kontroverzní postavou, která se pohybovala ve VIP zóně na hlavní tribuně byl Jaroslav Foldyna. Právě Foldyna se velmi často pohybuje na různých demonstracích s lidmi, kteří šíří v ČR nenávist nebo se angažují v rasistických uskupeních.

Na internetu můžeme najít fotku, kde je Foldyna společně s Janem Kopalem. Ten patří mezi “starou gardu” českých extremistů a neonacistů. Byl mj. předsedou Vlastenecké republikánské strany. Umožnil neonacistům z řad Národní aliance a Národního odporu, aby do této strany vstupovali. „Díky“ Kopalovi tak neonacistické hnutí vystupovalo poprvé pod hlavičkou politické strany. Kopal se například účastnil i antisemitské přednášky extremistické Vlastenecké fronty.

Kopal měl problémy s českou policií, když schvaloval teroristické útoky Al Kajdy na Světové obchodní centrum 11. 9. 2001. Dnes se objevuje na akcích různých protiimigrantských a protiislámských uskupení jako “Hej, Občané!” a velmi často hraje podporovatele Miloše Zemana v pořadech na TV Barrandov.

Na stejné fotce s Foldynou najdeme i Jířího Černohorského. Černohorský ve volbách v roce 2017 kandidoval za SPO a patří k nejznámějším postavám českých protiislámských demonstrací. Účastní se řady akcí extremistů a byl zadržen policií 17.11.2015 kvůli výtržnostem před Úřadem vlády ČR. Jeden z jeho projevů zde. Jiný svérázný projev zde, či další zatýkání Černohorského tentokrát na demonstraci tzv. Národní demokracie antisemity Adama Bartoše zde.

Sám Jaroslav Foldyna má na paži vytetované heslo srbských Četniků. Jedná se o jednotky, které za 2. světové války kolaborovaly s nacistickým Německem a fašistickou Itálií a aktivně bojovaly proti antifašistickému odboji. Známá je jeho blízkost k ruské motorkářské bojůvce Noční vlci, kteří se netají svými homofobními názory. Gay nesmí být členem jejich spolku.

Sám Foldyna použil při vysvětlování svého konfliktu s Martinem Uhlířem při vítání Nočních vlků na Olšanských hřbitovech v Praze homofobní výrok. “Chtěl jsem mu dát jazyk, protože jsem si myslel, že je gay,” řekl pro Parlamentnílisty.cz poslanec a místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna.

“Jedná se o homofobní výrok, který cílí na voliče, kteří nemají rádi cokoliv jiného, cokoliv neznámého,” uvedl pro Českou televizi v pořadu 168 hodin politolog Lukáš Jelínek. Sám Foldyna samozřejmě ve svém výroku nic homofobního nevidí, šlo prý o nadsázku.

Shrnuto: Foldyna se stýká s antisemity, homofoby a má vytetované heslo kolaborantů s nacisty.

V letech 1933 až 1945 bylo 100 tisíc homosexuálů zatčeno, z toho 50 tisíc odsouzeno a uvězněno, z čehož odhadem 5 až 15 tisíc bylo posláno do koncentračních táborů. Homosexuálové museli nosit růžový trojúhelník. Pronásledování a utlačování lidí kvůli jejich odlišné sexuální orientaci popisovala i výstava, která byla v roce 2011 právě v Památníku Terezín. 

Je více než paradoxní, když je pak Jaroslav Foldyna jako VIP host vidět na hlavní tribuně při Terezínské tryzně.

Židovští rabíni nepřijeli kvůli svátku. Hodilo se jim to?

A ještě jednu zvláštnost měla letošní Terezínská tryzna. Nezúčastnila se jí většina židovských rabínů. Terezínská tryzna totiž letos připadla na svátek Šavuot, při kterém židé mimo jiné nesmí cestovat. “Pokud vím, došlo k takové situaci poprvé od války,” sdělil České televizi Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí.

Tryzny se letos nezúčastnil například Karol Sidon. Právě on jako jediný bezprostředně reagoval v roce 2016 na xenofobní projev Jaroslava Vodičky.

“Židé mají poněkud jiné zkušenosti, protože sami zažili za války problém. Problém se státy, které jim neumožnily emigraci ze zemí, které byly ohroženy nebo obsazeny Němci. Všichni zahynuli nejenom díky tomu, že je Němci vyvražďovali,  ale také proto, že jim svět nežidovský, ale nakonec i židovský, uzavřel cestu záchrany a to bychom si měli uvědomovat právě v dobu, kdy přicházejí lidé, o kterých se říká, že by měli bojovat za svou svobodu. Ale my dobře víme, jak je to skoro nemožné. I moje generace zažila dobu, kdy většina lidí věděla, že komunistický režim je zločinný, ale taky jim nezbývalo nic jiného než to přežít. Měli to štěstí že většinou přežili,” uvedl v předem nepřipraveném projevu v roce 2016 vrchní zemský rabín Karol Sidon.

Někteří rabíni pak v interních diskuzích uváděli, že byli rádi, že se nemuseli kvůli přítomnosti Tomia Okamury letošní tryzny účastnit. Nikdo z nich to však neřekl veřejně.

Romská vlajka opět nezavlála, protokol je pro ředitele svatý

Stejně jako v minulých letech nezavlála na oficiálním místě romská vlajka. I současný ředitel Jan Roubínek odmítá na požadavek romských organizací přistoupit.

“V Terezíně jsou při tryzně prezentovány vlajky států, z nichž pochází vězni, kteří byli v Terezíně v období druhé světové války vězněni a perzekuováni. Jde v tomto případě o ryze protokolární záležitost, která v Památníku Terezín platí již po dlouhá desetiletí. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme polemizovat o tom, zdali státní útvary, které tehdy, na konci války existovaly, jsou nyní minulostí, či byly zachovány,” uvedl již před tryznou pro server Romea.cz ředitel Památníku Terezín.

Konexe žádají odvolání ředitele památníku

Reakce na excesy pořadatelů letošní Terezínské tryzny na sebe nenechaly dlouho čekat. “Výkvět české krajní pravice, popíračů holokaustu a xenofobní scény, na tribuně pro čestné hosty, během Terezínské tryzny 2018,” tak nadepsala svůj příspěvek na sociální síti organizace Konexe.

“Současný způsob pořádání oficiální tryzen považujeme za skandální, znesvěcující pro místo, kde jsou pořádány a za nesmírně urážlivý k památce obětí holokaustu. V příštích dnech požádáme otevřeným dopisem zřizovatele Památníku Terezín o odvolání jeho ředitele a o obměnu členů komise pořádající květnové tryzny,” pokračují Konexe.

“V případě, že náš dopis zůstane nevyslyšen, a nenastanou pozitivní změny, budeme od příštího roku pořádat v Terezíně, také v květnu, alternativní tryznu, která bude bez fašistů, xenofobů a popíračů holokaustu a bude organizována, tak aby se na ní cítili vítáni přislušníci menšin a pozůstalí,” odtajnili další postup představitelé organizace Konexe.

Tryzna se konala po dvaasedmdesáté

Letošní Terezínská tryzna byla v pořadí již dvaasedmdesátá. Kromě zmíněných politiků se jí zúčastnili vicepremiér Richard Brabec, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Od oku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.