Sociolog Stanislav Biler, iHned.cz: Co by se měl naučit Marcel Chládek
Na světě budete marně hledat zemi, kterou k úspěchu přivedla sázka na mizerné
vzdělání. Zkusme proto sestavit elementární seznam mýtů o českém školství, které
se neustále vracejí a jež by přitom bylo záhodno pohřbít na vzdáleném a
zapomenutém místě.
V posledních letech je školství spravováno podle jakýchsi tajných spisů, kde
se mísí zkušenosti 19. a částečně 20. století, předsudky, mytologie, numerologie
a náhlé záchvěvy mysli.
Zkusme sestavit elementární seznam mýtů, které se neustále vracejí a jež by
přitom bylo záhodno pohřbít na vzdáleném a zapomenutém místě.
Musíme zachovat praktické (zvláštní) školy.
Protože dětí je přece dost, tak jich pojďme část rovnou odepsat na zbytek
života.
Snaha o zachování “praktických” škol je jen jinak formulovaný požadavek na
zachování segregovaných škol pro romské děti. Smyslem školství je poskytnout
každému stejné šance na získání maximálně možného vzdělání. V Česku jsou však
romské děti posílány automaticky do praktických škol, čímž jejich šance na
získání jakéhokoli dalšího vzdělání končí. Už v dětství také končí jejich šance
na zisk dobré – nebo jakékoli – práce v dospělosti a šance na zařazení do
většinové společnosti.
Otázka se nesmí stavět tak, jak a kam uklidit děti z jiného sociálního
prostředí, jak to chce udělat Marcel Chládek. Otázkou je, jak je zapojit do
standardního systému vzdělání. (…)
Musíme všechny děti jednotně testovat.
Protože je jedno co umí, důležité je k nim přiřadit nějaké číslo, které je v
kostce shrne.
Z tragického průběhu jednotných maturit jsme se poučit nedokázali, takže si
dáme totéž a ve větším. Chystají se povinné jednotné testy místo přijímaček na
střední školy. Že se na vysokou školu můžete hlásit kolikrát chcete? Každý
neúspěšný předmět si můžete zopakovat? Nevadí. Na střední školu máte jeden test,
který vám řekne, jestli budete mít maturitu a jestli se někdy budete moci
přihlásit i na univerzitu. Že jste se zrovna špatně vyspali? U lopaty na to
budete vzpomínat zbytek života. Stát potřebuje dělníky. (…)
Maturitu nemusí mít každý, potřebujeme více vyučených.
Protože si to žádají čeští průmyslníci a za maturanty se jim nechce platit.
Populární klišé “dobrý řemeslník bude mít práci vždy,” opomíjí otázku, co
budou dělat ti průměrní nebo ti, kdo se vyučili v oboru, který zrovna nikdo
nepotřebuje. Stejně tak si nevšímá aspektů, že založit si vlastní živnost, vést
si účetnictví, zorientovat se v nových normách a daňových předpisech, vyžaduje
kompetence, na které se vám kvalitní všeobecné vzdělání hodí, ať už pečete
housky, opravujete auta nebo rozjíždíte novou kavárnu. (…)
Máme moc humanitně vzdělaných, potřebujeme techniky.
Protože ti první pak zbytečně kverulují, zatímco za ty druhé se firmám nechce
zas tak moc platit.
Mýtus, pro který se nikdy nenašlo žádné reálné vysvětlení. V rámci všech
studujících těch s humanitním vzděláním příliš není. Práci si najdou v podstatě
všichni, ať vystudují jakoukoli vysokou školu. Vysoká škola už neznamená
automatický poukaz na dobrou práci, ale je pořád zárukou práce. Když pozměníme
výše zmíněnou floskuli – dobrý kulturní antropolog bude mít práci vždycky. A ten
průměrný taky.
Na světě budete marně hledat zemi, kterou k úspěchu přivedla sázka na mizerné
vzdělání, separace do zvláštních škol, kvóty na maturity, cílené nahánění dětí
na učňáky a selekce oborů na vysokých školách. Přesto je to jediná strategie, na
kterou české školství dlouhodobě sází. Za ministra Dobeše jsme si zvykli mlátit
hlavou do stolu při každém jeho vyjádření. Co se za Dobeše naučíš, u Marcela
Chládka jako když najdeš.
