Slovenské parlamentní volby: Romské strany do voleb nešly, Romové ano

Slovensko začátkem března čekají parlamentní volby. Své hlasy budou moci
voliči odevzdat v sobotu 5. března. Mezi kandidáty do Národní rady Slovenské
republiky jsou také romští politici. "Politické strany nabídly na svých
kandidátech místa vzdělaným a úspěšným Romům s vizí," píše na serveru

Romovia.sme.sk Roman Čonka, šéfredaktor

Romano nevo ľil. Jeho článek zveřejňuje server Romea.cz v plném znění.

Představa uplatnění Romů na kandidátkách majoritních stran
byla před několika lety tabu. Zásadní průlom nastal až v parlamentních volbách v
roce 2012, kdy v majoritních stranách dostali místo romští kandidáti, mezi nimi
i ženy.
V posledních volbách se o romské hlasy ucházela i Strana romské unie na
Slovensku. Přestože ve volbách neuspěla, prošel kandidát hnutí OĽaNO Peter
Pollák.

V roce 2016 již romská strana o hlasy voličů nebojuje, ucházejí se o ně romští
kandidáti v majoritních parlamentních i neparlamentních stranách, pravicových i
levicových.

Strany zůstaly v regionech

Do parlamentních voleb plánovaly společnou cestu Strana romské koalice a Strana
Romské unie na Slovensku. První jednání se uskutečnily ještě v srpnu 2015, připravovala
se společná kandidátka, proběhly schůzky se zástupci Romů v téměř
všech krajích. Nakonec nebyla složena volební kauce.

"Etnické romské strany na Slovensku dlouhodobě nemají vysoké preference a i
jejich volební výsledky jsou většinou velmi nízké. Významné však je, že v druhé
polovině roku 2015 se dvě nejaktivnější romské strany dokázaly dohodnout na
společné kandidátce a tato dohoda přetrvala," uvedl Tomáš Hrustič z
Ústavu
etnologie Slovenské akademie věd.

Hrustič se romské politické participaci věnuje i v organizaci
Národní
demokratický institut.

"Vnímám to jako pozitivní signál, že romská etnická politická scéna cítí, že je
zde prostor i požadavek na postupné spojování několika romských lídrů. To, že
strana nesložila kauci a nezaregistrovala se do parlamentních voleb, je jiná
věc," dodal.

Úspěch romských stran vidí na lokální a regionální úrovni. Podle jeho slov je
tato oblast pro ně klíčová.

"Narůstá počtu romských poslanců a starostů, mladých lidí, kteří jsou aktivní na
lokální úrovni a přinášejí potřebnou energii a malé změny. V celkovém kontextu
politiky se tedy nedá opomenout lokální a regionální politika, protože ta tvoří
základ pro státní úroveň," míní Hrustič.

Deset viditelných

Politické strany přijaly na své kandidátky hlavně Romy s vysokoškolským
vzděláním. Oproti volbám v roce 2012 je v seznamech méně romských žen. Viditelná
je Silvia Hricková, která kandiduje za Sme rodina – Boris Kollár na 34. místě.

"Těžko říct, jestli opravdu kandiduje jen jedna romská žena, protože je
pravděpodobné, že na kandidátkách menších stran jsou i další romské ženy. Na
Slovensku neevidujeme etnické statistiky, a proto můžeme vycházet jen z toho, kdo
z kandidátů se hlásí ke své romské národnosti, respektive jí neskrývá. Z toho
pohledu víme, že ve většině stran, které se přibližují k pětiprocentní hranici,
kandidují Romové. Romové nejsou na kandidátkách SaS, SMK a SNS," vysvětlil T.
Hrustič.

Odbornost a vize

Romští kandidáti při své kampani využívají i sílu sociálních sítí. Podle Hrustiče
tuto možnost využívají někteří z nich lépe, jiní hůře. Význam sociálních sítí
však nepřeceňuje.

"Musíme je vidět v širším kontextu jako součást celkové kampaňové strategie,
která, když má být úspěšná, měla by být vyvážená ze všech důležitých prvků –
renomé kandidáta, přímý kontakt s voliči, viditelnost a sociální sítě jsou jen
jedním z těchto prvků. Mám přehled o všech romských kandidátech a je vidět, že
všichni dělají kampaně, které jsou vyvážené a stojí v první řadě na setkávání se
s voliči, ale jsou podpořeny i vizuální stránkou – u silnic je vidět více
billboardů romských kandidátů než minulá léta a jsou pevnější součástí
stranických kampaní," zdůraznil.

Národní demokratický institut sleduje i volební programy politických stran, ale
nehodnotí je. Kampaně romských kandidátů jsou oproti minulosti viditelnější.
Podle Hruštice by se ale neměli zaměřovat jen na romské voliče.

"Je třeba zdůraznit, že bez neromských hlasů je velmi obtížné v parlamentních
volbách uspět a oni se nemohou spoléhat pouze na romské hlasy. Pokud se
kandidáti budou profilovat pouze jako "romští" kandidáti a nezvýrazní v kampani
svou odbornost, tak jejich šance na úspěch bude zákonitě menší. Pokud však
budou stavět na svých odborných kvalitách a představí voličům jasné a
srozumitelné vize a program založený na svých předchozích zkušenostech a
odbornosti, budou mít vyšší šanci uspět i u romských a také u neromských voličů,
"dodal.

Ivan Rác: Společnosti chci vrátit to, co do mě investovala

"Je to nejen stabilní, ale také odpovědná strana, která má jasnou hodnotovou
orientaci. Jako jediná ze standardních parlamentních stran se ve svém
dlouhodobém ale i krátkodobém programu věnuje soužití s ​​Romy," říká o
křesťanskodemokratickém hnutí kandidát strany Ivan Rác.

Je vysokoškolským pedagogem Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, druhé
volební období pracuje jako poslanec obecního zastupitelstva v Zbehách. O voličské
hlasy se uchází ze 60. místa, na billboardech mu dělá společnost předseda strany
Ján Figeľ.

"Věci veřejné mi nejsou lhostejné. Jsem učitelem na vysoké škole a věřím, že
vzdělání je cesta k lepšímu a plnohodnotnějšímu životu. Této společnosti chci
vrátit to, co do mě investovala. Jsem připraven pro službu lidem bez přívlastků
a rozdílů – pro všechny," představuje své důvody vstupu do politiky Rác.

Základní program KDH Cesta pro Slovensko vychází z poznání situace, že především
v segregovaných komunitách je soužití zatížené ekonomickými, sociálními i
kulturně-civilizačními problémy. Program KDH stojí na třech pilířích – pracovat
se vyplatí, je nutné eliminovat důvody vyloučení, vzdělání je cesta k lepšímu
životu.

Ivan Rác si přeje žít v zemi, kde bude existovat rovnost šancí ve všech
oblastech života společnosti. Rovnost šancí na důstojné bydlení, dobré vzdělání,
plnohodnotnou práci a kvalitní zdraví. V případě úspěchu ve volbách jsou to i
jeho priority, které chce řešit.

Ivana Ráce jsme se zeptali, zda by v případě úspěchu měl zájem o post zmocněnce
vlády SR pro romské komunity.

"Téma soužití s ​​Romy si zaslouží rozumný, věcný a odborný přístup a ne
populistickou politiku, šíření nenávisti a iracionální řešení. Byl bych rád,
kdyby se po volbách náš volební program v tomto tématu stal součástí
programového prohlášení vlády," uvedl Ivan Rác.

Silvia Hricková: Jednorázová podpora nemění věci k lepšímu

"Jsem žena, matka, Romka a velmi citlivě vnímám aktuální sociální situaci a
problémy běžného života lidí. Jsem občanská aktivistka a více jak 15 let aktivně
pomáhám lidem v různých složitých životních situacích prostřednictvím sociálního
poradenství, či charity. Nestačí, pokud jednorázově pomůžu, protože neměním věci
k lepšímu. Proto jsem se rozhodla vstoupit do politiky a plně se věnovat tématům
v sociální oblasti," říká o sobě občanská aktivistka Silvia Hricková, která
třináct let pracovala na Úřadu Košického samosprávného kraje.

O hlasy voličů se uchází prostřednictvím nové strany Sme rodina – Boris Kollár
pod číslem 34.

"Podmínky mého výběru splňuje hnutí Sme rodina – Boris Kollár. Hnutí má navíc
ve volebním programu exekuční amnestii, která pomůže lidem vymanit se z bludného
kruhu exekucí a chudoby," upřesnila S. Hricková.

V případě úspěchu se chce věnovat sociální oblasti a navrhování legislativních
změn vedoucích ke zlepšení života lidí. Chce prosadit reálnou podporu střední
vrstvy Romů podnikatelů, umělců, hudebníků, sociálních pracovníků a přirozených
autorit, kteří budou dále pomáhat a vytvářet pracovní místa pro Romy žijící v
osadách.

"Pokud podnikatel dostane dotaci na rozvoj svého podnikání, bude zavázán
zaměstnat Romy z osady, nebo jim pomoci v jiné oblasti. Jsem přesvědčena, že
podporu střední vrstvy Romů, kteří budou tvořit hodnoty pro tuto společnost,
pozitivně pocítí i majorita," upozornila.

Pollákem navrhovaná opatření zaměstnávání Romů přes veřejné zakázky se podle ní v
praxi neosvědčily. Malí podnikatelé se k veřejným zakázkám dostanou těžko.

V kampani vsadila na několikaletou zkušenost z její práce v sociální oblasti,
kde poznala v terénu mnoho lidí osobně.

Stanislav Vospálek: Moje kampaň začala v roce 2008

O hlasy voličů se uchází i úspěšný podnikatel a poslanec Košického samosprávného
kraje Stanislav Vospálek. Ve straně MOST-HÍD kandiduje na 30. místě. Kandiduje za
stranu, ve které byl již během jejího vzniku.

"Na slovenské politické scéně můžeme diskutovat například o snížení DPH, ale v
žádném případě nemůžeme diskutovat o lidských právech, a proto jsem ve straně
MOST – HÍD," uvedl.

Chce zlepšit životní podmínky Romů, vylepšovat sociální podmínky pro všechny
znevýhodněné skupiny, včetně zdravotně postižených. Jelikož podniká, chce
zlepšit i podnikatelské prostředí, aby se na Slovensku vyplatilo žít.

Na kampaň vyčlenil deset tisíc eur, které jsou na transparentním účtu strany. Má
20 billboardů, 25 tisíc letáků, 5 tisíc plakátů a reklamy na autobusech, osobních
autech. Využívá i sociální sítě.

"Moje kampaň začala v roce 2008 a pokračuje neustále mou prací. Pro mě je
důležité, aby společnost alespoň trošku cítila, že má někoho, na koho se může
spolehnout. Snažil jsem se po celé období lidi spojovat a síťovat, a tak dnes mohu
poděkovat několika desítkám aktivistů, kteří mi pomáhají při kampani a pracují
na naší společné myšlence, aby se nám žilo na Slovensku lépe bez ohledu na
národnost," dodal.

Ivan Hriczko: Jsem patriot

"Hlavními důvody mého vstupu do politického života jsou zejména otevřené výzvy v
oblasti občanských témat – práva, které se týkají řešení chudoby bez rozdílu
barvy pleti, ochrana našich dětí a žen před bídou, nerovným postavením ve
společnosti a prosazování myšlenky, že řešení otázky romské problematiky musí
mít strategický cíl," říká Ivan Hriczko, který se o hlasy voličů uchází za
stranu SÍŤ s číslem 78.

Veřejnosti je známý hlavně tím, že se dlouhá léta věnoval mediální práci.
Spoluzakládal Romskou tiskovou agenturu, byl při tvorbě nového romského
národnostního vysílání ve veřejnoprávní televizi. Vystudoval marketing, působil
na Úřadu vlády SR.

"Jako jediná politická strana na Slovensku mi nabídla možnost bez přímého
politického zapojení být účasten v procesu tvorby strategických materiálů, které
se staly součástí politického programu. V současnosti jsem členem stálé pracovní
skupiny Sociální rozvoj a ochrana, kde mám možnost využívat své zkušenosti a
praxi," upřesnil.

V případě úspěchu hovoří o tom, že je třeba jasně pojmenovat cílové skupiny,
komu a jak pomáhat a navrhovat komplexní programy. Zaměřit se chce i na kontrolu
finančních prostředků, které jdou do romské problematiky.

"Politici zapomínají, že platí axiom, pokud pomůžeme občanům, kteří jsou na
hranici bídy, pomůžeme i majoritě. Jako kandidát do NR SR za politickou stranu
SÍŤ chci nabídnout zkušenosti, praxi a odbornost a zejména chuť měnit zažité
stereotypy," dodává Hriczko.

Do kampaně vložil dva tisíce eur, její základ tvoří setkání s občany v terénu.
Na oslovení voličů využívá i sociální sítě.

"Mým snem je, aby se zmocněncem stal člověk ne na základě politického výběru,
ale na základě odbornosti, znalosti problematiky, konstruktivního, strategického
myšlení. Jestliže by byl přijat tento úzus, vstoupil bych do výběrového řízení
na
tento post," dodal.

Alexander Daško: Moje kampaň není o vaření gulášů

Součástí kandidátky prozatím nejsilnější politické strany SMER-SD je i hudebník,
pedagog, ředitel umělecké školy a statutární zástupce občanského sdružení Lavuta
Alexander Daško. Na kandidátce strany má číslo 147.

"Impulsem mého vstupu do politiky je fakt, že mám oči a dívám se jimi na samotný
život. Vidím chudobu, předsudky a marasmus, ale i to, jak se Romové snaží
prostřednictvím nevládních organizací o změny. Bez politické podpory však
zůstávají i ty nejlepší úmysly, projekty a programy ukončeny pouze závěrečnými
zprávami, prospekty, přípravami nových studií a strategických dokumentů," uvedl
pro SME Alexander Daško.

SMER-SD si vybral proto, že je to nejsilnější strana v zemi.
"Pokud chci pomoci Romům, příslušníkům druhé nejpočetnější národnostní menšiny v
této zemi, tak nestojí otázka, proč jsem si zvolil tuto stranu, ale vyjadřuji
poděkování, že mi byla dána taková možnost," vysvětlil.

Řešit chce hlavně zaměstnanost Romů. Na trh práce chce dostat přes legislativní
opatření a podnikatelské subjekty 200 tisíc nezaměstnaných. Zároveň chce bojovat
s lichvou a exekucemi.

"Pokud budou mít práci a na krk jim nebude dýchat lichvář a exekutor současně,
tak se dokáží postarat o své rodiny a hradit nájmy za byty," upozornil.

Podle jeho slov se tímto opatřením zamezí tomu, aby docházelo k vystěhovávání a
stavění nových chatrčí. Pokud budou rodiče zaměstnáni, zlepšit by se měla i
návštěvnost školských zařízení.

Kampaň si financuje z vlastních zdrojů, oporu má v manželce. Setkává se se
starosty a nevládními organizacemi. Jelikož je z hudební branže, podporu má i
od různých kapel, které pro něj bez nároku na honorář hrají menší vystoupení.
Pomoc při distribuci letáků našel v nevládních organizacích.

"Moje kampaň není o vaření gulášů a nemám ani nálepkami olepené auto. Strana mi
pomohla tím, že jsem dostal plakáty formátu A2 a podpisové kartičky, jednorázové
zapalovače, reflexní pásky s logem strany. Čím se však musím pochlubit, je
zpětná vazba na sociálních sítích nebo sms zprávami, které dostávám: Pan Daško,
máte nejčistší kampaň. Taková věc vás potěší a povzbudí, dá vám sílu vstávat
ráno o páté, abyste vybrali na cestu do té či oné obce, osady, města," dodal.

Peter Pollák: Nezvažují odchod z funkce

O voličské hlasy se uchází i současný poslanec NR SR Peter Pollák, který
vykonává funkci zmocněnce vlády pro romské komunity. Na kandidátce hnutí
OĽaNO-NOVA má číslo 142. Při nástupu do funkce představil záměr přinést romskou
reformu, ale komplexní dokument nikdy nepředstavil. Vícekrát se vyjádřil, že
namísto psaní nových strategií se věnuje práci v terénu. S programem jde i do
těchto voleb.

"Mé priority vycházejí z programu hnutí OĽaNO-NOVA. Osobně jsem byl zodpovědný
za přípravu programu pro oblast romské problematiky. Má 40 konkrétních řešení, z
toho zcela klíčová pro mě jsou:

1. Chci zavést povinnou předškolní výchovu pro děti ze sociálně znevýhodněného
prostředí od tří let.

2. Získali jsme zdroje na rozšíření projektů bydlení, rozvoje infrastruktury,
zdrojů pitné vody v osadách a tyto chceme maximálně využít. Ale žádné změny a
investice v romských osadách se neuskuteční bez participace samotných Romů. Aniž by
Romové přijali zodpovědnost za svou budoucnost a za řešení svých problémů.

3. Vytvoříme pracovní příležitosti pro dlouhodobě nezaměstnané výrazným
rozšířením využívání sociálního aspektu ve veřejných zakázkách. "

Peter Pollák ze všech kandidátů vede asi nejmasivnější kampaň. Na sociální síti
přináší fotografie a videa z návštěv lokalit, voliče oslovuje i pozváním na kapustnici.

"Drtivou většinu výdajů v mé kampani kryje strana, tedy hnutí OĽaNO, zbytek
nákladů hradím z vlastních zdrojů, ty jsou veřejně dostupné na mém
transparentním účtu. 80% mé kampaně se odehrává v terénu mezi lidmi, zbytek
představuje internetová kampaň. Snažím se komunikovat s Romy i s majoritou, ale
přirozeně moje kampaň směřuje více k Romům, protože výsledky mé práce se jich
bezprostředně dotýkají," upřesnil.

V případě neúspěchu v parlamentních volbách odchod z funkce zmocněnce nezvažuje.

"Mé setrvání ve funkci zmocněnce přímo nesouvisí s tím, zda získám poslanecký
mandát nebo ne. Samozřejmě, že volební výsledky určitě ovlivní i tento post, ale
v této chvíli nejsem ani já sám schopen předpovědět, jak přesně. Momentálně
nezvažuji odchod z funkce, mnohé klíčové projekty jako například Take away
balíček se právě rozbíhají, nechci odcházet od nedokončené práce. Volby ale
rozdají karty nově a uvidíme, jak se situace vyvine. Ať dopadnou jakkoliv,
tomuto tématu se plánuji věnovat i nadále," dodal Peter Pollák.