Romové nepatří do Litvínova, ale do ghetta. Firma CPI BYTY prý Romům přiděluje byty jen v Janově

Romové patří do ghetta, nikoli mezi „normální lidi“. Podle tohoto hesla,
alespoň dle svědectví některých litvínovských Romů, se prý chová soukromá firma
CPI BYTY. Ta vlastní více bytových domů po celé republice, včetně města Litvínov
a litvínovského Janova, z něhož se postupným sestěhováváním sociálně slabých
lidí stalo ghetto.

Právě v litvínovském Janově se v roce 2008 odehrálo první velké tažení proti
Romům, kterého se společně s neonacisty a dalšími extremisty zúčastnili i
někteří místní lidé.

CPI přistupuje ke všem stejně

Žadatelé o byt v Litvínově, které server Romea.cz oslovil, tvrdí, že
společnost CPI BYTY Romům přiděluje byty pouze na sídlišti v Janově, které je
již delší dobu považováno za sociálně vyloučenou lokalitu, nebo jim žádosti
rovnou zamítá. Podle čeho se rozhoduje, společnost neuvádí.

CPI to ovšem popírá. Zdeňka Viltová, vedoucí klientského centra CPI BYTY,
tvrdí, že její firma přistupuje ke všem uchazečům o byt se stejnými kritérii,
jako jsou například stálý pracovní poměr, bezdlužnost, schopnost úhrady
nájemného a ostatních nákladů spojených s užíváním bytu apod.

„V případě nesplnění některých kritérií je nabídnuta lokalita Janov, nebo je
žádost zcela zamítnuta, toto pravidlo platí pro všechny národnosti bez výjimky.
Proces pro přidělení bytu je interní záležitost naší společnosti,“ sdělila na
dotaz Romea.cz Viltová.

Obyčejní lidé bez problémů

Svědectví litvínovských Romů však potvrzuje terénní sociální pracovník Ondřej
Kocur ze sdružení Společný život.

„Zhruba v polovině roku 2013 začali klienti naši organizaci informovat o tom,
že mají problém získat od společnosti CPI byt do pronájmu v Litvínově – tato
firma jim nabízí byty jen v Janově. A to i přesto, že ti chtějí zůstat přímo ve
městě. Jedná se přitom o obyčejné lidi, kteří nemají žádné problémy s placením
nájmů nebo se soužitím s ostatními nájemníky,“ řekl Kocur serveru Romea.cz.

Ze čtvrtého patra do přízemí? Bez šance

Tibor Kóša je těžce nemocný člověk – má po infarktu a mozkové mrtvici,
přetrvávají u něj potíže se srdcem, trpí pokročilou artrózou a dalšími nemoci,
chodí jen ztěžka, o holi. Jeho žena, Eva Kóšová, je na tom zdravotně podobně,
vedle astma a potíží se srdcem má i cukrovku a zvýšený cholesterol.

O výměnu bytu požádali společnost CPI BYTY právě kvůli špatnému zdravotnímu
stavu. Žijí v jednom z nájemních domů ve městě, ve čtvrtém patře bez výtahu.

CPI jim ovšem nabídla byt pouze v Janově, přestože do žádosti napsali, že tam
bydlet nechtějí. Rozhodování provázela rozporuplná tvrzení zaměstnanců této
firmy. Jeden jim říkal, že jejich žádost zamítla komise v Ústí nad Labem, druhý
zase, že komise v Praze.

CPI BYTY zamítla žádost Kóšových, aniž by měli možnost doložit například
bezdlužnost nebo zdravotní dokumentaci, na základě které je zřejmé, proč žádají
o výměnu bytu do přízemí či nižšího patra, případně do domu s výtahem.

Proč, jsme se nedověděli. "Proces pro přidělení bytu je interní záležitost naší společnosti,“ sdělila Viltová na dotaz Romea.cz.

„Rozhodují podle barvy pleti"

Na svých webových stránkách se přitom tato firma hlásí ke společenské
odpovědnosti: „CPI BYTY se díky rozmanitosti svých činností setkává s potřebami
mnoha společensky znevýhodněných, hendikepovaných či nemocných osob. Společnost
dlouhodobě poskytuje finanční i nefinanční pomoc řadě neziskových subjektů po
celé České republice. Svou podporu směřuje především do sociální a zdravotní
oblasti zaměřené na péči o děti.“

„Nic si neověřujou, ani to, jak vycházíte se sousedy, hodnotí nájemníky jen
podle barvy pleti,“ řekl serveru Romea.cz Tibor Kóša o chování CPI.

A proč Kóšovi nechtějí do Janova? „Vždy jsem bydlela mezi bílými. V Litvínově
(ve městě) žijeme už 22 let, jsme tu zvyklí. A nejsme žádní neplatiči, žádné
dluhy nemáme,“ říká Eva Kóšová.

Jejich „bílá“ sousedka, která nechtěla být jmenována, to potvrzuje: „Žádné
problémy s Kóšovými či vůbec s Romy, tady nikdy nebyly.“

Namísto výměny bytu posuvná plošina?

Kóšovi ze zoufalství uvažují o žádosti zbudovat v domě, kde žijí, z přízemí
do čtvrtého patra posuvnou plošinu, která se používá pro osoby špatně pohyblivé
nebo na invalidním vozíku. To by ovšem znamenalo nejen velkou finanční zátěž,
ale také stavební zásah do budovy.

Příbuzná Kóšových, která je také Romka, ale nevypadá tak, hovoří bez přízvuku
a nemá příjmení u Romů obvyklé, přitom získala od CPI byt ve městě bez potíží.

Podle dalšího svědka se společnost CPI BYTY takto nechovala vždy. Jeho matka
před několika lety získala od této společnosti bez problémů pronájem bytu ve
městě. Muž se domnívá, že změna v přístupu této firmy by mohla souviset s
obměnou jejího vedení v roce 2012.

Postupuje CPI ve shodě s městem?

Zkoušeli jsme zjistit, zda CPI v naplňování své strategie postupuje po
vzájemné dohodě s městem. Dostalo se nám ale jen vyhýbavých odpovědí.

Na náš dotaz, zda CPI postupuje v souladu či po dohodě s litvínovskou
radnicí, Viltová odpověděla: „Tímto také potvrzujeme spolupráci s městem –
sociální odbor, městská policie.“

Dotaz ohledně součinnosti města a CPI BYTY jsme zaslali také starostovi města
Litvínov. Odpověď nepřišla od něj, ale od Veroniky Knoblochové, vedoucí
městského odboru sociálních věcí a školství, na kterou otázky delegoval. Podle
ní je CPI vlastní byty na celém území města Litvínov.

„Přidělování bytových jednotek a nastavení kritérií je pouze záležitostí této
společnosti. Město Litvínov ovlivňuje přidělování bytových jednotek
prostřednictvím odboru sociálních věcí a školství ,pouze´ v rámci systému
Prostupného bydlení,“ tvrdí Knoblochová.

Vedoucí odboru dále ve své odpovědi popisuje sytém prostupného bydlení a
spolupráci s CPI, v tomto článku zmiňovaní nájemníci ovšem žádají o běžnou směnu
či poskytnutí pronájmu bytu, nikoli tedy v rámci prostupného bydlení.

„Děti tu mají kamarády“

Slova Kóšových o postupu CPI potvrzují i další romští žadatelé o byt ve
městě.

Kupříkladu matka čtyř dětí, která čeká páté (ani ona si nepřála být
jmenována), žijící ve 2+1, se touží odstěhovat do většího bytu. „Jsou tu také
štěnice, které v této bývalé ubytovně trápí všechny nájemníky,“ dodává žena.

Nemá dluhy a nájemné platí řádně, přesto jí pracovnice CPI zprvu tvrdila, že
nově platí podmínka pro ucházení se o pronájem – může prý požádat pouze jednou,
podruhé už její žádost nebude přijata. Letos na začátku roku přitom již o výměnu
bytu za větší žádala a CPI jí nabídla bydlení v Janově, kam tato paní nechce.

Jiná pracovnice CPI BYTY ale ženu nakonec přijala a nabrala od ní novou
žádost o pronájem většího bytu. I ta však byla vzápětí zamítnuta, stejně jako
žádost první.

„Děti tu chodí do školy, mají tu kamarády, nedaleko je i lékař a úřady. Žiju
tady od narození. Nevím, proč bych se měla stěhovat na druhý konec města,
obzvlášť když splňuji všechny náležitosti podle pravidel CPI. Nedávno tady
naproti dostala větší byt moje sousedka, která je známá svými výtržnostmi,
protože je notorická alkoholička. Ta je ovšem ,bílá´,“ řekla žena serveru
Romea.cz.

Obdobné zkušenosti s bytovou politikou CPI mají i někteří další litvínovští
Romové.

„Diskriminaci nelze tolerovat“

„Lze si klást otázku, co bylo důvodem neschválení žádostí o pronájem bytu v
Litvínově. Podle informací dostupných na jejích internetových stránkách, má CPI
volných bytů přímo ve městě momentálně kolem sedmdesáti,“ dodal Onřej Kocur.

„Chceme zdůraznit, že není možné tolerovat tento diskriminační způsob
přidělování bytů, který je z našeho pohledu v rozporu nejenom s etikou, ale také
s Listinou základních lidských práv a svobod,“ uzavírá Kocur.