Romové nemají šanci si pronajmout byt. Romská rodina nabízí pět nájmů dopředu, realitky se vymlouvají na majitele bytů

Osmadvacetiletý muž z Kralup nad Vltavou se dva roky snaží pro sebe a svou přítelkyni s dvouletým dítětem najít standardní nájemní bydlení. Ať už ale odpovídá na soukromé inzeráty nebo hledá nabídky přes realitní kanceláře, vždy dostává stejnou odpověď: Romy do nájmu nebereme. Kvůli opakované zkušenosti se rozhodl schůzky s makléři nahrávat. Kruh zoufalého hledání se uzavřel ve chvíli, kdy mu na bytovém odboru města Kralupy nad Vltavou zaměstnanec úřadu sdělil, že žádný byt pro jeho rodinu nemají – s dovětkem, ať se zkusí obrátit na realitní kanceláře.

“V současné době bydlíme u mého otce v bytě 2+1, kde je společně s námi i moje jedenáctiletá sestra. Na tak malý byt je nás tam hodně a moje přítelkyně musí kvůli tomu občas s dítětem přebývat zase u svých rodičů. Je to složité a chtěli bychom mít vlastní soukromí,” popisuje pro server Romea.cz mladý muž z Kralup důvody, proč se snaží najít jiný pronájem. 

Když nepochodil u soukromých majitelů inzerujících pronájem bytu, obrátil se o pomoc na všechny kralupské pobočky realitních kanceláří, které našel. Konkrétně jde o realitní společnosti Best Reality, Stars reality corporation s.r.o., DůmRealit.cz, Broker´s Team a CENTURY 21. 

Když se během schůzek a telefonátů se zástupci jednotlivých realitek opakovaně dozvídal, že jejich klienti výslovně odmítají romské uchazeče o pronájem, některé ze schůzek si začal nahrávat 

“Do toho bytu vás ani nemusím brát”

“Jé, to se omlouvám, to majitel nechce,” sděluje v nahrávce telefonního rozhovoru Lubomír Mareš z realitní kanceláře Best Reality na informaci, že jde o romskou rodinu. 

Odmítnutí čeká na muže i ve Stars Reality corporation ústy jejího makléře Jiřího Müllera. “Majitelka chce maximálně dvě osoby, žádný zvířata, nechce Romy, chce pracující lidi všechny, co tam budou bydlet. Takže to jsou její požadavky,” je slyšet suchý výčet podmínek. Z nahrávky se dále dozvídáme, že majitelka nechce ani cizince. “Tady bohužel neposloužím, nejsem majitel,” říká Müller. 

Když se muž realitního makléře doptává ještě na další nabídku, Müller pobaveně odpovídá, že tam je majitel “ještě přísnější”.

To, že klient Romy v bytě odmítá, se otec dvouletého dítěte dozvídá i v rozhovoru s makléřkou ze společnosti Broker´s Team Klárou Vondrovou. “Jenom se zeptám – majitel nechce Romy,” oznamuje ženský hlas. Když se muž snaží makléřku přesvědčit, aby mu dala šanci, že má zaměstnání a vše může doložit, nepochodí ani tak. “Já s tím nic neudělám, musím se ptát těch majitelů. Ráda bych vám pomohla, ale nezáleží to na mně,” uzavírá Klára Vondrová.

Stejný průběh se odvíjí i během schůzky s Lucií Kytkovou z realitní kanceláře DůmRealit.cz. Od ní se už při minulé schůzce dozvěděl, že jeden z jimi zastupovaných majitelů nemovitostí Romy do nájmu nevezme. “Mám akorát to Zátiší. Ale to je ten stejný majitel,” zní z úst makléřky. “Vím, že je to strašně těžký. /…/ Nevím, co vám na to říct. Protože to není na nás, to je na tom majiteli,” říká Kytková a pokračuje: “Řeknu vám to narovinu – do toho bytu vás ani nemusím brát.” 

Také Ivana Richterová ze společnosti CENTURY 21 Finem se v nahrávce hovoru hájí tím, že na vině jsou majitelé bytů, kteří jí zadali, aby Romy odmítala.

“Jsme vám to říkali, že je to složitý. Majitelé si to u nás zaplatí, abychom sehnali jiný lidi. /…/ Fakt se omlouvám, já vás znám, chodíte sem … Já když zainzeruju zítra další nový byt a vy mi zavoláte, já vás tam nemůžu vzít. Mně ty majitelé zaplatí a řeknou ´Dávám to vám, abyste vytřídila lidi, a chceme takový a takový´ a já to bohužel musím respektovat,” říká v nahrávce ze schůzky makléřka Ivana Richterová. 

Richterová muže následně odrazuje od toho, aby se ji znovu snažil kontaktovat. “Budete nám zbytečně psát a volat, protože já opravdu nemůžu. Já když budu vědět, že nějaký majitel řekne ´Jo, mně nevadí kdokoli´, beru telefon a první, komu voláte, jste vy,” je slyšet hlas makléřky.

Beznaděj jménem realitní kanceláře

“Pracuju v kralupském podniku na výrobu polystyrenu, peníze máme našetřené, nemáme žádné dluhy – ale je to úplně k ničemu. Pracuju od svých devatenácti let. Nájem bych mohl zaplatit klidně na půl roku dopředu, ale to nikoho nezajímá. Všude nás odmítají jen proto, že jsme Romové,” popisuje zoufalství muž z Kralup nad Vltavou.

Pro osmadvacetiletého muže a jeho rodinu jde o beznadějnou situaci. “Kvůli práci jsem vázaný na Kralupy. Kvůli tomu nemůžu hledat bydlení v jiném městě. A když vidím, jak to funguje, pustit práci kvůli hledání bydlení jinde by znamenalo úplný konec,” uzavírá mladý muž.

Server Romea.cz oslovil všechny zmíněné realitní kanceláře a vyzval je, aby se k porušování antidiskriminačního zákona a také vlastních etických kodexů práce realitních kanceláří vyjádřily. Pouze jediná, CENTURY 21 Czech Republic, se k porušení zákona postavila čelem a za jednání své makléřky se omluvila.

Provozní ředitel CENTURY 21 Czech Republic Tomáš Jelínek serveru Romea.cz zaslal následující vyjádření:

“Jakákoli forma diskriminace je pro síť realitních kanceláří CENTURY 21 nepřípustná a neslučuje se s hodnotami firmy, které jsou mj. zakotveny i v etickém kodexu našich makléřů.

V případě paní Richterové došlo bohužel k pochybení. I kdyby si majitel bytu přál vyloučit některé skupiny nájemníků na základě jejich etnického původu, vyznání či třeba pohlaví, nemůžeme na to jako CENTURY 21 přistoupit. V souladu s našimi pravidly jsme proto okamžitě po obdržení podnětu a jeho přezkoumání zahájili s paní Richterovou kárné řízení, které může skončit pokutou až ve výši 50 000 Kč. O jeho výsledku budeme klienta informovat.

Zároveň se mu touto cestou omlouváme za neprofesionální přístup paní makléřky. Na její obranu musíme říct, že za celou dobu jejího desetiletého působení v naší síti na ni nepřišla jediná stížnost a uvědomuje si své pochybení. Případ je pro nás impulzem znovu edukovat naše makléře a upozornit je na nepřípustnost takového chování, byť jim to na všech školeních zdůrazňujeme.”

Ostatní realitní kanceláře buď odmítly komunikovat, nebo přislíbenou reakci nezaslaly a jejich zástupci nezvedali telefon. Makléř Lubomír Mareš ze společnosti Best Reality serveru Romea.cz dokonce vyhrožoval žalobou, pokud informace zveřejníme.

Město Kralupy radí: Byty nemáme, zkuste to u realitek

“Průběžně jsem se zkoušel ptát i na městě, jestli by bylo možné získat nájem obecního bytu. Když jsem tam byl teď naposledy, pracovnice na bytovém odboru mi řekla, že byty nemají a ať to zkusím u realitních kanceláří nebo na charitě,” popisuje serveru Romea.cz informace, které získal na městském úřadu. Příběh snažení romské rodiny z Kralup nad Vltavou tímto dostává až tragikomický kafkovský nádech. 

Server Romea.cz se pokusil získat také vyjádření starosty města. Nakonec nám ho zaslal místostarosta Vojtěch Pohl, do jehož kompetencí bytová problematika města spadá.

“Město Kralupy nad Vltavou disponuje bytovým fondem, který čítá 144 bytů. Tyto byty jsou dle schválených pravidel přidělovány ze sociálních důvodů nebo jako byty služební. Pro oba typy přidělování platí specifická a předem stanovená pravidla. Dle Vašeho popisu situace se domnívám, že pan /…/ nesplňoval podmínky pro přijetí žádosti o přidělení bytu. V kategorii přidělení bytu ze sociálních důvodů se Město snaží pomoci zejména lidem, jejichž finanční možnosti neumožňují zabezpečení bydlení vlastními silami. Obvyklými nájemníky městských bytů jsou jednotliví rodiče – samoživitelé, nemocní lidé a v neposlední řadě také Romové, kteří se dostali do nelehké finanční situace. V současné chvíli má Město všechny byty obsazené a zároveň evidujeme mnoho žádostí o bydlení, kde byly všechny podmínky pro přijetí žádosti splněny. 

Pokud bychom měli nějakou možnost, jak panu /…/ v hledání bydlení pomoci, tak ji rádi využijeme, ale bohužel Město nemá žádný dosah na soukromé realitní kanceláře ani na soukromé vlastníky bytů.”

Město Kralupy nad Vltavou tedy nenabízí žádnou pomoc. Jedinou radu, kterou pro rodáka z Kralup a jeho rodinu město má, je, aby dál zažíval ponižující a nezákonné jednání ze strany realitních kanceláří, potažmo soukromých majitelů bytů.

A názor muže z Kralup na zaslané vyjádření z města? “Znám více lidí, kteří mají stálou práci, jsou finančně zajištění, a přesto městský byt získali. Nerozumím tomu,” říká pro server Romea.cz.

Nevymahatelnost práva?

Zhodnocení situace serveru Romea.cz poskytl zástupce Platformy pro sociální bydlení Adam Fialík: 

“Od našich členů víme, že zajištění byť jen prohlídky potencionálního bytu pro romskou rodinu patří k jedné z nejobtížnějších zakázek, se kterou se na ně lidé obrací. Což jasně dokazuje i tento příklad. Pán aktivně řeší svou situaci, obrací se opakovaně na realitní agentury, má naspořené finance a přesto nemůže pro svou rodinu nalézt normální bydlení. Situace zachycené na nahrávkách jsou bohužel smutnou realitou mnoha Romů v celé České republice. Nemají pak jinou možnost, než využívat různých (často predátorských) forem substandardního bydlení, jako jsou ubytovny nebo azylové domy, což jejich situaci nevyřeší. Nejhůře tyto situace dopadají samozřejmě na děti. Dle naší analýzy o vyloučení z bydlení, jich v roce 2018 v substandardních podmínkách žilo více než 20 000.

Tato situace jasně ukazuje na potřebu zákona o sociálním bydlení. Antidiskriminační zákon platí v ČR již od roku 2009, přesto nedokáže těmto situacím zabránit. Je tak nutné vytvořit systém, který umožní normálně bydlet všem.”

Právní úpravu situace, kdy je zájemce určitého etnika předem vyloučen z možnosti se ucházet o nájemní bydlení, zajišťuje antidiskriminační zákon. Ten v příslušné pasáži říká, že “pokud vlastník nemovitosti, která je nabízena veřejnosti [§ 1 odst. 1 písm. j) antidiskriminačního zákona], sdělí zprostředkovateli (realitnímu makléři), že si nepřeje, aby byla druhou smluvní stranou osoba určitého etnika, dopouští se diskriminace, a to formou navádění (§ 4 odst. 5 antidiskriminačního zákona).” 

Není tedy možné, aby realitní makléři zdůvodňovali diskriminační jednání přáním svého klienta. Tím se sami dopouští nezákonného počínání.

Naději na nápravu v této oblasti nepřináší ani kupříkladu instituce veřejného ochránce práv, kterou v současné době vede Stanislav Křeček. Ten soustavně odmítá, že by Romové byli vystaveni diskriminačním praktikám. Ve svém nedávno zveřejněném komentáři v deníku Právo ze dne 9. 7. 2020 například tvrdí: “Právní postavení Romů je bez výjimky zcela rovnoprávné, a přesto dnes a denně, z domova i z ciziny, slyšíme o jejich diskriminaci.”

Jaké řešení by pro muže a jeho rodinu z Kralup Křeček navrhl, dal veřejný ochránce práv jasně najevo:

“Čest výjimkám, ale tvrdíte-li, že vás nikdo nechce přijmout do práce, proč se tedy nezaměstnáte sami? Proč nezakládáte firmy podílející se třeba na zvelebení bydlení ve vyloučených lokalitách? Nechtějí vám přidělit byt? Proč si sami nepostavíte domy a byty jako tisíce jiných neromských družstevníků u nás?”

Vymahatelnost spravedlnosti je tedy naprosto nejistá – konkrétní spory se totiž řeší občanskoprávní cestou. A ta si vyžaduje často nejen značné finanční prostředky, ale je to také nápor na energii a čas obětí těchto praktik. Mnoho z nich se tak musí spoléhat jedině na značně omezenou míru pomoci, kterou jim mohou poskytnout neziskové organizace. Od současného veřejného ochránce práv se jí nedočkají.