Renata Berkyová: Měla by být Agentura více "romská"?

Martin Šimáček se stal posledních několik dní populární tváří médií v souvislosti s jeho odvoláním z funkce ředitele Agentury pro sociální začleňování. Proti rozhodnutí ministra pro lidská práva, Jiřího Dienstbiera, se postavil jak celý zaměstnanecký tým Agentury, tak nezanedbatelná část veřejnosti. Spolu s diskuzí nad nečekaným odvoláním ředitele, důvody a budoucím fungováním Agentury, se otevřela i témata, ve kterých byla Agentura od svého počátku kritizována. A zdá se, že jejich ignorování má částečný dopad na samotnou existenci Agentury.

„Je to zase o nás bez nás“, říkají Romové. „Přes Agenturu tečou velké peníze na chudé Romy. Kolik se jich za tu dobu podařilo integrovat?“A tak dále… Tyhle a jim podobné výtky se sice mohou jevit jako příliš zjednodušující, bez hlubší znalosti práce a zaměření Agentury, neměli bychom je ale brát na lehkou váhu . Působení tohoto odboru je od svého počátku z hlediska zaměření na cílovou skupinu jaksi dvojaké a ne zcela jednoznačné. Na jedné straně stojí tzv. boj s chudobou a sociálním vyloučením, na straně druhé Romové, kteří jsou sociální exkluzí nejvíce postiženi. A lidé mezi tyto dva faktory zcela běžně dávají rovnítko. Proč tedy do diskuze a samotné práce Agentury nebyli Romové víceméně přizváni? A měli by vůbec?

Mnozí si myslí, že ano. A že k tomu ve své podstatě nikdy nedošlo. Agentura se obhajuje, že o romské zastoupení alespoň částečně stála. Jenomže dávat za příklad Jana Baloga, jakožto zástupce ředitele v roce 2009, mimo jiné rovněž bývalého zaměstnance Člověka v tísni, stejně jakým byl i Martin Šimáček, je alibistické. Stejně jako důkazy o tom, že někteří pracovníci přece znají romskou kulturu a jazyk. A že je nedostatek vzdělaných a zkušených Romů působí pak trochu jako výmluva. Proč to v jiných organizacích a institucích jde, zaměstnat lidi, kteří mají odpovídající vzdělání a současně dokážou nabídnout něco navíc v podobě osobních zkušeností a znalostí vycházejících zevnitř romského společenství? Nebo je přijímací proces tak náročný, že ho žádný z možných romských adeptů nezvládne? Netvrdím, že pouhý romský původ předurčuje člověka pro výkon kvalifikované práce v Agentuře. Nicméně je škoda, že se její vedení příliš nehrnulo do využití potenciálu, který by romští odborníci mohli do efektivního působení přinést. Stejně jako to, že na tuhle neustálou kritiku Agentura adekvátně nereagovala.

Někteří se při této kritice „etnického nezastoupení“ obhajují tím, že Agentura je přece pro všechny lidi postihnuté sociálním vyloučením, ať už jsou to Romové nebo ne. Nikdo z nich se však nemůže vyhnout jakémusi ambivaletnímu postoji, kdy se záhy hovoří o „lidech kolem Romů“, chudých Romech, romských elitách… natož jednoznačnému faktu, že drtivou většinu obyvatel vyloučených lokalit skutečně tvoří Romové.

Martin Šimáček se netají svou domněnkou, že za jeho odvoláním stojí kromě jiného zástupci romské elity. Někteří Romové si to samozřejmě vysvětlili po svém: aha, takže za to můžou Romové! Jistě, opět příliš zjednodušující dedukce od lidí, kteří Agenturu kritizují už od jejího počátku. A některé kritiky sama podezřívám z osobních ambicí být pouze při moci, k čemuž využívají svůj romský původ. Jenže i když si to třeba bývalý ředitel myslí, domnívám se, že vyřknout své domnělé a zobecněné obvinění do médií nebylo zcela šťastné a ničemu nepomohlo. Naopak staví Agenturu vůči některým Romům do opozice. Mnozí už beztak Agentuře jako takové nedůvěřují, což může být ostatně jedním z důvodů, proč v Agentuře působit nechtějí.

Nyní prochází Agentura velkou změnou. A je jasné, že to není pouze o řediteli, kvůli jehož odvolání by třeba měl odbor přestat existovat. Stejně tak věřím, že jak panu ministrovi, tak i dnes už bývalému řediteli Agentury jde o její kvalitní a efektivní fungování, byť si realizaci představuje každý z nich po svém. A i když se za Martina Šimáčka postavil velký počet lidí i mimo zázemí Agentury, kteří jsou důkazem o dobře vykonané práci, vše nasvědčuje tomu, že jeho návrat je v nenávratnu. Vzdávat se nebo demonstrativně kvůli tomu zanechávat rozdělanou práci by bylo velice nezodpovědné. Proto si myslím, že zemětřesení, které Agenturu postihlo, a které znovu vytáhlo na světlo kritiku, která se s ní permanentně táhla, může být v něčem pozitivní. Teď jde o to, kdo a hlavně jak s tím naloží.