Vyvracíme prokremelské falešné manipulace: Jak je to s ukrajinským nacismem a fašismem? Prováděla Ukrajina genocidu ruského obyvatelstva?
Masivní šíření proruských dezinformací a manipulací provází současný útok ruské armády na Ukrajinu. Jak již zpravodajský server Romea.cz informoval, tuzemské internetové sdružení CZ.NIC minulý týden po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Proruské manipulativní narativy se však šíří po sociálních sítích dál.
V souvislosti se současnou situací zaznamenala společnost Semantic Visions prvotní nárůst aktivity „trollů“ v listopadu 2021, kdy se o přítomnosti a zvyšování počtu ruských vojsk u hranicích s Ukrajinou začalo více mluvit. Pojďme se na nejčastější manipulace týkající se ruské okupace Ukrajiny podívat.
TVRZENÍ: Za eskalaci konfliktu nese odpovědnost Ukrajina, USA, NATO a EU
Jedná se o lež, která se prolíná všemi příspěvky proruských trollů. Skutečnost je naopak taková, že představitelé Ukrajiny, USA, NATO a EU se snažili měsíce diplomatickými prostředky odradit Rusko od invaze. Mezitím však prezident Putin shromažďoval další a další vojáky a vojenskou techniku na hranicích s Ukrajinou.
TVRZENÍ: Rusko se pouze brání ukrajinské agresi a brání genocidě ruského obyvatelstvo na východě země
Další lež, která se často objevuje a je neustále opakována. Kreml dlouhodobě tvrdí, že ukrajinská vláda pronásleduje etnické Rusy a rusky mluvící občany. Obvinění podpořené nepravdivými příběhy o protiruském násilí mimo jiné posloužilo v roce 2014 jako opora pro ruskou anexi poloostrova Krym a následné obsazení východní Ukrajiny proruskými separatisty. Putin používá podobnou rétoriku jako Adolf Hitler před zabráním Sudet v roce 1938 v tehdejším Československu.
Žádné důkazy o genocidě ruského obyvatelstva však neexistují. Videa, která to měla dokazovat byla falešná.
Moskva reálně dlouhodobě podporovala proruské separatisty na východě Ukrajiny, kteří vyvolávali přestřelky s ukrajinskou armádou, aby je mohla Moskva použít jako záminku pro invazi.
TRVZENÍ: Ukrajina je nacistický a fašistický stát
“Vyčistit Ukrajinu od nacistů,” to je jedno z hesel, se kterým prezident Putin zahájil okupaci Ukrajiny. Tato lež je velmi často opakována v různých diskuzích i mezi Romy a jako důkazy jsou přikládány například fotky hajlujícího prezidenta Volodymyra Zelenského.
Jedna z fotografií, která má hajlování dokazovat je z 28. dubna 2021, kdy se v Kyjevě opravdu sešla asi stovka neonacistů. Na fotce však není vůbec Volodymyr Zelenskyj, ale Volodymyr Koshovenko. Jiná fotografie pochází z roku 2014, kdy byl současný prezident oblíbeným hercem a ve scénce paroduje narativy šířené o Ukrajině.
Je pravdou, že Ukrajina se potýkala s pravicovými extremisty, kteří například útočili na Romy nebo byli v batalionu Azov, fungoval zde Pravý prostor. O tom ostatně zpravodajský server Romea.cz pravidelně informoval, ale oficiální představitelé Ukrajiny se už od roku 2014 jasně vyjadřují proti těmto radikálním uskupením a ukrajinské ministerstvo vnitra už v roce 2014 nařídilo odzbrojení všech podobných radikálních skupin.
Jeden z velitelů Pravého prostoru byl označen ukrajinskými úřady za gangstera a byl při zatýkání ukrajinskou policií zastřelen.
Podobné problémy však mají i jiné země. Připomeňme například Českou republiku, kde v letech 2008 – 2013 probíhaly pravidelné rasistické protiromské protesty. Organizovala je později rozpuštěná Dělnická strana v čele s Tomášem Vandasem a není náhoda, že právě Vandas podporuje ruskou stranu. A byl to právě Tomáš Vandas, kdo pozval v roce 2014 do ČR právě představitele neonacistů z Pravého sektoru.
Stejně tak česká armáda v roce 2009 čelila skandálu, kdy novináři zveřejnili fotografie dvou velitelů z elitní 4. brigády rychlého nasazení, kteří se právě vrátili z Afghánistánu, a nosili téměř po celou dobu svého působení v Lógaru na přilbách erby nacistických divizí a brigád SS.
Excesy jednotlivců tedy nelze vykládat jako politiku celého státu.
Jak říká v rozhovoru pro Romanoforum.sk romská aktivistka z Ukrajiny Zola Kondur ukrajinská vláda je demokratickou vládou, která spolupracuje s parlamentem, ministerstvy, národními i lokálními úřady. Snaží se být transparentní, demokratická a snaží se spolupracovat s národnostními menšinami, tedy i s Romy.
“Například, před dvěma lety byl zřízen speciální úřad, který připravuje politiky týkající se různých etnik. Má odpovídat na potřeby národních menšin a Romů na Ukrajině. Parlament také pracoval na novém zákoně, který má ochránit jejich práva. Máme národní strategii pro Romy, která byla schválena v červenci 2021 a která má zajistit opatření směřující k inkluzi. Hodně se udělalo i pro politickou a občanskou participaci národnostních menšin – na lokální i národní úrovni,” uvedla v rozhovoru Zola Kondur.
Navíc sami Romové se zapojují do bojů a jsou v ukrajinské armádě.
TVRZENÍ: Ukrajina je historické území Ruska
Rusové se často odkazují na Kyjevskou Rus jako na svůj první stát. Ve skutečnosti ale Kyjev založili Vikingové z pozdější dynastie Rurikovců. V další historické fázi ovládali území dnešní Ukrajiny (či lépe řečeno velkou část) Mongolové a následně Polsko-litevské soustátí Rzeczpospolita.
Luhansk vznikl roku 1795, kdy britský průmyslník Charles Gascoigne založil továrnu na kov poblíž osady Záporožských kozáků Kamianyi Brid. Osada kolem továrny byla známá jako Luganskiy Zavod.
V roce 1869 založil Velšan John Hughes ocelárnu a uhelný důl v dnešním Doněcku a město bylo pojmenováno po něm – Hughesovka nebo Yuzovka.
Ukrajina jako celek, ani východní oblast, tak nemá historickou vazbu na Ruskou federaci či její předchůdce, a to až do konce 18. století, kdy bylo její území postupně násilně připojováno k Ruskému impériu‼ Další staletí se nesou v duchu násilné rusifikace, útlaku ze strany Rusů a pokusů Ukrajinců vytvořit vlastní nezávislý stát.
Ukrajina je oficiálně uznaným státem v rámci stávajících de iure hranic. V roce 2003 Ukrajina a Rusko vzájemně uznaly své zemské hranice na prezidentské úrovni a v roce 2004 byla tato smlouva ratifikována národními parlamenty.
A pokud se jedná o Krym, tak ruské impérium ho připojilo ke svému území na konci 18. století (stejně jako další území dnešní Ukrajiny) a začalo sem záměrně stěhovat ruské obyvatelstvo. Po první světové válce a bolševické revoluci vznikla v roce 1921 autonomní Krymská sovětská republika. Při Stalinových etnických čistkách trpěli silně jak zdejší krymští Tataři, tak i místní řecká komunita. V roce 1954 daroval Nikita Chruščov Krym Ukrajině.
