Případy násilí z nenávisti: Brutalita pachatelů a špatná práce policie

Přinášíme další sérii informací o případech násilí z nenávisti a diskriminace. Tyto případy ukazují jednak na brutalitu rasistů a dalších pachatelů, kteří nenávidí Romy, jednak na chování a postupy oficiálních institucí a organizací. Velmi špatná práce policie umožnila pachatelům z Nového Bydžova uniknout trestu. A velmi nízkými podmínečnými tresty bylo ukončeno brutální zmlácení Romů dvěma rasisty v Nýrsku. Dobře nedopadl ani případ zmlácení aktivisty Ondřeje Cakla na neonacistické demonstraci v Litvínově. Diskriminace, vyhrožování násilím a otevřená zášť provází vytěsňování Romů z centra Ostravy.

Nový Bydžov: Napadení tří Romů

Po demonstraci Dělnické strany sociální spravedlnosti v Novém Bydžově napadla skupinka útočníků tři Romy (jednomu se podařilo utéct). Agresoři byli Romy do obličeje, kopali do nich. Jeden z napadených utrpěl zranění hlavy a upadl do bezvědomí. „Začali nám nadávat, uráželi nás a potom nás napadli,“ řekl jeden z napadených. Dodal, že útočníci křičeli rasistické nadávky a vyhrožovali jim zabitím.

K přepadení Romů došlo, přestože byl Nový Bydžov zaplaven policisty, kteří měli násilí zabránit. Ten den se totiž uskutečnila i protestní nenásilná blokáda pochodu extremistů z DSSS. A několik policistů se opodál přepadení nacházelo. Rom, kterému se podařilo prchnout, oznámil policistům co se děje, ti však na místo dorazili až po napadení a skupinu obžalovaných zadrželi až na odchodu, několik desítek metrů od místa činu.

Policie také na místě činu a v okolí nalezla boxer, železnou tyč a dřevěnou kulatinu. Ani z jednoho z těchto předmětů nesejmula otisky prstů a neprovedla zkoušku DNA, přestože si od podezřelých vyžádala vzorky k jejímu uskutečnění.

Útočníci nakonec byli osvobozeni kvůli špatné práci vyšetřovatelů. Odvolací soud v Hradci Králové zamítl v kauze zmlácení Romů v Novém Bydžově odvolání státního zástupce a ponechal zprošťující rozsudky, k nimž došel soud okresní. „Důvodem byl nedostatek důkazů. Může za to především policií špatně provedená rekognice,“ řekl právník David Oplatek ze sdružení In IUSTITITA.

Jak řekl soudce ve zdůvodnění rozsudku okresního soudu, provedla policie nezákonně rekognici (očité rozpoznávání pachatelů). Policie podle něj měla provést rekognici in natura, která spočívá v tom, že podezřelého postaví vedle několika nezúčastněných osob (figurantů) podobného vzhledu. Poškozený či svědek pak z nich vybírá pachatele. Rekognici in natura policie neprovedla, přestože měla všechny podezřelé k dispozici.

Nýrsko: Podmínka za brutalitu

Jeden z nejodpudivějších případů posledních let se odehrál v Nýrsku. „Děti přiběhly zvenku, že je honí skini. Za chvilku na to se ozval zvonek. Neteř otevřela okno a z ulice po ní máchnul baseballovou pálkou stokilovej hromotluk s vyholenou hlavou. Rychle okno zabouchla a pak se ozvaly rány na dveře,“ řekl Miroslav Červeňák (29 let). Sebral odvahu a otevřel, aby zjistil, co se děje. „Hned mezi dveřmi jsem dostal pěstí. Potom mě chytli a táhli asi padesát metrů. Křičel jsem o pomoc. Už si jen pamatuju, jak jsem ležel na zemi a nemohl dýchat. Uvázali mi kolem krku mikinu a utahovali ji víc a víc. Přestával jsem úplně vnímat,“ vybavoval si dramatické okamžiky napadený. Na pomoc mu přispěchala nejprve jeho matka.

„Jednomu skinovi jsem vytrhla z ruky pálku a toho druhého, co škrtil syna, jsem s ní vzala po hřbetu. Nebylo to ale nic platné. Míra byl úplně bílej, oči v sloup a nehýbal se. Měla jsem strach, že ho zabijou,“ líčila další sled událostí Anna Červeňáková. Do potyčky se pak zapojil i její manžel, kterého vzbudila vnoučata. „Skočil jsem na toho agresivnějšího bijce a vší silou mu zkroutil nohu. To pomohlo a kluka pustil. Řval na nás, že jsme svině černý a že nás přišli zabít,“ uvedl Vojtěch Červeňák.

Se slovy „sereme na ně“ oba útočníci nakonec utekli, z města pak odjeli vozidlem. Cestou měli nehodu. V zatáčce dostal řidič smyk, narazil do betonové zídky a společně se spolujezdcem z místa nehody utekli. Policie je záhy dopadla. Mladší z obžalovaných se přiznal, že řídil. Nadýchal přes dvě a půl promile alkoholu a nejen to – policisté přitom zjistili, že podle předchozího rozsudku měl zakázané řízení vozidel. Druhého pachatele už soudy v minulosti trestaly za výtržnictví.

Oba násilníci dostali od soudu v první instanci podmínečné tresty 18 měsíců, s odkladem na tři roky. Soud také zamítl v trestně právním řízení žádost o odškodnění s tím, že postižení se mohou odškodnění domáhat v občansko právním řízení. Státní zástupkyně se na místě vzdala práva na odvolání.

Litvínov: Zbitého nikdo nezbil

Okresní soud v Mostě se na podzim 2012 znovu zabýval napadením aktivisty Ondřeje Cakla během neonacistické demonstrace v listopadu 2008 v Litvínově – Janově. Martina Loskota, obžalovaného z Caklova napadení, soud znovu zprostil viny, stejně jako před rokem. Podle Caklovy zmocněnkyně Kláry Kalibové je to projevem neschopnosti justice.

„Soud zcela pominul videozáznam, který dokazuje, že obžalovaný chtěl Cakla napadnout a dopustil se hrubosti a výtržnosti na veřejnosti. Podle mě měl být Loskot jednoznačně odsouzen za to, z čeho byl obžalovaný. Neschopnost justice odsoudit pachatele útoku po čtyřech letech od jeho provedení, je alarmující. Byl tak vyslán signál, že neonacisté mohou napadat lidi běžně a zcela beztrestně. Rozsudek může vést k radikalizaci mládeže, protože prominentní antifašista, který zvolil cestu trestného řízení, se nedočkal spravedlivého rozhodnutí,“ sdělila serveru Romea.cz po vynesení rozsudku právnička Kalibová.

V případu byl již dříve odsouzen František Brávek k odpracování 300 hodin obecně prospěšných prací. Náhradu škody za zničenou kameru soud Caklovi nepřiznal.

Ostrava: Zabijeme ti děti

Diskriminace spojená s násilím z nenávisti provází v poslední době i oblast bydlení. Popisovali jsme mimo jiné případ z Ostravy, kde je v tomto směru situace v celé republice nejhorší.

Developer a radní městské části Moravské Ostravy a Přívozu Lukáš Semerák (hnutí Ostravak) společně se svým podnikatelským kolegou koupili dva domy na Palackého ulici a postupně z nich vytlačovali obyvatele. Těm, kteří měli smlouvu na dobu určitou, nebyla prodloužena – tito lidé skončili na ubytovnách, v přeplněných bytech u příbuzných či na ulici. Jedna z rodin zde měla smlouvu na dobu neurčitou. Podle svého vyjádření se vystěhovala až poté, kdy jí někdo vícekrát po telefonu anonymně vyhrožoval, že její děti budou zabity.

„Jediným mým záměrem je to, aby se tato celá lokalita zvedla a vrátili se sem přizpůsobiví občané. Přívoz patří k nejstarším částem Ostravy s velkou historií. Bohužel po velkých povodních v roce 1997, kdy byl vodou zasažen Hrušov, skončili hrušovští Romové na Přednádraží. Mrzí mě, že se z této ostravské čtvrti stal odpadkový koš,“ řekl v srpnu loňského roku Semerák serveru Novinky.cz.

Radnice postupně vytěsňuje nejchudší lidi z celého obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Jako první  padlo ghetto na Přednádraží. Rozbitou kanalizaci nikdo neopravoval, domy se plnily výkaly a stávaly se neobyvatelnými. Stavební úřad proto zdejší obyvatele vykázal. Podle vyjádření majitele deseti tamních domů Oldřicha Roztočila, ho město svým chováním hnalo do kouta, protože chtělo jeho domy vykoupit, aby zde mohla vzniknout nová průmyslová zóna. „Chtějí prostě Přívoz vyčistit od Romů, a proto stále vinu přehazují na mě, přitom já se už dva roky snažím, aby zde město opravilo kanalizaci. Začal jsem domy i opravovat, ale splašky vnikly do sklepů i přízemních bytů, práce jsem proto zastavil,“ řekl Roztočil. Ten ovšem nakonec nechal Romy vystěhovat a na ty, kteří tam zůstali, podal trestní oznámení.

Poté městský obvod oznámil, že zavírá ubytovnu v Božkově ulici. Ubytovna je prý pro dlužníky, vedená jen jako přechodné ubytování na maximálně půl roku. "Vzhledem k finančním důvodům a z důvodu zkulturnění okolí jsme se rozhodli ubytovnu zrušit. Nově uzavíráme smlouvy s nájemníky na dobu určitou, takže v případě vzniku dluhu jim již smlouvy neprodlužujeme, a tím nám nevzniká povinnost na zajištění přístřeší," sdělila mluvčí tohoto obvodu Jana Pondělíčková.

A došlo i na další ubytovny. Stavební úřad prý při kontrole odhalil, že tyto ubytovny nemohou být k bydlení tohoto typu využívány. Mají sloužit jako kanceláře či bytový dům, v němž nelze k bydlení nabízet jednotlivé pokoje. Nájemníci tak (opět) přišli o příspěvek na bydlení, což pro ně znamená jediné: vystěhovat se jinam. Lichvářské nájemné by sotva zaplatili z výplaty či z dávky na živobytí.

Rušení ubytoven by mohlo mít příznivý dopad, podmínky pro život jsou tam hrozivé. To by ovšem museli jejich obyvatelé mít kam jít. Moravská Ostrava a Přívoz přesto předem vylučuje, že by jim přidělila nějaké byty. Místostarosta Tomáš Kuřec (ČSSD) nesouhlasí s tím, aby tito lidé dostali městské byty. "Na těch ubytovnách jsou bohužel lidé, kteří z předchozích nájemních vztahů, ať už u soukromníků nebo v našich obecních bytech, mají vysoké dluhy. My máme zásady, že dlužníkům byty nepřidělujeme," uvedl Kuřec.

Jedna sedmičlenná rodina uvažuje o přestěhování do bezdomovecké kolonie v bývalých garážích. Bydlela by ve dvou garážích (každá asi 9 metrů čtverečních), kam by musela dát kamna a opravit střechu, kde není elektřina, záchod ani voda – tu si místní nabírají z nedalekého potoka.

Radnice také vyhodila z jednoho svého prostoru sdružení Vzájemné soužití, které se dlouhodobě místních Romů zastává, i proti městské čtvrti, a pomáhá jim. Podle Kumara Vishwanathana, ředitele Vzájemného soužití, je pro romské rodiny téměř nemožné sehnat v Ostravě běžné bydlení. Moravská Ostrava a Přívoz se podle něj chová ke svým občanům se stejnou arogancí jako komunisté před listopadem 89:

„To, čeho jsme svědky, je mocenská snaha vystrnadit chudé lidi z centra města. Pro tyto lidi je to ponižující a dostávají se tak do ještě větších problémů než měli dosud. A všechno se to děje kvůli tomu, aby se Romové nevyskytovali v Přívoze,“ řekl Vishwanathan.