Prezidentští kandidáti odpovídali na otázky Romea.cz. Přečtěte si shrnutí jejich odpovědí

Volební místnosti se otevřou po celé republice už za několik minut. Lidé si po pěti letech zvolí svého prezidenta, jehož by nejraději viděli na Pražském hradě další pětileté období. Romea.cz oslovila všech devět kandidátů na prezidenta republiky, sedm z nich postupně na serveru během týdne představila. Současný prezident Miloš Zeman na otázky neodpověděl, podobně zareagoval i kandidát na prezidenta, hudebník a producent Petr Hannig.

Miloš Zeman se během dnešního a zítřejšího dne pokusí obhájit prezidentský mandát. Že se současný prezident bude ucházet i o druhé pětileté volební období, se očekávalo. Zeman jako jediný z kandidátů už v minulosti upozornil, že nebude dělat volební kampaň a neúčastní se žádných politických debat se svými vyzyvateli. Těmi ostatně jsou bývalý premiér Mirek Topolánek, podnikatel a manažer Michal Horáček, bývalý šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš, lékař a aktivista Marek Hilšer, bývalý velvyslanec Pavel Fischer, manažer a politik Jiří Hynek, hudebník Petr Hannig a manažer Vratislav Kulhánek. Přestože Zeman, drží slovo, co se týče debat, s kampaní už to tak jednoznačně není. Například billboardy Zeman znovu se objevují po celé republice.

Odkup vepřína v Letech vítáme! Bez zákona o sociálním bydlení se ČR neobejde!

Všech sedm kandidátů, kteří serveru odpověděli, se jednoznačně shodli, že nedávný odkup vepřína na místě bývalého koncentračního a pracovního tábora v Letech u Písku je dobrou zprávou. Michal Horáček se k tomu vyjádřil jasně. „Na místě, kde byli utýráni lidé, má být památník. Ne prasečák. Řekl jsem to v minulosti a říkám to i teď. Krok minulé vlády jsem tedy uvítal.“ Bývalý akademik Jiří Drahoš zalitoval, že se na odkup čekalo tak dlouho.

Kandidáti na hlavu státu se vyjadřovali i k otázce bydlení. Na dotaz, zda Česká republika potřebuje zákon o sociálním bydlení, který se i přes sliby minulé vlády nepodařilo přijmout, Mirek Topolánek odpověděl, že zejména ve velkých městech je problém s dostupným bydlením pro mladé rodiny a seniory. Podle bývalého premiéra je potřeba, aby obce a stát podpořily výstavbu s dostupnými nájmy a nevznikala ghetta a lidé nebyli tlačeni na okraj společnosti. Oproti tomu je Vratislav Kulhánek přesvědčený, že samotný zákon problém s bydlením nevyřeší. „Rozhodně bych chtěl po politicích, aby bytovou otázku řešili komplexně, ve spolupráci se zastupitelstvím obcí, k přihlédnutí k jejich možnostem a zejména s důrazem na eliminace hrozby korupčního jednání úředníků.“ Nejmladší z kandidátů Marek Hilšer zkritizoval neschopnost bývalé ministryně práce a sociálních věcí předložit zákon včas k připomínkování.

Mezi vyznamenanými by byl Holomek, Torák i Nečas

Sedmička kandidátů se vyjadřovala i ke státnímu vyznamenání, za které Miloš Zeman dlouhodobě sklízí kritiku. Server Romea.cz zjišťoval, kterou z romských osobností by eventuelně vyznamenali, kdyby usedli do čela státu právě oni. Bývalý velvyslanec Pavel Fischer poukázat, že v naší společnosti je spousta romských osobností hodných ocenění. Vyznamenal by například Karla Holomka, spoluzakladatele Muzea romské kultury v Brně za celoživotní nasazení a práci na pozitivním vnímání Romů majoritní společností. Jmenoval i Gejzu Horvátha a to především za uchovávání a šíření romské kultury v oblasti literatury a hudby. Medaili by z jeho rukou obdržel Čeněk Růžička za dlouholetou vytrvalost a nasazení pro vybudování důstojné památky obětem romského holocaustu v místě koncentračního tábora v Letech u Písku. Nezapomněl ani na romské ženy. Za výraznou osobnost označil Idu Kelarovou, u které ocenil široký záběr práce v oblasti vzdělávání, umělecké činnosti a podpory talentů romských dětí.

Český Emmanuel Macron, tedy nejmladší z prezidentských kandidátů by jako prvního vyznamenal Jiřího Bradyho. Z romských osobností, vybíral zejména mezi mladšími osobnostmi, kteří pomáhají druhým a zároveň jsou úspěšní ve svém oboru. Takovým příkladem je podle něj Magdaléna Karvayová nebo bývala poslankyně Monika Mihalíčková. „Nechci zapomenout také na jednu sice neromskou osobnost, která ale významně přispěla k poznání romské historie, a to nedávno zemřelého profesora Ctibora Nečase, který se historii Romů dlouhodobě věnoval,“ řekl na adresu nedávno zesnulého historika Hilšer. Topolánek by vyznamenal Roma žijícího v Británii. „Už jsem to řekl veřejně několikrát. Rád bych udělil vyznamenání policistovi Petru Torákovi, který byl oceněný i ve Velké Británii, kde žije a pracuje a přispívá k dobré pověsti České republiky v zahraničí.“

Většina kandidátů by podpořila romská stipendia pro romské středoškoláky a vysokoškoláky

Fischer pro Romeu sdělil, že je důležité podpořit Romy v motivaci ke vzdělání a pomoci odstraňovat překážky, třeba i formou stipendií. „Těší mě, že se zvyšuje počet vzdělaných Romů i díky programu Romská stipendia.“ I Jiří Hynek považuje stipendia pro Romy za dobrou věc pro budoucnost všech nadaných studentů, ale podpořených pouze soukromými dárci.

Naprostou podporu dostali stipendisti od Marka Hilšera. „Dlouholetá diskriminace Romů, která často začíná už na prvním stupni základní školy, vede k tomu, že mnoho Romů se nedokázalo s tímto znevýhodněním vyrovnat.  Je potřeba co nejvíce pozitivních příkladů lidí, kteří svůj hendikep překonali, a to se bez pomoci společnosti povede jen velmi těžko,“ sdělil. Romští studenti v tíživé finanční situaci mají podporu i u Michala Horáčka, ten je podle svých slov i finančně podpořil.

Inkluze očima prezidentských kandidátů

Kulhánek inkluzi označil za ukázku mediálního tématu, o kterém se více zaslouží diskutovat odborníkům než laikům. Jiří Hynek kritizuje způsob, jakým byla inkluze zavedena, podle něj to bylo překotně, bez důkladné analýzy a přípravy, ničemu neprospívá, ani hendikepovaným dětem. „ Jsem pro zrušení tohoto experimentu na dětech i učitelích,“ sdělil jednoznačně pro náš server. Podobně se vyjádřil i další kandidát na prezidentské křeslo Jiří Drahoš. Ten by myšlenku inkluzivního vzdělávání sice nezatracoval, ale způsob, jakým se realizuje v současné době u nás, v pořádku podle jeho názoru není. „Nemohu se zbavit dojmu, že dobrý úmysl byl v tomto případě uveden v život uspěchaně a nesprávně.“

Všech sedm kandidátů odmítlo, že by udělili amnestii v takovém rozsahu jako tomu bylo v minulosti Václavem Havlem a Václavem Klasusem. Vyjádřili se také ke setrvání v Evropské unii, kdy se shodli pro zachování členství.