Polovina občanů v zemích EU vnímá antisemitismus jako problém
Polovina občanů Evropské unie vnímá antisemitismus ve své vlastní zemi jako problém, vyplývá z nejnovějších zjištění Eurobarometru. Je to výrazně méně ve srovnání s prosincovým průzkumem Agentury EU pro základní práva (FRA), podle které považuje antisemitismus za největší sociální a politický problém ve své domovské zemi 85 procent evropských Židů. V České republice antisemitismus jako problém vidí 28 procent dotázaných, ukázal průzkum Eurobarometru.
Jak v bruselském muzeu holokaustu upozornila komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, platí, že čím nižší úroveň vzdělání dotázaných, tím nižší míra povědomí právě o tragickém osudu šesti milionů evropských Židů za druhé světové války. Skutečnost, že nárůst antisemitismu nyní pociťuje devět desetin židovské populace v unii je podle Jourové “ostudou Evropy”. Komisařka také připomněla, že podle zjištění FRA nyní čtyři z deseti Židů v EU uvažují o odchodu z Evropy. “Když Židé Evropu opouštěli v minulosti, nikdy to nebyla dobrá známka jejího stavu. Jsem – v Evropské komisi jsme – rozhodnuti zajistit budoucnost židovskému lidu na tomto kontinentu, kvůli nim i kvůli Evropě,” prohlásila Jourová.
Nenávist ke všemu židovskému má v moderní Evropě podle komisařky různé důvody, na východě EU ožívají podle ní staré konspirační teorie, v západní části unie je více slyšet nejen ultrapravice, ale také část muslimské komunity. “Vlastně se nám objevuje ten blízkovýchodní konflikt na evropském území,” poznamenala. Různé zdroje tak podle ní vyžadují různé přístupy k řešení.
Antisemitismus pokládají podle Eurobarometru za problém hlavně lidé ve Švédsku (81 procent), ve Francii (72 procent), v Německu (66 procent), v Nizozemsku (65 procent), v Británii (62 procent) a v Itálii (58 procent). V Belgii či v Rakousku byli respondenti v této otázce rozděleni přibližně na poloviny. Dnešní prezentace výsledků průzkumu v bruselském Židovském muzeu připadla shodou okolností na den, kdy ve městě pokračuje soud s francouzským občanem alžírského původu Mehdi Nemnouchem. V roce 2014 ve vstupní hale muzea zastřelil čtyři lidi, vinu odmítá.
Česká republika má s antisemitismem problém podle 28 procent dotázaných, plyne z výsledků Eurobarometru; nejčastěji tak odpovídali lidé mezi 40 a 54 lety (33 procent). Podle 57 procent dotázaných se v tomto ohledu v ČR situace v posledních pěti letech nezměnila. V celounijním průměru si to myslí 39 procent lidí, podle 36 procent antisemitismu v EU za pět let přibylo.
Na úrovni celé EU je jako nejčastější projev antisemitismu vnímáno popírání holokaustu, o kterém hovořilo 53 procent respondentů Eurobarometru. Je to opět výrazně méně, než jak věc vnímají podle FRA sami evropští Židé. Z nich větu, že holokaust je mýtus a zveličuje se, vnímá jako jednoznačně antisemitskou 83 procent. V ČR popírání holokaustu označilo za problém 38 procent respondentů Eurobarometru.
Dalším nejčastěji zmiňovaným problém je šíření antisemitismu na internetu a sociálních sítích, v celoevropském průměru na to upozornilo 51 procent respondentů. Stejné procento připomnělo také protižidovská grafitti a vandalismus mířící proti židovským budovám, veřejné výhrůžky vůči Židům či poškozování židovských hřbitovů. Právě tento poslední bod uvedlo také 44 procent českých respondentů jako problém v Česku.
Celých 68 procent Evropanů míní, že lidé v jejich zemi nemají dostatečné informace o historii, zvycích a způsobech místní židovské menšiny. O holokaustu se ve školách dostatečně učí podle 43 procent respondentů Eurobarometru, opačný názor má ale v zásadě stejně velká skupina (42 procent). V ČR je o dostatečné výuce v tomto ohledu přesvědčeno 40 procent dotázaných, opačný názor má 46 procent lidí.
Eurobarometr údaje týkající se antisemitismu zveřejnil krátce před Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu, který od roku 2005 připomíná osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka Rudou armádou 27. ledna 1945.
Autoři průzkumu oslovili 27.643 lidí ve všech 28 zemích EU.
