Patrik Banga: Já ho tím šípem do hlavy trefil náhodou, pane soudce…
Tak nám český Vilém Tell stojí u soudu. Jablko netrefil, zato
se však trefil do hlavy. A trefený překvapivě zemřel. Vzniká legenda o tom, jak
hrdina chránil svůj majetek před hordou cigánů, kteří mu vykradli dům. Žalobce
to však vidí jinak, kvalifikace se podle něj (respektive podle ní, žaluje ho
žena) přibližuje vraždě.
Když mi po cestě z práce zazvonil mobil a na druhém konci drátu se ozval
přímý účastník konfliktu v Chotěbuzi, zbystřil jsem. Jako všichni ostatní
jsem měl za to, že chlápek načapal Romy v baráku a bránil se kuší. A upřímně
řečeno jsem proti tomu nic neměl. Samozřejmě bych nechtěl, aby se konflikty
řešily střílením do hlavy, na druhou stranu absolutně chápu, že chce někdo
bránit svůj majetek, zvláště když o něj přijde opakovaně. Spíš jsem se
podivoval nad tím, jak se dokázal takhle trefit na osm metrů. Můj poslední
pokus s kuší sice také dopadl dobře, liška to dostala do hlavy… byla ale tři
metry ode mě a nehýbala se, byla totiž namalovaná na dřevěné desce. Na
pohybující terč už to tak snadné nebylo.
O sebeobraně nemůže být řeč, ostatně těžko se bráníte někomu, kdo je osm metrů od vás beze zbraně.
Hlas na druhém konci drátu mi ale
začal vyprávět jiný příběh, který mne přinutil zastavit a pustit záznam.
Chlápek vzrušeně povídal o tom, jak Romáci sbírají šrot po dědinách a že
zastavili u zbořeniště kousek od domu Viléma Tella. Vilém vyběhl s kuší,
Romáci zdrhali co jim nohy stačily a poslední už zdrhnout nedokázal.
Pokračovala storry s rohlíkem v ruce a měřením, jak hluboko je šíp v hlavě.
Vrtulník, odvoz.. a dál to všichni znají.
Verze s rohlíkem se mi zdála dost přitažená za vlasy, stejně jako fakt,
že by střelec měřil, jak hluboko má zasažený šíp v hlavě. Stejně jsem si
nedělal iluze o tom, že šrotaři okolo zrovna nešli náhodou. Člověk na druhém
konci virtuálního drátu ale všechno popisoval tak věrohodně, že stálo za to,
mu dát
prostor v médiích. Ostatně, Romáci do doby než jsem rozhovor publikoval,
nedostali prostor téměř žádný, ačkoliv byli aktéry konfliktu.
Soudní líčení však ukazuje, že chlápek na druhém konci nelhal.
Střelec nejen že potvrdil, že nestřílel v přímé sebeobraně, ale také
potvrdil verzi s rohlíkem (podle něj s houskou) a měřením šípu, trčícího z
hlavy. Nakonec dodává, že nestřílel úmyslně, že to byla náhoda.
No jo, náhody se stávají. Umím si představit, že se stane omyl a někoho
postřelím. Ovšem… v takovém případě se budu co nejdříve shánět po mobilu a
volat záchranku. Rozhodně si nepůjdu poměřit zásah s rohlíkem v puse.
Ok, snažím se to chápat. Střelci vykradli několikrát barák a tak měl za
to, že každý Romák co jde okolo, je zloděj. Navíc tvrdí, že byli u něj ve
sklepě. Ostatně, pokud tam byli a dostali tam nakládačku, pochopil bych to.
Snad bych pochopil i střelbu. Ovšem…
Údajní zloději nic nevzali, byli na odchodu už mimo soukromý pozemek. Teď
by možná stálo za to zavolat 158 a nadiktovat SPZ vozu, kterým jeli. Místo
toho ale vzal Vilém Tell kuši a vypálil. K jeho smůle se trefil. O
sebeobraně nemůže být řeč, ostatně těžko se bráníte někomu, kdo je osm metrů
od vás beze zbraně. Stejně to vidí žalobce.
Možná byl v afektu. Několikrát vykradený, čtyři údajní zloději.. kuše. I
to bych pochopil ve chvíli, kdy by mu stáli na zápraží, případně je našel ve
sklepě. No jo.. ale oni byli mimo.Tak sakra jaká sebeobrana? To bránil svůj
žaludek před hladem a dostal vztek, že si rohlík nemohl vzít dřív?
Vilém udělal chybu a také za ní zaplatí. Právní kvalifikace činu říká, že
mu hrozí osm až šestnáct let. Pokud je nemocný a nedokáže se ovládat, nechť
si to odsedí přikurtovaný v Bohnicích nebo jiné, místně příslušné
psychiatrické léčebně.
To poslední co mne na věci fascinuje, je názor diskusní části národa,
vyjádřený v diskusích pod články, které jsem četl. Tato část národa má totiž
jasno… byli to cikáni a zasloužili si trest. Chtěli přeci krást a jistě
nemají čisté trestní rejstříky. Chceme vidět krev! Ale milí a zlatí.. pokud
budeme podobné situace řešit střílením do hlav, může se taky stát, že vám
někdo zastřelí dítě, které ve hře omylem vstoupí do cizího domu nebo na
pozemek. Může to přeci být potencionální zloděj a zaslouží trest. Chtěl bych
vidět diskuse… ale ono by stačilo, kdyby nebyl zastřelený Rom. To by totiž
Vilém z Chotěbuzi nebyl hrdina…
Článek vyšel i na serveru blog.idnes.cz, publikováno se souhlasem autora.
