Patrik Banga: A už to začíná! Někteří lidé závidí Ukrajincům i vybombardované domy!
Pokud chcete něco vědět, zeptejte se na Facebooku. Na cokoliv. Donedávna byl Facebook plný odborníků na vakcinaci, evolučních biologů a lékařů. Aktuálně na Facebooku najdete odborníky na migrační krizi. Na slovo vzaté. Po několika letech protestů proti masivní migraci muslimských uprchlíků nastal čas na solidaritu. A ta je skutečně mimořádná. S Ukrajinci soucítí většina národa. Někteří to ale vnímají úplně jinak. Ukrajinci jsou fašisté, co tu na náš úkor dostávají všechno zdarma a my kvůli nim nebudeme mít ani práci. Chce se mi citovat doslovně: „Mi na nych budeme platit najmi vysoké“.
Ne, bohužel si nedělám legraci. Na sítích v posledních dnech čtu spoustu dezinformačních zpráv, které jako kdyby vypadly z Aeronetu nebo dalších (dnes již zakázaných) webů. Musím pochválit práci proruských webů, jejichž přispěvatelé tu odvedli skutečně kvalitní práci. Člověk se potom dočítá, že Ukrajinci jsou fašisté a vraždí Romy (většinou následuje něco o tom, že Putin to myslí dobře). Člověk se dočítá i to, že Ukrajinci se bombardují sami, aby vzbudili lítost Západu. A nakonec se člověk dozví, že Ukrajinci tu mají slíbené zdarma byty, auta, mobily a budou nám brát práci.
Říkám si, že v době internetu už není možné, aby podobně papouškovalo dezinformace tolik lidí. Ale stejně jako u Covidu, funguje propaganda i u aktuálního konfliktu na Ukrajině.
Ano, někteří Ukrajinci jsou fašisté a vraždí Romy. Někteří Rusové jsou taky fašisté a vraždí Romy. Někteří Američané jsou fašisté a vraždí černochy. A někteří Češi spáchali rasově motivovanou vraždu a odpykali si za ní trest. Například Vlastimil Pechanec, který zavraždil Roma Otu Absolona a někteří Romové se s ním rámci boje „proti covidu“ sešli na jedné demonstraci. Znamená to, že všichni Romové podporují vraha – fašistu? Asi těžko. Ale stejně jsou někteří z nás schopni šmahem uplatnit kolektivní vinu a Ukrajince označovat za fašisty.
Na Ukrajině teď probíhá válečný konflikt a utíkají odtamtud lidé, kteří nemají kam jít. Když člověk vidí ty obrázky vystrašených žen a dětí, má tendenci pro ně něco udělat a nějak jim pomoci. Místo toho ale někteří z nás sdílí toto: ˇ
A divili byste se, kolik podobných příspěvků jsem na sociálních sítích viděl. Jako by někteří lidé záviděli Ukrajincům, že jim někdo rozstřílel domy a vyhnal je ze země. Někteří primitivové došli tak daleko, že rozšiřují na Facebooku, že Ukrajinci tu dostávají zdarma byty a auta. A další primitivové se rozčilují, že oni žádné byty zdarma nedostávají. Chtěl bych autorům podobných žvástů říct (a řekl jsem), ať se odstěhují na Ukrajinu, nechají se pár týdnů bombardovat a můžu jim zaručit, že budou utíkat taky. A bude jim úplně jedno kam.
Někteří z nás jsou mediální negramoti. Přečtou si informaci a neumí jí vyhodnotit. Když se dočtou, že Ukrajincům poskytne stát bydlení, vyhodnotí si to tak, že Ukrajinci dostanou byty.
Někteří z nás jsou mediální negramoti. Přečtou si informaci a neumí jí vyhodnotit. Když se dočtou, že Ukrajincům poskytne stát bydlení, vyhodnotí si to tak, že Ukrajinci dostanou byty. Pravda je někde úplně jinde. Ukrajinci tu dostanou statut strpění. To znamená, že tu zůstanou tak dlouho, dokud na ně bude někdo střílet. A ano, patrně tu budou pracovat přesně tak, jako tu pracují posledních dvacet let. Stačí se podívat po nemocnicích. V drtivé většině tam uvidíte pracovat Ukrajinky. Vůbec nemluvím o stavbách, které se teď budou velmi těžko realizovat, když většina Ukrajinců – mužů bojuje ve válce. Nemám tedy tušení, kdo by nám tu práci bral.
Vlastně mi přijde bytostně vtipné, když si Romka stěžuje, že jí Ukrajinka vezme práci. Darmo totiž vysvětlovat, že pro každého zaměstnavatele je daleko jednodušší, když si najme českou Romku, než Ukrajinku. Češka nepotřebuje vízum, ani povolení k práci. Češka je členkou Evropské unie a může pracovat v každé členské zemi. Češka žije v solidních podmínkách ve středu Evropy a na Češku nikdo nehází kazetové bomby. Jinými slovy, Češka (čti jako česká Romka) je na tom vždycky nesrovnatelně lépe, než Ukrajinka.
Máme tu plná ústa toho, jak stát nepomáhá Romům. Ani těm našim, ani těm, co jsou momentálně na hranicích. Ale kolik z nás přijde na nádraží a vezme si romskou rodinu domů tak, jako to momentálně dělají gádžové? Kde jsou ty kecy o paťiv a o tom, jak si Romové musí pomáhat mezi sebou? Čest všem, kdo jezdí na hranice a pomáhají (a vím, že je vás dost). Čest všem, kdo vezou uprchlíky. A díky všem, kdo informují. Ale ti co jsou nehlasitější na Facebooku umí většinou jen kritizovat. Drtivá většina nepošle ani pitomou stovku, aby si nesnížila svůj západní životní standard. Hlavně že hlasitě držkujete, že Roma na hranicích odmítnou, nebo mu na Hlavním nádraží neposkytnou pomoc.
Jsme Roma jedenadvacátého století. Mělo by nám být úplně jedno, jestli je uprchlík Rom nebo gádžo. Jsou to lidé, kteří potřebují pomoci a Bůh ví, jestli to jednou nebudeme potřebovat my. A dělení na takové a makové jen ukazuje, že jsme se stále neposunuli ve vnímání demokracie. Až pojedu na hranice, bude mi fakt jedno, jestli povezu Roma nebo gádža. Vezmu první ohrožené dítě s mámou a odvezu je pryč. A pokud jsou Romové ignorováni (a já vím, že podobné věci se na hranicích děly), ukazuje to úplně stejnou nevyspělost, jakou teď kritizuji u nás.
Na druhou stranu, tohle je prostor pro všechny ty křiklouny, co mají plná ústa diskriminace a rasismu. Chcete paťiv? Seberte se, vezměte auta a přivezte Romy sami. Ukažte to, čemu říkáme Rom Romeha. Je nás tu dvěstěpadesát tisíc. Když dáme každý tisíc korun, můžeme vypravit autobusy a vozit ukrajinské Romy najednou. Rychle, efektivně, bezpečně.
Řeknu vám rovnou. To se nestane. Už jsem totiž stejnou situaci zažil v roce 1999. V uprchlickém táboře Konik bylo 25 tisíc romských uprchlíků z Kosova, kteří neměli co jíst a děti jim tam umíraly v mrazech. Když jsem odtamtud přijel do Česka a začal shánět jídlo, oblečení a peníze, které bychom tam kamionem odvezli, chtěl jsem udělat sbírku mezi Romy. První kdo se mi vysmál, byl vedoucí tehdejší mediálně nejznámější romské organizace.
Situace je stejná. Místo uvažování nad pomocí lidem v nouzi si stěžujeme, že nám budou brát práci. Nedej Bůh, abychom jednou utíkali my do Německa. Protože potom budu muset doufat, že nás Němci přijmou daleko lépe, než někteří z nás aktuálně přijímají Ukrajince.
