František Kostlán: Policie v Ostravě úmyslně neochránila demonstraci proti rasismu

Tentokrát jsem se do Ostravy vydal už ve čtvrtek a pobyl zde až do sobotního
podvečera. Čtvrtý den v týdnu totiž pořádalo Komunitní centrum Hrušov, které
provozuje Vzájemné soužití, akci pro mladé lidi a děti s názvem Stop drogám!
Romové z vyloučené lokality Hrušov ji uspořádali pro své děti již pojedenácté.
Děti prožily hezké odpoledne s tancováním, písničkami, soutěžemi a hrami, které
ozvláštnilo stereotypní život v ghettu. Nic nenasvědčovalo tomu, že se blíží dvě demonstrace rasistického kravinismu, jak by řekli pánové Werich a Voskovec.

Na Přívoze

Obě noci jsem spal u kamarádky v jiném ostravském ghettu, na Přívoze. Je samoživitelka, matka několika dětí, z nichž některé jsou už dospělé či velké.
Poseděli a popovídali jsme si u ní i s dalšími kamarády, kteří po všech
peripetiích bydlí nyní naproti přes ulici. Jsou to skvělí lidé, k nimž přes
velkou vzdálenost z Prahy jezdím velmi rád a relativně často. 

Obě rodiny se spolu znají už dlouho, protože ještě nedávno sousedily na
nedalekém Přednádraží, než je odtud vyhnal podnikavý duch darebáků a lhostejnost
města a městského obvodu k osudům vlastních občanů.

Blokujme i „podnikatele“

V pátek přijely posily z naší iniciativy Blokujeme!, v čele s Ivankou
Mariposou, která je malá postavou, ale velká duchem a odvahou. Ve Vzájemném
soužití jsme vedle kamarádů a známých neplánovaně potkali i romské
pseudopodnikatele, kteří provozují či vlastní ubytovny nebo bytové domy v
ghettech. Jde o lidi, kteří kvůli co nejvyššímu výdělku, pro nějž nemuseli hnout
prstem, neváhají odírat vlastní lidi, včetně své rodiny.

Ano, jsou to mimo jiné i tito lidé, kteří pobírají peníze za lichvářské nájmy
v ubytovnách, kde lidem nabízejí bydlení na úrovni středověku. Na hlavu vybírají
až čtyři a půl tisíce korun měsíčně, ještě loni to bylo asi o tisícovku méně. A
to i od lidí, kteří žijí společně v jednom pokoji standardní velikosti – ze
zkušeností získaných za ty roky, kdy o této problematice píšu, vím, že zde žije i pět až osm lidí. Za jeden takový pokoj tedy tito "byznysmeni" měsíčně
vyberou až okolo třiceti tisíc korun. Odírají tak i nás, daňové poplatníky,
protože část nájmu platí chudí lidé (nejen Romové) ze sociální dávky zvané
příspěvek na bydlení.

Táhněte pryč

Jeden z nich (na jménu nezáleží, je tam několik takových) se nás už
poněkolikáté snažil odradit od pořádání protinacistických akcí v Ostravě, svým
specifickým způsobem:

Táhněte odsud, nikdo vás tu nechce…Nikdo z ostravských Romů si nepřeje,
abyste tu pořádali demonstrace… pojeďme spolu za Romy a jestli potkáme jednoho,
který s vámi bude souhlasit, tak vás nechám být…Tady se vám žádná akce nepovede,
protože když vydám rozkaz, tak vám tam nikdo z Romů nepřijde… já jsem v Ostravě
ten, kdo o všem rozhoduje…

Neuvědomoval si to, ale byla s ním vlastně sranda – jeho demagogie dosahovala
neobvyklých forem a rozměrů, což dokáže pobavit, asi tak jako neustálá soutěž
našich předních politiků o to, který z nich dále dočůrá. Viďte, pánové Kalousku a Zaorálku.

Tichá dohoda

A proč vlastně si někteří romští samozvaní velitelé nepřejí, aby někdo ve
městě protestoval proti těm, kteří by Romy nejradši zavřeli do koncentračních
táborů? To nám vysvětlili jiní Romové, kteří si rozhodně nemyslí, že jsou
poddanými provozovatelů a majitelů ubytoven. Podle jejich přesvědčení zmínění
„podnikatelé“ uzavřeli tichou dohodu s městem, městskými částmi a policií. Ta prý má spočívat v tom, že jeden druhému vyhoví tam, kde může.

Ubytovny jsou poloprázdné? Nevadí! Městský obvod či spříznění soukromí majitelé zbaví
bydlení několik romských rodin (viz třeba i Přednádraží), ty nevědí, kam se
vrtnout, až do chvíle, kdy k nim dorazí poslíček (třeba jeden z romských
koordinátorů) a řekne jim, že v té a té ubytovně je volno, ať tam jdou. A oni
jdou, protože nikdo jiný je nechce.

Jsou snadnou obětí a představují zároveň více než snadný výdělek. Je
předpoklad, že díky této části „tiché dohody“ mají dost prostředků obě strany,
příliš odvážný? (Samozřejmě s tím, že tato dohoda skutečně existuje, či že existuje v této
podobě.) V každém případě ti nejchudší mají prostředků méně, protože za
tuto nájemní lichvu platí vedle daňových poplatníků i oni více než v normálním
bydlení.

A jak je to s policií? Policie prý občas přimhouří oko nad nezákonnými
praktikami novodobých otrokářů (provozovatelů ubytoven atd.). A ti na oplátku
údajně podniknou vše, co si policie přeje v souvislosti s romskou komunitou,
včetně omezování osobní svobody svých nájemníků. A to jak jednotlivě, tak i v
případech demonstrací. Policie si nepřeje, aby proti rasistům někdo z Romů a
jejich zastánců demonstroval, protože tak to má mnohem jednodušší, nemusí
oddělovat dva tábory stojící proti sobě, stačí když (případně) zakročí proti jednomu z
nich. Policii nejde o ochranu ústavního práva na svobodu slova, na tu zvysoka
kašle, má však obavy, že nezvládne situaci.

O co si policie řekla, to také dostane

Že je to s policií skutečně tak, jak se většina ostravských Romů domnívá,
prokázala v páteční odpoledne na naší ohlášené, regulérní akci naprosto spolehlivě. Tentokrát jsme
nedemonstrovali sami. Akci zorganizoval ostravský ProAlt, přišli i lidé z
ostravské Strany zelených a několik mladých Romů z ghett, i z Brna přijeli. Asi 150 – 200 metrů od
místa, kde měl zanedlouho začít mítink DSSS, nás stálo a hovořilo do megafonu
asi třicet. Napřed jsme chtěli zůstat u zastávky městské dopravy, ale policie
přemluvila svolavatele, abychom šli za nízkou zídku, protože tam nás lépe
ochrání před případnými útoky.

Jenže, bylo to přesně naopak. Policisté nás tam nadirigovali proto, aby nás
mohli lépe vystavit útokům těch, kteří přišli o něco dříve na náckovskou akci a
u nás se zastavili, aby si měli na kom zchladit žáhu. Křičeli na nás, sprostě a
rasisticky, nenechali nás říci nic z toho, co jsme měli na srdci, byli
agresivní. Několik z nich přišlo až těsně k nám, začali na nás řvát a nadávat.
Například jeden člověk z ProAltu byl z bezprostřední blízkosti několikrát napaden slovy, že je šmejd. Nedostal nakládačku jen proto, že jsem si stoupl vedle něho a na agresora jsme byli v ten
moment dva.

Když jsme se je snažili megafonem přehlušit, přišlo jich víc a až
skoro k nám, a začali pokřikovat ty své nenávistné žvásty na plné hrdlo. Vzal jsem do ruky megafon, představil se a řekl, že jsem ze sdružení
ROMEA, byl jsem slovně napaden jakýmsi přiožralým pitomcem, který se na mě
nalepil a hulákal:
Kostláne, seš černej rasista a Romea je nejrasističtější web
jakej existuje. 

Na chvíli ztichli jen v momentě, kdy jim Mariposa na základě jejich verbálních útoků dokazovala, že jsou anticiganisté a že anticiganismus je protiromský rasismus. Avšak ani ji nenechali domluvit v tichosti. 

Kvůli tomu, že jsme stáli ze dvou stran obklopeni již zmíněnou zídkou, jsme
se ocitli v obklíčení nácků a tzv. běžných lidí, z nichž ovšem padal úplně
stejný hnus jako ze zastánců holokaustu.

Ve finále dorazil jakýsi šašek z místní radnice (prý místostarosta) a začal
na nás (sic!) křičet, že jsme provokatéři, že urážíme místní lidi a že nám tuhle
akci povolil jen proto, že nevěděl, jací jsme (sic!).

A policie? Dvakrát jsem za policisty byl, ať konají, jak mají a ochrání nás,
jak ostatně slíbili. Byl za ní i oficiální svolavatel akce se stejným
požadavkem… a nic. Jediné, čeho byli policisté z anikonfliktního týmu schopni (a
žádní jiní policisté tam nebyli), bylo, že když se jednou dvakrát schylovalo k
fyzickému napadení ze strany rasistů, tak za nimi šli a prosili je (sic!), aby se
od nás stáhli aspoň metr dva dozadu.

Kdyby do Ostravy přijel prezident Miloš Zeman, určitě by se snažili zpacifikovat každého, kdo by si dovolil byť jen zapískat, jako se to stalo již jednou. Ale v našem případě šlo zřejmě o nějaký podřadný druh, člověku pouze blízký, na jehož práva policie brát zřetel nemusí. V normální zemi by již dávno padlo trestní oznámení na přítomné policisty a hrozil by jim minimálně odchod ze sboru. U nás něco takového nemá smysl, v normální zemi evidentně nežijeme.

Rasisti a policisti si mohli porušování české ústavy a zákonů dovolit,
protože nás tam bylo málo, jak si policie na některých romských
pseudopodnikatelích vymohla.

Inu dobrá, vážení policisté – řekli jste si o to,
máte to mít. Zatím jsme to nedělali, ale pro příště se budeme snažit, aby na
místě bylo co nejvíc ostravských a dalších Romů. Tichá dohoda končí, končí vám
tedy i leháro, vážení velitelé, které jste v Ostravě doposud měli. Teď se
budete muset snažit ukázat, co ve vás doopravdy je. A na to jsem skutečně
zvědav. A nenechte se mýlit – jestli nás nebude přes tisíc příště či přespříště,
bude to třeba za půl roku za rok, ale dočkáte se.

Vandas jako kůl v plotě

Sobotní Vítkov mě překvapil. Po divoké Ostravě jsem čekal
ještě divočejší Vítkov. Sám velký vůdce Vandas ovšem hovořil k prázdnému
náměstí, respektive k pár našim lidem z iniciativy Blokujeme, v čele s Mariposou,
kteří si stoupli před něj. Zbytek iniciativy stál s místními Romy také na
náměstí, ale kousek dál, přes ulici. Nás bylo dohromady téměř čtyřicet,
kdežto Vandas byl sám jako kůl v plotě. Několik lidí, kteří s ním přijeli, zůstalo většinou sedět v autě, z místních nepřišel nikdo.

Minule tam s neonacistickými Českými lvy, odštěpenci z DSSS, pochodovalo asi
sto místních lidí. Ti ovšem byli rozumní, šli jsme s některými z nich na samém
konci jejich průvodu a diskutovali jsme spolu, ba dokonce, dokázali jsme si
naslouchat. Žádní rasisti to rozhodně nebyli a kdo jsou Čeští lvi, nevěděli.
Možná i proto Vandas s předvolebními cancy ve Vítkově neuspěl. Třeba se tam
naplní to, na čem jsme se s některými z Vítkovských tenkrát shodli: nějaká
společná platforma, kde by jedni i druzí mohli bezpečně říci, co jim na jedněch či druhých vadí a jak by to – společně – šlo dát do pořádku.

Ach, ti „novináři“

Výše jsme musel dát do uvozovek slovo „podnikatel“, nyní tak učiním se výrazem
„novinář“. Jde o jakéhosi Tomáše Pustka, který do Opavského
a hlučínského deníku napsal článek, jenž vyzněl, jako by tento "novinář" byl
členem DSSS. Použil například takovéto formulace:

• Jeden z mladých Romů „uštědřil Tomáši Vandasovi takřka přímou výhrůžku v
reakci na vyjádření, že DSSS není semeništěm extrémistů: „A co Ostrava? Měli by
vám taky přijít do domů a zapálit je! Ať jednou poznáte, s čím musíme žít,“
hulákal mladík. Hned nato se obrátil na své přátele a krátce se usmál sebe
pyšným úsměvem.
• Ze skupiny Romů po straně náměstí zněly pokřiky jako „Hovada!“
• Pustila se do něj zejména menší rázná Romka, která nešla daleko pro vulgární
výrazy a bez skrupulí všem tykala – to však téměř všichni její soukmenovci na
mítinku.
• Na úrodnou půdu nepadala ale ani celá další řada výtek Romů. Když například
osočili DSSS, že nemají ve Vítkově co dělat, neboť nejsou místní, byli ihned
umlčeni tím, že většina nejhlasitějších odpůrců a řvounů bojujících zde na
jejich straně také z Vítkovem neměla nic společného. Což také posléze uznali.
Oteorii,co zde tito „přespolní“ odpůrci dělali, se s námi podělil jeden z
přítomných Vítkovanů: „Už jsem o nich slyšel. Jsou prý normálně placení, aby
jezdili po republice a naschvál tyhle akce narušovali.“
• Přes veškeré planoucí emoce a hlasité výměny názorů se ovšem nakonec celá akce
obešla bez rvaček a násilí. Byť to občas vypadalo na spadnutí, pěsti takříkajíc
zůstaly dole a kudly v kapsách. Mezi některými jedinci z řad Romů i „bílých“
dokonce došlo na závěr i k podání ruky.

Na všech těchto vejšplechtech jsou pravdivé pouze předložky a spojky.
Například místních Romů bylo na akci 30, zatímco nás, přišedších odjinud, bylo necelých deset. Ta starší Romka nikomu nenadávala a netykala, stejně jako žádný z
přítomných Romů, dokud mu nezačal tykat ten druhý. Nadávka „hovada“ po celou
dobu nepadla z žádné strany (ani jiná nadávka). Lidé z obou stran po celou dobu diskutovali umírněně, na můj vkus až příliš.

Skoro by se dalo říci, že Vandas byl z té diskusní vstřícnosti Romů naštvaný,. kdyby dostal na budku, měl by z toho aspoň nějakou reklamu. Ale takhle?

Mám za to, že deník Deník by měl Pustku vyhodit – to není novinář, ale malý
český Goebbels, který ani nijak neskrývá svou nenávist vůči Romům.