Ortel není nácek, 88 není Heil Hitler. Válka je mír, svoboda je otroctví. Starostka Měděnce má jasno
Starostka krušnohorské obce Měděnec Valerie Marková je velkou fanynkou kapely Ortel. Až takovou, že zahrají 8. 8. na místním obecním úřadě a začátek koncertu je naplánován na 8 hodin a 8 minut večer. Neonacistickou symboliku dvou osmiček, čili osmého písmene v abecedě, kterou neonacisté běžně užívají jako skrytý pozdrav “Heil Hitler”, v tom nehledejte. Proč? Protože ji v tom starostka nevidí. Jako zdůvodnění to přeci musí stačit. Nebo ne?
Politická kariéra Valerie Markové
Dlouholetá starostka Měděnce poprvé uspěla jako nezávislá kandidátka v komunálních volbách v roce 2006. Úspěšná byla i ve volbách 2010, 2014 i 2018. Neúspěšně se snažila dostat i do Poslanecké sněmovny, když v roce 2013 kandidovala za stranu současného prezidenta Miloše Zeman SPOZ. V roce neuspěla ve volbách do Ústeckého krajského zastupitelstva v dresu STAN.
V rozhovoru pro Deník N starostka Marková uvedla, že byla už na patnácti koncertech a důkladně si “zkontrolovala” všechny jejich texty. A neshledala v nich nic, co by mělo vzbuzovat spojení s neonacistickou symbolikou ani nic rasistického. Všechno je to podle ní jen provokace podplacených anonymů. Podobně neví ani o vulgárních násilnických slovech. Ty podle Markové texty Ortelu také neobsahují. Až na pár přehlédnutelných drobností, samozřejmě – jako s*raní, rozkopání hlav a podobně.
Podle starostky jde ale jen o formu protestu proti nespravedlnosti, na kterou je Tomáš “Ortel” Hnídek prý citlivý. Cítí ji třeba, když stojí na zastávce a vidí vedle sebe cizince. Skladba se jmenuje … “Cizinec”.
Starostka v rozhovoru dále říká, že by nikdy kapelu spojenou s neonacistickou propagandou na obecní úřad nepozvala. Závěr ministerstva vnitra v souhrnné zprávě “Projevy extremismu a předsudečné nenávisti” za 2. čtvrtletí 2019, že Ortel pravicově extremistická skupina je, tak starostka, která zřejmě ve svém volném čase působí jako expertka na extremistickou symboliku, vyhodnotila jako nepravdivý. Stejně tak odmítá prokazatelný fakt, že na koncertech kapely Ortel někteří její fanoušci hajlovali. Podle starostky je to práce podplacených nasazených provokatérů, kteří chtějí poškodit jméno kapely Ortel.
Naopak e-maily, které starostka obdržela od lidí, kteří chtěli projevit nespokojenost s koncertováním Ortelu na obecním úřadě, byly podle jejích slov samé vulgární výhrůžky. To za provokaci nepovažuje, to tak podle ní prostě je. Kolik jich přišlo a kolik naopak bylo slušným vyjádřením nesouhlasu by možná mohlo spočítat Hnutí Nevím.
“Vůdce … to je těžké.”
H je osmé písmeno abecedy. Dvě osmičky znázorňují ‘HH’, což je zkratka pozdravu “Heil Hitler”. Číselnou kombinaci 88 proto využívají neonacisté k vyjádření tohoto pozdravu.
Jedním z oblíbených slov v textech Ortelu je slovo “vůdce”. Když se redaktor Deníku N Valerie Markové ptá, zda právě slova o “následování vůdce” v jedné z písní kapely Ortel nemohou vzhledem k působení frontmana kapely Tomáše Hnídka v neonacistické skupině Conflict 88 vzbudit obavu z příklonu kapely právě k této ideologii, Marková ani jednou neodpoví přímo. Nejprve Marková odvede pozornost tím, že začne mluvit o zcela jiné písni, a podruhé, když redaktor otázku zopakuje, začne nesouvisle mluvit o řeporyjském starostovi Pavlu Novotném.
Osmé písmeno v abecedě je H, číslo 88 je v neonacistickém prostředí běžná zkratka pro “Heil Hitler”. Podle starostky je symbolika v datu a času (8. 8. v osm hodin osm minut večer) koncertu Ortelu nevinná náhoda. Stejně tak bude jistě nesmysl se domnívat, že si svou svatbu Tomáš Hnídek naplánoval účelově na výročí narození nacistického vůdce Adolfa Hitlera 20. dubna. Jakožto bývalý člen otevřeně neonacistické skupiny se jistě jen přehlédl v kalendáři. A fotka Tomáše Hnídka z roku 2015 v přátelském objetí s odsouzeným rasistickým vrahem Vlastimilem Pechancem? Třeba mají jen společný koníček. Nejspíš historii.
Ortel, Trikolora a Ku-klux-klan
Stejně tak je jistě opět jen naprostá náhoda, že dalšími velkými zastánci Ortelu jsou lidé spojení s ultrakonzervativním uskupením Trikolora Václava Klause ml.. Fotky a plakáty jejich členů jsou různými neonacistickými symbolickými “náhodami” už poměrně známé. Tak například tři zvednuté prsty – rozpoznávací gesto Trikolory. To, že to jsou tři prsty, samozřejmě není vzhledem k názvu uskupení nic překvapivého (otázku by spíš vyvolalo, kdyby zvedali při pozdravu čtyři prsty). Ale přesný návod, jak ruku držet, jako by odkoukali z manuálu “mladého Ku-klux-klanisty”.
Třešničkou na dortu je pak člen jihomoravské buňky Trikolory Aleš Karásek, který je na volebním plakátu zachycen v naznačeném gestu, kdy svírá ukazováček a palec. Samozřejmě opět zcela náhodou jde v současné době o oblíbený pozdrav mezi neonacisty. Gesto se do veřejného povědomí dostalo především ve spojení se střelcem z Nového Zélandu, který zavraždil 49 lidí v boji “za bílou rasu” a který takto zdravil do kamer během soudních jednání. Gesto je často k vidění i na neonacistických koncertech a pochodech.
Tvrdit, že každý člen Trikolory si je vědom, co jimi zvolená gesta znamenají a s jakou ideologií jsou spojena, by bylo přitažené za vlasy. Nicméně úroveň kompetentnosti a zodpovědnosti vedení politických subjektů je možné vycítit i podle toho, že ví, jaká gesta ukazují a jaké symboly si zvolí.
Takže válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. To je Orwell. Nikoli Ortel. Člověk nikdy neví, jak to kupříkladu starostka Měděnce bude vykládat.
