Ondřej Mrázek: Fašismus v Praze
Hákové kříže, čísla 14 a 88 symbolizující iniciály Adolfa Hitlera, vyhrožování smrtí všem s odlišným názorem a fasády kaváren postříkané červenou barvou. Přesně tak to vypadalo v Německu ve 30. letech.
Fašisté v Praze i dalších městech o sobě dávají vědět. Neumějí česky, jejich fanatické výlevy jsou plné gramatických chyb, ale dávají najevo, že za své češství, zfanatizované neonacistickou ideologií, jsou ochotni – ne položit vlastní život – ale povraždit všechny, kdo s nimi nesouhlasí.
Obětí hnusných výhrůžek se stalo nejdříve sociální a kulturní centrum Klinika, kde se organizovala pomoc uprchlíkům, později byl v parku při běhání přepaden a pobodán muž z pražských Vršovic, který se na pomoci uprchlíkům podílel. Nejnověji se hanlivé nápisy a rudé fleky na zdi objevily na fasádách sítě kaváren MamaCofee a dalších podniků založených na porozumění a toleranci.
Důvod? Dávají najevo, že jsou proti nenávisti, tedy hatefree. Jestliže je skutečnost, že se někdo otevřeně vyhraňuje proti nenávisti, rasismu a nacismu, sama o sobě důvodem, že je mu vyhrožováno smrtí nebo likvidací, je něco úplně špatně. Ve společnosti, kde je nenávist vůči cizímu a neznámému považovaná za normální, prospěšnou věc, zatímco odpor proti nenávisti za úchylku a záminku k výhrůžkám a útokům, vládnou podobné principy jako ty, které vedly k nástupu Hitlera k moci, genocidě Židů a Romů a rozpoutání druhé světové války.
Nápisy na fasádách židovských obchodů byly předzvěstí pogromů a koncentráků. Mezi jedním a druhým bylo jen pár dní.
Nejhorší je, že k fanatickým výtržníkům, kteří si léčí osobní komplexy čmáráním fašistických hesel po zdech, přibývají každý den stovky a tisíce lidí, pro které je hákový kříž menším důvodem k obavám, než fámy o uprchlících. Takoví docela obyčejní, slušní lidé, kteří by tiše a se zadostiučiněním přihlíželi jakýmkoli pogromům a nacistickému násilí, naopak by ho podporovali nebo si ho aspoň natáčeli na mobilní telefony a pyšně šířili po sociálních sítích.
Znám hodně lidí, kteří xenofobním náladám podlehli, zkrátka proto, aby měli pokoj a splynuli s davem. Všichni Zemanové, Konvičkové, Brichtové a jim podobní podněcovači k agresivitě a fašismu by si měli uvědomit, že si zahrávají s temnou silou, nekontrolovatelným tekutým zlem, které, jakmile se jednou spustí, nedá se zastavit. Je to zlo, které dříve nebo později semele všechny.
Je nejvyšší čas se sílícímu neonacismu rázně postavit, dát holohlavým fanatikům jasně najevo, že to, co dělají, není hrdinství, ale projev té nejtrapnější zbabělosti.
Malovat hákové kříže po stěnách 71 let po pádu hitlerovského režimu není odvážné, ale zabedněné a hloupé. Mluvit a vykřikovat o semletí nějakého národa na masokostní moučku, transportu a deportacích nebo vyhrožovat někomu kvůli jeho názorům smrtí je nejen projevem idiotismu, ale i zločinem proti lidskosti. Až se začneme na ulicích navzájem fyzicky napadat a vypalovat obchody cizinců, bude pozdě. Nic nepůjde vrátit. Měli bychom se proto hodně rychle vzpamatovat. Dokud je čas.
Článek vyšel na blogu Idnes.cz, publikujeme jej s laskavým svolením autora.
