Ombudsman Křeček kritizuje Válkovou za připravenou Strategii romské integrace na příštích 10 let. Zřejmě strategii nečetl, přesně kritizované body jsme prosadili, reagují zástupci neziskovek

Chystaná Strategie romské integrace na roky 2021 až 2030 je podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka nerealizovatelný dokument. Schvalovat jej má vláda, ombudsman k němu uplatnil připomínky. Křeček to dnes uvedl na webu veřejného ochránce práv. Strategii romské integrace na příštích 10 let vládě předkládá zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. Ta by se ke kritice měla vyjádřit příští týden.

Ombudsman vytýká zadavatelům, že ani po činnosti mnoha neziskových organizací, vládních výborů a agentur nejsou k dispozici data pro posouzení.

Podle spoluautorů strategie z řad neziskových organizací právě toto byla při vytváření strategie romské integrace na příštích 10 let zásadní podmínka neziskových organizací, aby se konečně začala sbírat data a bylo jasné, komu opravdu peníze určené na integraci pomáhají. “Chceme, aby operační programy vykazovaly data o tom, kolik peněz, na jaké účely a s jakým dopadem bylo vynakládáno na Romy,” řekl již dříve Jan Husák, bývalý místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Podobně se již dříve vyjádřila zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, podle které může být během současného připomínkováni sporným bodem pro ministerstva tzv. bod VIIIa článku 4, dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Českou republikou. Tento bod by měl zajistit, že podpora v následujících deseti letech bude opravdu cílená na Romy a bude možné přesně zjistit, k jakým posunům u Romů došlo, bude možné zjistit, kolika Romů se pomoc týkala a jaké konkrétní finanční prostředky pomoc stála.

S tím souhlasí i Nikola Taragoš, ředitel neziskové organizace Romodrom. “Pan ombudsman zřejmě připravovanou strategii nečetl. Právě neziskové organizace trvaly na tom, aby se data sbírala, a spíše ze strany ministerstev a úředníků slyšely připomínky, že to nebude možné. Nakonec se ale sběr dat do verze, která šla k připomínkování, podařilo prosadit,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Nikola Taragoš, který se vedle dalších téměř 60 odborníků na přípravě strategie podílel.

“Zdá se, že to je taková kritika pro kritiku, snaha zaujmout média, ale přesně tyto dva body, které Křeček zmiňuje, neziskové organizace prosazovaly a doufáme, že nám je ministerstva nějak výrazně neupraví,” dodal Taragoš.

Taragoš se společně s dalším členem Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Čeňkem Růžičkou shoduje, že strategie vznikala za unikátní spolupráce Romů, neziskových organizací a úředníků. “Osobně si myslím, že hlavní práci a hlavní tah na branku měli Romové,” uvedl v nedávné debatě Čeněk Růžička.

Ostatně to je další výtka veřejného ochránce práv, který uvádí, že při výčtu “strategických cílů” zcela chybí důraz na potřebnou spoluúčast Romů na řešení problémů.

“Tady se pan Křeček znova trochu vlamuje do otevřených dveří, protože to byla další strategická připomínka neziskových organizací, že je nutné, aby se na integraci podíleli samotní Romové. Ostatně hned první strategický cíl je nazván: Emancipace, podpora rovnosti, začleňování a participace,” uvedl pro server Romea.cz Taragoš.

Křeček ve své krátké tiskové zprávě připustil, že v ČR existuje diskriminace Romů, což v minulosti několikrát popřel.

“Nepopírám diskriminační jednání, ani lidí, ani úřadů, ani politiků. Máme za sebou 20 let 21. století a stále jsme se neposunuli z místa. Už nám vyrostla další generace Romů, ale strategie stále hovoří v těch samých pojmech, aniž by sama dokázala otevřeně pojmenovat věci, jak jsou. Bez toho, že si budeme něco nalhávat, nikam se neposuneme,” uvedl Křeček.

Podle Nikoly Taragoše je právě jedním z úkolů pro veřejného ochránce práv v nové strategii monitoring podnětů s námitkou diskriminace z důvodu romského původu. “Všichni slyšeli výroky pana Křečka o tom, jak diskriminace Romů neexistuje. Jsme rádi, že konečně tuto diskriminaci přestal popírat a věříme, že bude svědomitě plnit úkoly, které jsou mu ve strategii dány,” dodal Taragoš.

Podle ředitele zastřešující organizace RomanoNet Michala Mika je však při implementaci klíčová politická vůle jednotlivých aktérů.

“Souhlasím s tvrzením pana ombudsmana, ano, strategie romské integrace je v podstatě množinou úkolů o několika neznámých, která při implementaci hlavně selhává na politické vůli jak na národní, regionální, tak místní úrovni. Je velice jednoduché osočovat a demonizovat občanskou společnost pro nefunkčnost inkluzivní politiky tohoto státu, ale občanská společnost nemá rozhodující moc ve svých rukou, je pouze nástrojem na hašení “velkých požárů”, jak se již několikrát za minulých 20 let ukázalo,” uvedl pro Romea.cz Michal Miko.

Miko vyjádřil také zvědavost, jak bude sám veřejný ochránce plnit úkoly jemu zadané ve strategii.

“Pan ombudsman je svým vzděláním právník a zastává odpovědnost úřadu, jehož cílem je ochrana lidských práv. Zajímalo by mě spíš, jak se tento úřad staví reálně k úkolům, které mu byly vládou a úřadem vlády pro nové období 2021–2030 stanoveny. Předpokládám, že pan ombudsman bude po celé období svého mandátu tato opatření obstruhovat,” dodal Michal Miko a připomněl veřejnému ochránci práv hlavní úkoly jeho úřadu: “Chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné. Provádí také preventivní systematické návštěvy míst, kde mohou být lidé omezováni na svobodě, a usiluje o respektování jejich základních práv. Ochránce rovněž přispívá k prosazování práva na rovné zacházení a ochraně před diskriminací. Systematicky se také zabývá problematikou práv lidí se zdravotním postižením a jejich naplňováním.”

“Pokud ale nechápe váhu svého úřadu, měl by odstoupit ze své funkce,” uvedl na závěr rezolutně Michal Miko.

Strategie romské integrace na roky 2021–2030 navazuje na Strategii romské integrace do roku 2020, kterou schválila vláda 23. února 2015. Pracovali na ní ve spolupráci s kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské menšiny neziskové organizace či zástupci jednotlivých ministerstev. I nový dokument bude schvalovat vláda.

DOKUMENT