Sociální byty a zákon proti nelegálním stavbám. Tak chtějí na Slovensku řešit rozrůstání osad
Na tři sta tisíc lidí v romských osadách na Slovensku žije na nelegálně
zabrané půdě. Osady se rozrůstají a nelegálních záborů přibývá. Opozice navrhuje
zákon, který by tomu měl bránit. Zabývá se tím novinář Luboš Palata, jehož
článek zveřejnil server Finmag.cz.
Na Slovensku se dějí věci, které si nelze v českém kontextu vůbec představit.
Jednou z největších odlišností je stav romské menšiny. Česká republika, přes
velké problémy, které i v Česku existují, má podle mezinárodních srovnání
nejlepší úroveň vzdělanosti, bydlení i nejvyšší procento Romů se stálým
zaměstnáním, Slovensko je na opačném konci žebříčků spolu se zeměmi jihovýchodní
Evropy, jako je Rumunsko či Bulharsko. Jako by někde poblíž řeky Moravy
probíhala ve vztahu k Romům kulturní a sociální dělicí čára mezi západní a
východní Evropou.
Jedním z projevů tohoto „jiného světa“ je svět romských osad, jak se poněkud
jemně nazývají romská ghetta, Ve své většině mají podobu slumů třetího světa, se
vším, co si pod tím umíme představit. Jediný zásadní rozdíl mezi slovenskými
slumy a příslušnými částmi Bombaje je v tom, že zatímco v jedné z indických
metropolí v nich žije několik milionů lidí, v případě Slovenska se počet Romů v
jednotlivých osadách pohybuje v řádu maximálně tisíců lidí.
V osadách podle různých odhadů žije na tři sta tisíc z asi půl milionu
slovenských Romů. To, co je opravdu středoevropským unikátem, je skutečnost, že
drtivá většina romských osad je postavena zcela nelegálně a půda, kde si Romové
postavili svoje chatrče a primitivní domky, jim nepatří…
Co na první pohled vidět není, je přibližně tři sta tisíc lidí žijících na
nelegálně zabrané, dnes už většinou soukromé půdě, v osadách, které ani v
nejmenším nesplňují hygienické, stavební, či požárně bezpečnostní normy.
Za posledních dvacet let se na Slovensku problém prakticky neřešil, program
výstavby sociálních bytů pro lidi z romských osad přinesl za posledních patnáct
let pouhé asi dva tisíce bytů – to ovšem zdaleka nevykrývá populační nárůst
Romů: počet lidí žijících v romských ghettech se za tu dobu zvýšil a rozsah
nelegálně obsazené půdy zvětšil.
Slovenští politici to chtějí mj. řešit i pomocí výstavby sociálních bytů z
peněz Evropské unie a zákonem, který by majiteli nelegálně zabraného pozemku
umožnil u nově stavěných staveb (po platnosti zákona) do třiceti dnů od zjištění
nelegální stavební aktivity objekt zbourat na náklady nelegálního stavitele.
