Reportéři ČT: Etnicita pachatelů se v civilizované zemi nezveřejňuje
Pořad veřejnoprávní televize
Reportéři ČT se tentokrát zabýval i tím, zda je správně zveřejňovat etnicitu
pachatelů přečinů, a konkrétně článkem Prostějovského Večerníku, který je podle
Syndikátu novinářů neeticky pojatý. V pořadu hovoří i členové recesistické
iniciativy Čechy v ČR nechceme o důvodech, proč se svým svérázným humorem začali
právě nyní. Na téma se zblízka podíval David Vondráček.
Čechy v ČR nechceme
Humorem proti xenofobii a rasismu: v době protiromských protestů tak v létě
vyrazil Prahou pochod hlásající "Čechy v ČR nechceme!". Pro jeho iniciátora
Karla Roztočila představovala poslední kapku vlna rasistických reakcí a výhrůžek
fyzickou likvidací po narození prvních českých paterčat. Parodický název
iniciativy ukazuje v jiném světle neonacistická hesla, která už mnohde
zdomácněla. Protirasistické organizace se domnívají, že za posledních pět let se
soužití většiny s romskou minoritou zhoršilo natolik, že bez celospolečenské
diskuse o řešení začne ČR připomínat válečnou zónu. Iniciativy mimo jiné
upozorňují na roli médií, která podle Roztočila přilévají olej do ohně
zveličováním tzv. romské kriminality.
Prostějovský Večerník
Reportéři ČT si za příklad vzali přinejmenším pozoruhodné srpnové vydání
Prostějovského večerníku, jehož titulní strana hlásá, že "Cikánské útoky se
množí", a v textu je možné se dočíst o "vrozeném násilí romských spoluobčanů".
Aby článek získal patřičné dramatičnosti, doplnil jej autor ilustrační agenturní
fotografií mladíka kopajícího do dveří automobilu, bez ohledu na skutečnost, že
fotografie pochází z Číny i její aktéři jsou Číňané. O tomto případu
jako první informoval server Romea.cz.
Redaktor a autor článku Michal Kadlec je, jak potvrdil i pro Reportéry ČT, o
"vrozeném násilí romských spoluobčanů" přesvědčen, mimo jiné i z historického
hlediska.
Právnička Českého helsinského výboru Michaela Tejnorová se domnívá, že nejde o
trestný čin. "Z pohledu trestního práva bychom v článku museli spatřovat výzvu k
nějakému násilí, protože máme trestný čin podněcování k násilí, buď vůči
jednotlivci, nebo vůči skupině osob právě na základě nějakého znaku…," uvedla na
vysvětlenou. Jde tedy pouze o etický problém.
Článkem, který Prostějovský večerník nazval „Cikánské útoky se množí!“, se
zabývalo i grémium Syndikátu novinářů ČR. To se usneslo, že je na několika
místech v rozporu s Etickým kodexem Syndikátu novinářů, i v rozporu se zákonem.
"Důkazem jsou v článku použité obraty jako ,vrozené násilí romských spoluobčanů´
a také připojená fotografie, kde byla zaměněna hlava čínského fotbalového
fanouška za obličej Roma. Takový postup je nutno označit za vědomou a záměrnou
manipulaci, jejíž dopad je o to závažnější, že obrazový doprovod článku
nepracuje s fakty a podněcuje negativní emoce," napsali v prohlášení předseda
Syndikátu novinářů Adam Černý a předsedkyně etické komise Barbora Osvaldová.
Syndikát se narozdíl od právničky ČHV domnívá, že uvedený článek v
Prostějovském večerníku je v rozporu s ustanoveními trestního zákona (konkrétně
paragrafy 355 a 356), které postihují hanobení národa a rasy a podněcování
nenávisti vůči skupině osob.
Etnicita se neuvádí
Podle novinářky Terezy Šimůnkové, která dlouhou dobu pracovala v německých
médiích, by u sousedů nikoho ani nenapadlo uvádět u podezření na přestupek či
trestný čin etnickou příslušnost. "Myslím, že tam průřezem společností vnímají
lidé sebe a svoje vztahy k ostatním na úplně jiné úrovni než tady," dodává. Za
nepřijatelné se něco podobného považuje i ve Francii.
Šéfredaktor MF Dnes Robert Časenský zprostředkoval část etického kodexu jeho
novin, podle kterého se "vyhýbají jakýmkoliv předsudkům a pejorativním výrazům v
souvislosti s národností, rasou." Připouští ale, že mohlo v této věci dojít i k
chybám proti kodexu. "Ostatně to se prostě v novinách stává, že občas uděláte
nějakou chybu a nejen v tomto," dodává postřeh z praxe.
I šéfredaktor Blesku zmiňuje, že v rámci jeho periodika nelze zacházet do
detailů s národností, ovšem jde zjevně o pravidlo benevolentnější než v případě
MF Dnes. "Samozřejmě v momentě, kdy se to stane v nějaké oblasti, kde je daná
etnická skupina rozšířená, nevidím důvod, proč bychom to neuvedli," tvrdí.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková: "Náš názor je tady
jednoznačný: Neuvádět etnicitu v okamžiku, kdy tam nemá co dělat. To znamená
pouze v okamžiku, kdy jde o nějaký rasový motiv."
Jedním z mála periodik, která nikdy u kriminality českých občanů neuvádí
etnicitu, je časopis Respekt. Drží se striktně západních standardů, že o
etnicitě vlastních občanů se píše pouze v článcích, kde jde o trestněprávní
rasistický kontext. Jeho šéfredaktor Erik Tabery vnímá sílu médií v tomto ohledu
jako drtivou. "Když ze sta případů kriminality vezmete dva a zmíníte etnicitu,
působí to rázem mnohem drtivěji než zbývajících 98 případů," tvrdí Tabery a
dodává, že podle něj tento aspekt v lepším případě podceňují. Zdůrazňuje ale
také, že si zvykla česká média, a to zejména internetová vydání, že napsat
naprosto cokoli proti Romům rázem vystřeluje návštěvnost mnohem výš. "Takže se
jim vlastně vyplácí hrát na tuhle notu," míní šéfredaktor Respektu.
ČT v pořadu použila
záběry ROMEA TV z Rumburku, kde účastníci protiromské demonstrace vykřikují
rasistická hesla. Redaktor Romea.cz předával
autorovi pořadu kontakty na některé účastníky.
