Olga Richterová, Deník referendum: Církve, sociálně vyloučení a budoucí ghetto v Malešicích?
Na konci září (26. 9. 2013) se na Evangelické teologické fakultě v Praze
konala diskuse k aktuálnímu tématu pochodů nenávisti (vůči Romům) a k roli
církví v pomoci sociálně vylučovaným. Nesla název: Jak mohou církve pomoci
sociálně vyloučeným? Překvapilo mne, že se téma týká i obcí, kde zatím žádné
zjevné nepokoje nepanují – třeba i mé domovské Prahy 10.
Předem je třeba zdůraznit, že já sama jsem se diskuse bohužel nemohla aktivně
zúčastnit, ale je k dispozici
(ne zcela úplný) záznam. Doporučuju.
Různost perspektiv
Za obzvlášť cenné považuju, že nám všem hlavní organizátor Mikuláš Vymětal
(farář ČCE a člen iniciativy Nenávist není řešení) nabídl rozdílné pohledy na
celou problematiku.
Diskuse přibližuje jak perspektivu
Agentury pro sociální začleňování,
tak pohled romské terénní sociální pracovnice Růženy Ďorďové, která bez patosu
popisuje traumata, jež si z demonstrací odnášejí romské děti schované doma ve
skříních, či vhled německého novináře Marcuse Papeho.
Proč se to týká i každé obce, která prodává svůj nemovitý majetek?
Na aktuálnost celé věci pak poukázala přítomná zastupitelka Kateřina Jechová z
Prahy 2, která sice zdůraznila, že její MČ není vyloučená lokalita, ale
upozornila, že „co není, může být”.
Jasně mi tak připomněla, že se toto téma týká i mé obce – například obrovský
Penzion Malešice, v němž aktuálně Praha 10 buduje právě sociální byty, má
potenciál vytvořit stigmatizující místo bydliště přispívající k procesu
sociálního vytěsňování jeho obyvatel (a to nehledě na neprůhledné financování
obrovského stavebního projektu a jeho sepětí s podezřelými aukcemi viladomů).
