Michal Schuster o koncentračním táboře v Hodníně u Kunštátu: docházelo k bití a krutému týrání

Historik Institutu Terezínské iniciativy Michal Schuster v rozhovoru pro server idnes.cz popisoval fungování bývalého koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu. Vzhledem k výrokům Tomia Okamury a Miroslava Roznera se Schuster domnívá, že veřejnost se s tématem romského holocaustu nedokáže srovnat. 

„Pro Čechy je jednodušší říct, že Romové byli oběťmi Němců, než zkusit přemýšlet nad tím, že se možná i naši předkové podíleli na perzekuci,“ uvedl v rozhovoru pro server idnes historik Michal Schuster.

Na otázku, zda byl tábor v Hodoníně u Kunštátu pseudokoncentrák Schuster odpověděl, že dle podmínek v táborech, kde lidé žili v ukrutných hygienických, stravovacích a celkově životních podmínkách, byly tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu určeny ke koncentraci cikánů a cikánských míšenců, odkud pak byli přesouvány do dalších míst, kde byli likvidovány. 

“Docházelo k bití a krutému týrání. Mužstvo bylo ozbrojené. Zbraně byly v několika případech použity, protože se tam uskutečnilo asi sto pokusů o útěk, polovina nebyla úspěšná,” popisoval život v koncentračním táboře v Hodoníně u Kunštátu Schuster. 

“Dokáže si někdo z nás představit, jak to tam vypadalo? Každý den vidíte kolem sebe umírat lidi, vidíte tam ležet nemocné, dohola ostříhané ženy, děti, kterým visí kůže na kostech, brečí a volají maminku, která mezitím umřela na tyfus. Všechna slova, která používáme, jsou nedostatečná. Lidé, kteří mi o tom vyprávěli, se z těch zážitků nikdy nedokázali vzpamatovat,” pokračoval v rozhovoru pro server idnes.cz Schuster. 

Podle něj nešlo vytvořit koncentrační tábory ze dne na den. Předcházelo tomu vyloučení ze společnosti, nucené usazování nebo vytvoření seznamu rodin. Izolace v táborech a transporty měli zjednodušit likvidaci lidí bez zbytečných očí veřejnosti. 

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.