Česká televize: Sociální sítě jsou před pochodem v Duchcově na nohou
Pravicoví extremisté na Facebooku v minulých dnech ožili: rychle se tu totiž
šíří zpráva, podle které byl na sídlišti Krásné Březno v Ústí nad Labem napaden
Romem a zbit jistý šestnáctiletý mladík. Případ existuje, policie však k němu
zatím nepodává žádné informace. Přesto jsou si mnozí diskutující na síti jisti,
jak proběhl. A používají ho jako ukázku, proč vytáhnout na Romy. Právě internet
se stal hlavním místem extremistické propagandy a před zítřejším pochodem
neonacistů v Duchcově jsou sociální sítě v pozoru.
Informuje o tom Česká televize – ČT 24. Případ napadení šestnáctiletého
mladíka
rozebíral i server Romea.cz.
Za necelý den se k fotografii šestnáctiletého Davida S. na Facebooku vyjádřilo
skoro tisíc lidí a sdílelo ji přes 8,5 tisíce. V dalších 24 hodinách se počet
sdílení vyšplhal na 10,5 tisíce. Na český internet jsou to málokdy vídaná čísla.
Třeba Jaromír Jágr, který má na Facebooku téměř 200 tisíc přátel a pravidelně se
mu daří zaujmout publikum, má u těch nejoblíbenějších příspěvků okolo 2,5 tisíce
sdílení. Většinou se ale pohybuje v desítkách nebo stovkách. Karel Schwarzenberg,
král sociálních sítí v předvolebním období, se dostal u těch nejvýraznějších
příspěvků na výsledné počty okolo dvou tisíc.
Rychlost a dosah šíření podobných nálad je problém pro starostku Duchcova Jitku
Bártovou (nezávislá). Celé město se připravuje na neonacistický pochod, který je
ohlášený na sobotu. Jeden podobný už má obec za sebou, a i když proběhl
relativně klidně, bylo to hlavně díky přípravě na něj, hlídkujícím těžkooděncům
a připravenému speciálnímu týmu policie.
Informace o pochodu v Duchcově a pozvání na účast se na internetu už napoprvé
rychle šířily. Podpořil je hojně sdílený případ napadení manželského páru Romy a
fámy, které další příběhy překrucovaly ke spokojenosti extrémně-pravicových
skupin. "Ač jsem o sociálních sítích hodně slyšela, přesto mě na duchcovském
případu síla šíření zpráv překvapila," říká pro portál ČT24 starostka Bártová.
Večery a noci teď tráví na diskusních fórech u vlastního profilu a na
neoficiálních duchcovských stránkách a snaží se vysvětlovat a vyvracet fámy.
"Několikrát jsem byla svědkem, že se smazaný příspěvek šířil dál," dodává.
Se sociálními sítěmi přicházejí nové fenomény, kterým se stále častěji věnuje
i policie. Prostor tu totiž dostávají útočníci, jejichž jediným cílem je
rozšířit provokativní nebo hanlivé příspěvky a získat tak emocionální odezvu od
ostatních. Takové jednání už má místo i v policejní hantýrce jako tzv. trolling
(podle narušování běhu diskusí lidmi označovanými anglicky za trolly).
"Pachatele uspokojuje, že jsou iniciátory pobouření. Anonymita tu hraje roli,
stejně jako fakt, že sociální síť napomáhá rozšiřování, protože to přeberou od
osoby známé," vysvětluje pro portál ČT24 vedoucí oddělení informační kriminality
Policejního prezidia Karel Kuchařík.
Prohlášení krajně pravicového ražení jsou trestným činem a můžou tak naplnit
skutkovou podstatu i na internetu. Dohledat pachatele ale bývá náročnější.
"Naprostá většina nezákonných neonacistických obsahů je hostována na serverech v
USA, případně v některých dalších zemích. České orgány činné v trestním řízení
mají velmi omezené pole působnosti při postihu jejich autorů. Tamní úřady jim
neposkytují potřebná data," vysvětluje pro web ČT24 pracovník ministerstva
vnitra orientující se na extremismus. A dodává, že internet se stal hlavním
médiem extremistické propagandy. Je totiž ideálním místem k radikalizaci i
rekrutování. Obavy panují zejména ze seberadikalizace takzvaných "osamělých
vlků".
"Internet je zahlcený štvavými neonacistickými obsahy v češtině, určenými
českému publiku. Často jde o nezákonné texty. Jejich cílem je veřejnost
mobilizovat ve jménu rasistických a xenofobních dogmat. Rozbor kauz odsouzených
neonacistů dokládá, že právě texty na neonacistických webech jim posloužily jako
inspirace, že příběhy, které si na nich přečetli, se snažili napodobovat,"
dodává zmíněný pracovník rezortu vnitra.
Virtuální názory se snadno můžou přelít i do reality. Nejznámější je případ
chlapce z Břeclavi, kterého měli bezdůvodně napadnout Romové, on po útoku
skončil v nemocnici a přišel o ledvinu. Až po demonstracích a slovních útocích
na Romy vyšlo najevo, že chlapec spadl sám na schodišti panelového domu, kde
bydlí, a příběh s Romy si vymyslel.
Jednoduchost, jak se na internetu vyjádřit a přihlásit se k akci na sociálních
sítích, ale neznamená, že skupina lidí nakonec takovou sílu skutečně bude mít.
Právě k účasti na demonstraci v Duchcově, která proběhla před třemi týdny, se
přihlásilo okolo sedmi tisíc lidí. Nakonec se jich sešlo zhruba tisíc.
