Odborník na extremismus Miroslav Mareš: Nenávistné komentáře píší lidé napříč společností, autory není těžké dohledat
Soudy v poslední době vynesly hned několik rozsudků nad autory nenávistných komentářů. Mohou tím změnit chování lidí na sociálních sítích? Na serveru Seznam Zprávy.cz na toto téma reagoval politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš.
Případů z poslední doby je hned několik. Ve čtvrtek teplický soud uložil podmínku muži za nenávistné komentáře o plynových komorách pod fotkou prvňáčků. Nedávno také padla podmínka pro ženu, která schvalovala teroristický útok na mešity na Novém Zélandu. S nenávistnými komentáři na svém Facebooku má problém i hnutí SPD. Jaký vzkaz vyslaly soudy udělením podmíněných trestů veřejnosti?
Mareš so domnívá, že počet těch případů a jejich medializace mohou vyslat signál, že kyberprostor není aréna, kde neplatí právo, ale je to prostor, kde jsou vymáhány i stávající platné české zákony, které takové jevy, jako je nenávist vůči osobám jiné barvy pleti, jiných národností nebo schvalování teroristů, zapovídají.
Medializace těchto případů může podle něj mít ten dopad, že si lidé budou dávat více pozor. “Na straně druhé si nemyslím, že se tomu podaří zamezit úplně, protože některé ty komentáře jsou psány třeba pod vlivem alkoholu, nějakého momentálního rozrušení a ten člověk ne vždy uvažuje rozumně o tom, co tam napíše.”
Jací lidé takové komentáře píší nelze moc zobecňovat. “Když se podíváme na různé případy z minula, ať se to týkalo třeba komentářů ke zpěváku Radku Bangovi nebo teď k obrázku těch malých dětí, i další případy, tak jsou to velmi rozdílní lidé, nejen věkově, jsou tam ženy, muži, jsou to lidé s různým vzděláním, takže si myslím, že to rozhodně nelze nějakým způsobem ujednotit. Nelze říci, že existuje jednotná kategorie pachatelů těchto trestných činů. Samozřejmě teď, když se bavíme o tom včerejším případu rozhodnutí v Teplicích, tam to bylo ještě specifické, že to bylo propojeno s propagací nacismu, ale rozhodně to není tak, že by každý takovýto pachatel musel být nějaký neonacista.”
Jsou lidé, kteří píší nenávistné komentáře, schopni své činy realizovat i ve skutečném světě? Na to se dle Mareše také nedá úplně jednoznačně odpovědět, protože k tomu nejsou přesné výzkumy. Zatím se nedá potvrdit, že by ten, kdo napíše něco urážlivého, nenávistného a násilného na internet, to musel provést i ve skutečnosti. Takové případy jsou, kdy se to propojilo, kdy třeba se takhle nenávistně na sítích projevoval i známý český terorista pan Jaromír Balda, který pak byl odsouzen za útok na železnice. Nedá se to zase zevšeobecnit, ale “řada případů ze světa svědčí o tom, že lidé, kteří byli aktivní na sociálních sítích, projevovali se nenávistně, tak pak násilí spáchali. Nicméně je to pouze menšina těch, co se takto na sítích projevují.
Problémy s nenávistnými komentáři má také hnutí SPD. Kdo by tedy za tyto příspěvky měl nést odpovědnost? Mareš na to říká, že pokud to je v diskusi pod profilem někoho, kdo ten profil spravuje, tak by po upozornění minimálně měl ty příspěvky mazat. A jinak samozřejmě za to také zodpovídá provozovatel, kdyby tam skutečně byly nějaké výrazné výzvy třeba k terorismu a k dalším věcem.
A jak nenávistné komentáře co nejvíce omezit, jak od toho lidi odradit?
Cesta k tomu vidí mareš spíš v prostředí mimo internet, a to budováním společnost, kde nebudou problémy, které pak generují nenávistné komentáře. “To znamená, že se jednak sníží nenávist ve společnosti a společnost se bude vyvíjet pozitivním směrem. Ona je to fráze, ale to je ta nejlepší cesta, jak zamezit tomu, aby se projevovaly nenávistné komentáře, když lidé nebudou nenávistní. Ale to je samozřejmě ideální stav.”
