Nová studie ukazuje, že Sinti a Romové i nadále čelí nerovnosti v německém vzdělávacím systému

Němečtí politici a asociace požadují důkladnější kontrolu podpůrných opatření tamního vzdělávacího systému. Informuje o tom německá odnož mediální sítě EURACTIV. Sdružení RomnoKher zveřejnilo na konci února zprávu, která po deseti letech od prvního průzkumu vzdělávacích zkušeností německé populace Sintů a Romů přinesla aktuální data.

Na základě 614 rozhovorů se Sinti a Romy po celém Německu se ukazuje, že tyto skupiny jsou ve vzdělávacím systému země stále znevýhodněny, i když oproti studii z roku 2011 došlo k jistému posunu. Ten se projevil především u docházky na základních školách. Před deseti lety bylo mezi německými Romy ve věku povinné školní docházky 13% těch, kteří do školy nechodili. Současná data ukazují, že povinnou docházku dokončí v podstatě všichni.

Pokud jde o vyšší stupně vzdělání, opustila podle průzkumu třetina respondentů střední školu bez maturitního vysvědčení. Další třetina Romů vyjde pouze z tzv. Hauptschule, což je obdoba druhého stupně základní školy. Absolvent tohoto typu vzdělání má “ve skutečnosti velmi malou šanci na dokončení kvalifikovaného odborného vzdělávacího programu,“ uvedl při prezentaci výsledků studie sociolog Albert Scherr.

Pozitivní trend ale studie potvrdila ve věkové kategorii 18 až 25 let. Podle jejích výsledků až 85% studujících na vysoké škole toto studium i dokončí. Oproti zbylé německé populaci je to ale stále méně – u nich je to podle studie až 93%.

Většina respondentů (v průměru 63% ve všech věkových kategoriích) také uvedla, že ve škole byli vystaveni šikaně kvůli svému původu. Více než 50% z nich zažili ve škole dokonce šikanu ve formě násilí a čtvrtina měla zkušenost se šikanou ze strany učitele nebo jiného zaměstnance školy.

Europoslanec Romeo Franz (Zelení/EFA), který je zároveň prvním německým Sintem zvoleným do Evropského parlamentu, popsal výsledky studie jako „otřesné“. Statistiky jsou podle něj „vizualizací toho, jak lidé tolik let po holocaustu stále trpí“..

Navzdory tomu, že už v roce 2011 požadovala Evropská komise prosazení opatření, která by řešila specifické potřeby komunit Sintů a Romů v Německu, a loni Evropská komise přijala Strategický rámec EU pro Romy prosazující podporu rovného přístupu Romů v klíčových oblastech, jako je třeba vzdělávání či přístup ke službám a bydlení, odmítá německá vláda tato opatření zavést. Podle ní totiž naopak zásadě rovného zacházení odporují.

Romeo Franz s tímto výkladem nesouhlasí. „Politici, kteří tvrdí, že to porušuje rovné zacházení, by se měli ve skutečnosti zamyslet nad tím, jak bylo za posledních 60, 70 let rovné zacházení porušování právě sociálním vyloučením a diskriminací. Nerozumím tomuto argumentu,“ reagoval Franz pro EURACTIV.

Někteří němečtí politici ale tato opatření podporují. Helge Lindh, členka Spolkového sněmu a zpravodajka za parlamentní skupinu SPD proti anticiganismu, považuje diskriminaci proti této menšině za hlavní problém. “Sinti a Romové zažívají zcela specifickou formu diskriminace na všech úrovních společnosti. Tyto praktiky musíme neúnavně eliminovat. V tomto ohledu podporuji takzvané ´explicitní, ale ne výlučné cílení´ těchto opatření,“ uvedla Helge Lindh pro EURACTIV. A dodala, že zavedení takto zaměřených opatření nespočívá v nahodilých individuálních pravidlech pro Romy a Sinty, ale naopak v systematickém plánu boje proti anticiganismu.

Vedoucí studie Daniel Strauß dospěl k podobnému názoru. “Obecná podpůrná opatření, na která němečtí politici stále poukazují, se zde koneckonců ukázala jako nedostatečná,” zdůraznil Strauß při prezentaci výsledků studie na konci února.