Ministři zamířili do vyloučených lokalit v Karviné, Marksová byla i v Chomutově
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navštívila společně s
ministrem vnitra Milanem Chovancem Moravskoslezský kraj. Konkrétně si
prohlédli sociálně vyloučené lokality v Karviné.
Ministryně již dříve hovořila o tom, jak řešit situaci problémových lokalit
nejen v Karviné, ale i na jiných místech České republiky. Bude usilovat o
navýšení počtu terénních sociálních pracovníků, kteří podpoří prevenci
sociálních nepokojů a udržení sociálního smíru ve společnosti.
„Boj s chudobou a sociálním vyloučením patří mezi mé priority, zavázali jsme
se k tomu i v koaliční smlouvě. Pomoci by měly i zákony, které MPSV ve
spolupráci s ostatními resorty připravuje, například zákon o sociálním bydlení
či novela zákona o hmotné nouzi, která zamezí zneužívání dávek na bydlení ,“
uvedla Michaela Marksová.
Milan Chovanec ujistil místní politiky i ostatní občany, že vláda myslí boj s
problémovými lokalitami a na ně navazujícími problémy vážně. „Ostravsko
problémem sociálně vyloučených lokalit velmi trpí. Je však nutné si přiznat, že
tímto jevem trpí téměř všechny kraje. Za sebe i za vládu proto říkám, že
usilovně pracujeme na řešeních, která by regionům pomohla situaci pozitivně
řešit. Tuto tematiku je však potřeba řešit napříč resorty, na příkaz premiéra už
proto vznikla meziresortní pracovní skupina a já doufám, že tak budeme moci brzy
přejít od slov k viditelným činům,“ řekl mj. v Ostravě Milan Chovanec. Stát
podle ministra nebude vyhazovat peníze na tzv. pseudoubytovny a podnikatele,
kteří kšeftují s lidskou bídou, ale finanční prostředky místo toho investuje do
slušného sociálního bydlení.
Ministr vnitra také připustil, že existence vyloučených lokalit na sebe
navazuje další negativní jevy, jako je drogová a drobná kriminalita. „Jasně
vysílám výrobcům drog signál, že s nimi budeme bojovat. Během několika málo
týdnů už budeme moci ukázat výsledky zostřeného boje s drogovou kriminalitou,“
dodal ministr vnitra.
VIDEO
Marksová Tominová slíbila v Chomutově podporu sociálních programů
Ministryně už ve čtvrtek navštívila Chomutov, i tam si prohlédla problémové
sídliště a sociálně vyloučené lokality. Na jednání s vedením chomutovské radnice
slíbila změny zákonů a podporu sociálních programů. Chomutov je podle ní
příkladem, jak má správně fungovat práce se sociálně vyloučenými obyvateli.
"Je tady maximum preventivních činností, aby tady neeskalovaly negativní
jevy," řekla ministryně po návštěvě některých lokalit, kde žije větší množství
sociálně slabých a sociálního centra Kamínek. Centrum poskytuje široké spektrum
podpůrných služeb dětem, mládeži i celým rodinám. "Za tím je těžká každodenní
práce, nemalé množství finančních prostředků, ale především vůle s tím něco
dělat, vůle i v problematických lokalitách pracovat, aby se tady neděly ještě
horší věci," doplnila Marksová Tominová.
Podle primátora Jana Mareše (ČSSD) nemá Chomutov typickou sociálně vyloučenou
lokalitu, problémy jsou v různých částech města. Město spoléhá především na
terénní služby. "Problémy migrují po městě, záleží to na tom, jak se lidé
stěhují, proto bychom potřebovali třeba právě podporu do terénu, abychom mohli
za těmi problémy jít," řekl ČTK Mareš.
Novela zákona o hmotné nouzi by měla zamezit situacím, kdy stát
prostřednictvím příspěvků a doplatků na bydlení platí majitelům domů a ubytoven
přemrštěné nájemné. "Nezneužívají ho lidé, kteří bydlí na těch ubytovnách, ale
zneužívají je ti majitelé tím, že dávají předražené nájmy," řekla Tominová.
Novela by podle ní měla platit nejpozději od příštího roku. Podobné je to i se
zákonem o veřejné službě. "Tady ale ještě máme naději, že když se sejde Senát v
létě, mohly by platit od září," doplnila Marksová Tominová.
Ministerstvo navíc počítá s rozšířením veřejně prospěšných prací. Namísto
současného roku by je stát podporoval roky dva. "Tyto pracovní místa mohou obce
využívat pro dlouhodobě nezaměstnané všech kategorií," doplnila Tominová.
Podle chomutovské radnice by z balíku sociálních opatření neměla vypadnout
ani podpora rekvalifikací. "Ti, co jsou tady, potřebují mít perspektivu do
budoucna. Jim je třeba 15, 16, 17 let a je potřeba jim říct, že s nimi
počítáme," dodal Mareš.