Mezigenerační spor na Slovensku. Romské strany ve volbách nekandidují, mladí jsou na kandidátkách majoritních stran

Do parlamentních voleb, které se na Slovensku uskuteční počátkem března 2016
ohlásily svou kandidaturu i romské politické strany. Během tohoto léta

spojily své síly Strana romské koalice v čele s předsedou Gejzou Adamem a Strana
Romské unie na Slovensku s předsedou Františkem Tankem. Zajímavé je, že
strany společnou kandidátku na poslední chvíli stáhly. Důvodů, proč se to stalo,
může být hned několik.

První důvod může být akutní nedostatek finančních prostředků.
Pravděpodobnější je však neochota investovat do vlastní politické budoucnosti.
Na Slovensku platí, že strany či koalice, které chtějí kandidovat v
parlamentních volbách, musí složit tzv. volební kauci 17 tisíc eur na účet
zřízený Ministerstvem vnitra. Současně platí i to, že volební kauci ministerstvo
po volbách vrátí pouze té straně, která získala alespoň dvě procenta z celkového
počtu platných hlasů. Romské politické strany se dlouhodobě pohybují pod touto
hranicí. Gejza Adam ani František Tanko pravděpodobně nechtěli pouze riskovat,
že se jim peníze nakonec nevrátí. Kauce, které se nevracejí, směřují do státního
rozpočtu.

Dalším důvodem, proč romští lídři náhle stáhli svou společnou kandidátku,
může být jejich odmítnutí majoritními politickými stranami. I dnes panuje
přesvědčení z 90. let o tom, že romští lídři jsou ochotni spojovat své síly
pouze krátce před volbami. Je zvykem nabízet v zákulisí svůj voličský potenciál
majoritním stranám za odměnu. Naštěstí, mnoho stran takové obchodování s
"romskými hlasy" dnes už zásadně odmítá. Jednak proto, že starší generace
romských lídrů ukázala, že po 26 letech je jejich voličská základna doslova
nulová. A také proto, že pro majoritní politické strany je dnes výhodnější
nabídnout místo na kandidátce mladé generaci romských lídrů, kteří mají dobrou
pověst a nejsou zatížení vlastní minulostí.

V souvislosti ze vstupem mladých Romů na kandidátky majoritních stran nedávno
Gejza Adam pro média prohlásil, že podle něj nefunguje, když schopni a vzdělaní
Romové kandidují za majoritní strany. Adam i Tanko zároveň pro média dodali:
"Odmítáme se tříštit a mást tak romské voliče. Nedopustíme, aby se při každých
volbách zneužívala špatná sociální situace a nevědomost Romů. Nebudeme
podporovat ty, kteří léta svůj národ prodávali jiným pro svůj osobní prospěch.“

K tomuto prohlášení obou pánů připomeňme, že první romský poslanec, který byl
zvolen do Národní rady v novodobé historii samostatnosti Slovenska je Peter
Pollák, který kandidoval za neromskou politickou stranu Prostý lidé a nezávislé
osobnosti (OlaNO). A je jasné, že tento úspěšný model následují dnes už i další.
Do březnových voleb 2016 kandiduje poprvé v historii Slovenska nejvíce Romů na
kandidátkách neromských politických stran: Štefan Vavrek za Most-Híd, Ivan Rác
za Křesťansko-demokratické hnutí (KDH), Eduard Čonka, Jan Herák a Peter Pollák
za Obyčejné lidí a nezávislé osobnosti (OĽaNO), Ivan Hriczko za SÍŤ a Silvia
Hricková za stranu Jsme rodina.

Prostě to, že Strana romské koalice a Strana romské unie stáhly na poslední
chvíli společnou kandidátku do březnových parlamentních voleb, souvisí především
s dlouhodobou absencí politického myšlení, jakési základní strategie a
odpovědnosti jejich lídrů. A je stejně jasné, že takto definovanou etnickou
politiku dlouhodobě neodmítají jen jejich potenciální voliči, ale i nastupující
generace Romů s politickými ambicemi. Jde o nutný a tak potřebný mezigenerační
spor ve kterém mladší začínají být zkušenější a dosluhující generace romských
lídrů začíná konečně táhnout "za kratší konec".