Markus Pape: Ve Vídni pojmenovali náměstí po Ceije Stojce. I v jiných zemích takto uctili památku Romů

V
polovině září náměstí ve vídeňské čtvrti Neubau dostalo jméno po své
slavné a nedávno zemřelé obyvatelce Ceije Stojce. Romce, která přežila
tří koncentrační tábory, léta po válce ještě kočovala a živila se
prodejem koberců. Koncem osmdesátých let zveřejněnila svou
autobiografii s názvem „Žijeme ve skrytu“, kterou dvacet let poté
sdružení Romano džaniben ve spolupráci s nakladatelstvím Argo vydalo v
češtině. Časem se stála známou spisovatelkou, malířkou a nakonec i ministrem jmenovanou čestnou profesorkou.

V
rámci „svěcení“ náměstí se konala slavnost před kostelem, do kterého
pravidelně chodila na mši. Příbuzní Ceijy Stojky četli z jejich knih a
hráli romské písničky, děti si mohly vyrábět masky.

VIDEO

Uctění Romů v jiných zemích

V
rakouské metropoli už v roce 2001 vznikly Romské náměstí (Roma-Platz),
Sintská ulice (Sintiweg) a Ulici Lovarů (Lovaraweg) u břehu Dunaje, kde
před válkou často stály vozy kočujících koňských handlířů. Tamní
hostinec byl známý tím, že si ho Romové často pronajali pro své oslavy
a slavností.

Ve více francouzských městech najdete ulice Djanga
Reinhardta, slavného romského – manušského jazzového kytaristy. V
Brestu pak „rue Matéo Maximoff“ pojmenované po kotláři a prvním
kalderašském spisovateli.

V západopolském městě Poznani zase mají
ulici Papuzsy, což je přezdívko legendární romské spisovatelky
Bronislawy Wajse, jejíž životní příběh se stal předmětem dvou filmů
polských režisérů.

Německo názvy některých svých ulic připomíná
většinou oběti nacismu, v Hannoveru třeba ulicí Johanna Trollmanna,
bývalého německého mistra v boxu. Titul, který v roce 1934 právem
získal, mu nacisté vzápětí neoprávněně vzali. Poté, co se jako voják
wehrmachtu vrátil zraněný z fronty, byl zavlečen do koncentračního
tábora a tam dozorcem nakonec ubit ke smrti.

I neznámí Romové jsou připomínáni

Ulice
v Německu však nenesou jen jména známých romských osobností, které
něčím vynikaly. Tak například severoněmecké město Oldenburg má už přes
dvacet let Ulici rodiny Mechauové, která byla skoro celá vyvražděna v
Osvětimi. Nacistický lékař Josef Mengele se zajímal o jejich oči.

V
Kolíně nad Rýnem zase narazíte na ulici Laubingerové, pojmenované po
zcela neznámé kolínské dívce, zavražděné nacisty za druhé světové
války. Jihoněmecké město Ulm zase ctí památku Williho Ecksteina
pojmenováním ulice po něm. Jeho rodina, živící se hudbou, kočovala, a
když se svou maringotkou zrovna stála v Ulmu, Willi se narodil v tamní
nemocnici. Ve věku 11 let zemřel v Osvětimi.

V
západoněmeckém městečku Grevenu to byli žáci místního gymnázia, kteří v
rámci školního projektu pátrali po osudech místních obětí nacismu a
navrhli městu vyvěsit pamětní desku sintské dívce Margot Krause a její
matce. Město to zamítlo a místo toho po nich pojmenovalo dvě nové
ulice.

Na jaře východoněmecké město Magdeburg pojmenovalo ulici
názvem dětské knihy Grete Weiskopfové o romských obětech nacismu: Ede
und Unku Weg, což byly přezdívky mladé německo-romské dvojice. Román
byl přeložen i do češtiny, dnes se dá najít už jen v knihovnách anebo
antikvariátech pod názvem „Eda a Unku“.

V Česku chybějí

V
19. století třeba v Teplicích anebo v pražském Židovském městě ještě
existovaly oficiálně„Cikánské ulice“.  Spousta českých ulic byly před
sto lety pojmenované po různých národech. To, že mezi nimi od doby
nacismu už není Německá ulice, se dá pochopit. Fakt, že komunisté
nemohli ani jednu ulici pojmenovat po Romech, když třeba běžně narazíte
na Chodské ulice, naznačuje, že ani komunisté je nepovažovali za
rovnocenné občany, kteří by si zasloužili to samé jako ostatní občané.

Otázce,
zda je v Česku ulice pojmenovaná po Romovi, by se mohl věnovat zvláštní
průzkum.  Zatím se zdá, že pokud taková je, ani její obyvatelé nemají
tušení, že byla pojmenovaná po právě po Romovi.
Nejblíže k tomu, aby
po něm v Česku byla pojmenovaná ulice, by snad mohl mít bývalý vězeň
koncentračního tábora Lety a „černý partyzán“ Josef Serinek, jenž
zemřel v roce 1974. Letos vyjde jeho dvoudílná biografie psaná
historikem Janem Tesařem.

Jenže kdo se o to postará? Navrhovat
pojmenování ulice po někom může každý. Romských obětí nacismu jen z
českých zemí byli tisíce. Jejich jména poskytují publikované seznamy
vězňů z táborů Osvětím-Březinka, Lety u Písku a Hodonín u Kunšťátu.
Zkusme s tím něco udělat.